DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Rány minulosti

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next
AutorSpráva
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   08.10.08 22:18

super!!! pokračko sa mi ohromne páči, som zvedavá ako to teda nakoniec dopadne. a páčilo sa mi ako deanovi nechceli veriť to bolo tak akurát pre mňa niečo a tie slzičky na konci Twisted Evil proste paráda. už sa neviem dočkať pokračka 603
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.10.08 19:29

dion, děkuju jsem ráda, že se mini pokráčko líbilo. Další by už na tom mělo být s délkou lepší a dokonce by se mělo objevit v dohledné době Smile Už jsem na tom lépe s časem Smile
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.10.08 19:32

no tak to sa už ohromne teším
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.10.08 19:52

Doufám že nesklamu, měl by to být konečně akční díl... sakra mluvila bych dál, ale ne ne ne! To by pak nebylo žádný překvápko Very Happy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Samabel
Pekelný moderátor
Pekelný moderátor


Počet príspevkov : 10070
Age : 26
Bydlisko : Praha
Nálada : Travel and explore!!!
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   10.10.08 15:47

Bráškové se domluvají na společné akci! Skvělé, to se mi líbí Twisted Evil
Pěkný úvod do dalšího děje po delší době.

_________________

Feng Ming and Rong Tian. Someday, we will catch our happy ending...
Sekai-ichi Hatsukoi - Onodera Ritsu no Baai: Kore wa koi ja nai! Koi ja nai!
That place is engulfed in darkness. But that does in no way mean that there was never any light.PH
In bed my love has always been the sleep that rescued me by allowing me to dream.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
renáta
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 128
Nálada : black and white
Registration date : 27.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   10.10.08 17:43

Madlen super, takže bratia idú na vlastnú päsť, už sa neviem dočkať ako sa to vyvinie, či znova nenarazia na otca s Bobbym. Perfektné pokračovanie ako vždy.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Soniq
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2126
Age : 22
Nálada : :)
Registration date : 24.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   11.10.08 8:13

WOOOOOOOOOOOOOOOOOOW !!! affraid affraid ja sa nemôžem dočkať takže bračekovci idú do akcie no paráda dance dance a huráá,že je tu pokráčko už som to nemohla vydržať to bude žúžo asi ich prvá spoločná akcia Very Happy Twisted Evil máš skvelé nápady a je to celé úžasné strašne sa teším ako sa to bude vyvíjať prosím rýchlo ďalšiu časť prosííím úžasná práca
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   23.10.08 18:49

PART 10 – SRÁŽKA S NEPŘÍTELEM

Oba lovci se tentokrát potloukali po okolí Hamptonu a hledali jakékoliv náznaky nadpřirozena. Když už byli děti ve školách a školkách, zastavili před domem číslo 13 na Gardenstreet. Zazvonili, chvíli se nic nedělo, pak otevřela těhotná žena.
„Dobrý den, poslali nás z Lincolnu, jedná se o zmizení několika dětí v okolí.“ ujal se slova John.
„Já jsem seržant Parker a toto je seržant Brown.“ představil je Bobby a oba ukázali odznaky „Můžeme jít dál?“
„Ale samozřejmě.“ žena je pustila dál a zavřela za nimi dveře, poté je vedla do obyváku „Mohu vám něco nabídnout k pití?“ zeptala se zdvořile.
„Nem děkujeme. Nebudeme dlouho zdržovat, jde jen o pár formálních otázek.“
„Dobře.“ sedla si do křesla naproti nim.
„Neviděla jste v poslední době, že by se potloukal někdo okolo?“
„Tady projde plno lidí...“
„Ne, ne, myslím někdo, koho tu vídáte častěji. Někdo kdo bezcílně bloumá okolo... hm?“
Mladá paní chvíli uvažovala, avšak jistě odpověděla, že ne.
„Mohl bych si odskočit? To víte... běhání od domu k domu...“
„Ale jistě. Po schodech nahoru a pak doleva.“
John se zvedl a odešel, pořád stejná průhledná záminka fungovala. Jakou důvěru dokáže vzbudit odznak, ještě k tomu falešný...Vyšel schody. Rozhlédnul se, dětský pokojík poznal hned. Vešel dovnitř a bodlo ho u srdce.Všechny dětské pokoje jsou si tak podobné...zatřásl hlavou, aby odehnal vzpomínky na nejšťástnější roky svého života s ženou kterou miloval a svými dětmi...
Žádné stopy síry ani ničeho jiného nenašel. Dean se přece jen musel mýlit. Pro jistotu prohlédl ještě ložnici a sešel dolů. Bobby se už taky zvedal k odchodu.
„Děkujeme vám, že jste si udělala čas. Nashle.“
„Nashledanou.“
„Našel si něco?“ zajímal se Bobby, když byli zpět na ulici.
„Ne, nic tam nebylo. Dean se musel mýlit.“
Bobby ztěžka pokýval hlavou „Taky si ničeho podezdřelého nevšimla... a mi zase jsme tam, kde jsme byli a o nic blíž pravdě.“ povzdechl si.

***

Dean nedočkavě odpočítával minuty poslední hodiny. Jak hrozně se to vleklo! Když konečně uslyšel vytoužený zvonek, vyrazil ven jak řízená střela. U hlavních dveří se ale střetnul s Jill, která si šla pro úkoly.
„Deane!“
„Jé, ahoj Jill.“ chtěl ji dát pusu, ale ona uhla. „Co je?“ zeptal se zmateně.
„Teď se ke mně znáš, jo?“ rozzlobila se „Ale jen co ti sejdu z očí, tak jsem ti úplně ukradená, co?“
„Proč si to myslíš?“
„Jsem nemocná a ani jednou ses za mnou nestavil! Toho bych se už dočkala i od Ravena!“
„Tak to teda ne!“
„Musím jít, tak mě nezdržuj.“ vyškubla mu ruku ze sevření.
„Počkej, Jill, omlouvám se ti...“ dívka se nerozhodně zastavila „Vynahradím ti to, jen prostě teď nemám moc času...“ věděl, že jí toho víc říct nemůže, měla by ho za cvoka...
„Nemusíš se obtěžovat, já už taky nemám na tebe čas!“ vykřikla se slzami v očích a utekla dovnitř.
Dean stál a chvíli mu trvalo než pochopil, že ji stratil – jako mnohé před ní. Co jsi čekal? Je to tvůj styl života, nikdy se k nikomu nebudeš moc víc vázat. Stejně bych jí do toho všeho nemohl zatáhnout a rozloučili bychom se nadobro dříve nebo později. Smutně se vydal za mladším sourozencem, který už na něj čekal. Než k němu došel nasadil tradiční nezúčastněný výraz člověka, jehož se netýká to, co se nyní stalo.
„Co to bylo?“ zeptal se Sam, který viděl jejich setkání z dálky.
„Nic... rozešli jsme se.“
„To je mi líto.“
„To je jedno, stejně by to tak dopadlo.“
Sam věděl že, i když to na sobě nedá znát, přece jen ho to zasáhlo. Neměl ji jen tak pro povyražení, musel k ní něco cítitl...
„Je to blbost takhle se vázat, nikdy to nemůže trvat dýl než párt týdnů – ne s tímto způsobem života.“ poslední část si zamumlal spíš pro sebe „Kde je naše tajemná holka?“ zeptal se a tím definitivně ukončil téma Jill. Co jiného ho může zbavit myšlenek na ni než práce?
„Tamhle, sedí a nejspíš čeká na autobus. Budeme ji sledovat?“
„Budeme. Třeba nepůjde domů, třeba se setká s tím naším panem Y.“
„Dobře.“
Posadili se do stínu stromu ale tak, aby na ni měli dobrý výhled. Vypadala dnes poměrně klidně narozdíl od předchozího dne. Asi za čtvrt hodiny ji přijel autobus. Kluci také nastoupili a posadili se tak, aby na ni měli dobrý výhled. Cesta do Hamptonu uběhla rychle. Vystoupili společně s ní na první zastávce. Holčička se domů vracela větší oklikou než posledně, když ji sledoval jen Dean. Byla tak zamyšlená, že ani nepostřehla dva stíny, které se za ní plížili. Ulice, kterými procházela byly malé, špinavé a zdály se být nekonečné. Když se blížila ke konci jedné z nich, zrychlila a zabočila. Bratři taky přidali do kroku ale, když zahnuli za roh, zjistili, že ji stratili.
„Sakra, kam tak rychle zmizla?!“ rozčiloval se Dean.
„Jsou jen dvě možnosti, buď doleva nebo doprava. Rozdělíme se.“ navrhl Sam.
„Tak to teda ne!“ energicky to zamýtl starší bratr.
„Deane, zvládnu to. Do ničeho se nebudu sám pouštět. Budu ji jen sledovat.“
„Lepší bude, když se budeme držet spolu...“
„To teda ne, máme jedinečnou možnost, jak na něco přijít. Proč myslíš, že jde takovýma oklikama? Jestli ji uvidím, zůstanu skrytý, nebudu se do ničeho pouštět.“
„No... tak dobře.“ souhlasil ztěžka „Ale dávej na sebe pozor.“
„Ty taky.“
Vydali se každý na opačnou stranu. Dean se po pár krocích začal proklínat, že na to přistoupil. Samovy psí oči ho vždy obměkčili... Co když se mladšímu bratrovi něco stane? Měl jít sním... co když zrovna on narazí na to, co malou holčičku děsí? Bude si s tím umět poradit? Jeho fantazila ožila a on viděl nejrůznější nástrahy, co na Sama čekali za každým rohem. Bál se o něj.Blbec, blbec, blbec.... jak jsem ho mohl nechat jít samotného?! Táta mi vždy kladl na srdce, abych na něj dohlížel a teď se rozdělíme, když ani nevíme proti čemu stojíme?Zastavil se, už nemohl jít dál, ne bez Sama . Vrátí se zpět a najde ho. Budou hledat spolu.
Poklusem se začal vracet zpět a rozhlížel se po sourozenci. Vběhl do uličky, ve které zmizel Sam.
„Same?“ zavolal a chvíli čekal na odpověď. Nic. Pokračoval dál a vduchu se modlil, aby byl jeho bratr v pořádku. Ulice najednou zatáčela a tam se začala rozvětvovat. Sam nikde.
„Do prdele.... Same?!“ zavolal už se špatně skrývanou úskostí v hlase. Do jedné z nich vešel... Doufal, že Sama nenapadlo jít moc daleko, když nic nenašel.. jestli nic nenašel. Poklusem neúnavně pokračoval dál hnán starostí.
„Deane!“ to ale nebyl Samův hlas, tento patřil muži o dost staršímu. Dean se zarazil a otočil. Uviděl za sebou vysoukou postavu muže zahaleného do černého pláště s kapucí na hlavě. „Hledáš malého brášku?“ řekl s jízlivostí v hlase a pod kápí mu zazářili rudé oči „Bylo opravdu nezodpovědné ho nechat jít samotného.“
„Jestli si mu něco udělal, tak přísahám...“
„Nepřísahej nadarmo, ty mi ni nemůžeš udělat. Ty ne.“
„Myslíš?“ rozběhl se na něj v zoufalé naději, že se mu povede něco udělat... Démon ho ale pohybem dlaně zarazil a vysmíval se mu do očí.
Dean zuřil.
„Co je se Samem?“ křičel na něj „Dělej, odpověz!“ síla, která ho poutala, povolila a on znovu vyrazil na muže, tentokrát byl pohybem ruky odhozen, ale nevzdával se.
„Už mě přestáváš bavit... přestaň se plést do záležitostí, po kterých ti nic není.“ otočil se a odcházel. Deanovi se konečně podařilo zvednout a rozběhl se za ním.
„Co si udělal se Samem? Odpověz ty démonická bestie!“ odpovědí mu byl ale jen smích. V zoufalosti, že mu démon zmizí a bratra už neuvidí vytáhl nůž. Věděl, že tím démonovi neuškodí, ale přesto jej na něj hodil. Nůž se zabodl přesně do levé strany zad, kam ho jeho majitel vyslal. Muž se zastavil.
„Jak chceš...“ procedil skrz zuby.
Dean pocítil, jak ho neviditelná síla strhává do boku a nese ho směrem na polorozbořený plot. Vykřikl bolestí, když ucítil, jak se mu jedna z tyčí zabodla do pravého boku a skrz na skrz ho přišpendlila k plotu.Před očima se mu zatmělo a snažil se vší silou, která mu ještě zbyla, neztratit vědomí. Bolelo to. Strašně. Když nevolnost trochu polevila a zůstala jen bolest podíval se na svůj bok. Z něj mu trčela železná tyčka o průměru zhruba dvou centimetrů. Znovu se mu udělalo špatně. Věděl, že se z ní musí vyvléct, čímž začne i krvácet. Cítil jak mu po zádech teče ledový pot a jak se začíná třást. Další myšlenka patřila Samovi. Kde je? Musí ho najít. Démon mezitím už definitivně zmizel. Skuhral bolestí, když se donutil sebou trhnout dopředu a tím se vyvléct z tyče. Povedlo se mu to dokonce hned napoprvé. Sotva byl volný nohy se mu podlomili a spadl na kolena. Cítil, jak mu z rány valí krev – spousty krve. Pravý bok měl v jednom ohni.
Sam... Sam.... musím za ním.... opakoval si znovu a znovu až se donutil vztát. Vrávoravě ušel pár kroků než ho zranění přemohlo a spadl v bezvědomí na zem...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Soniq
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2126
Age : 22
Nálada : :)
Registration date : 24.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   23.10.08 19:24

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁAÁÁÁ TO ČO????? affraid ja chcem pokračovanie v mojej najoblúbenejšej časti to skončilo torturing!Dean a konec ach ja nevydržím čakať to nie jaj teraz si ma skutočne zabila 602 ..No jednoducho úžasné , excelentné ja proste som v úžase s toho ..Takže Bobby a John nič nenašli to bolo pravdepodobné ha a to si hovoria lovci no ,ale potom prišli na akciu naši už to išlo ,keď sa rozdelili srdce mi búšilo ako divé a potom Deanove výčitky joj to bolo super išiel ho hladať a Sammy nikde a potom ten démon ááááá Shocked doors to už som mala zimomriavky a bola som totálne vzrušená s toho jaj a moja best časť prepichla ho tyč ešte sa snažil bojovať a potom padol noo Twisted Evil : dance takže ho zrejme bude musieť niekto nájsť inak vykrváca mne sa strašne páči ,keď Dean trpí a tak takže dúfam ,že ešte tam niečo také bude ,že he no dobre jednoducho opäť si ma očarila úžasným ff talentom bravo Madlen plls rýchlo ďalšiu časť inak bude zo mňa toto
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   23.10.08 19:33

Soniq, právě si mě zabila svým úžasným komentářem Věřila jsem, že faninky torturing!Deana si přijdou na své Twisted Evil Jsem ráda, že se mi to podařilo napsat tak poutavě, jak jsem chtěla Smile Na další části začnu pracovat snad o víkendu - uvidím podle času 703
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Soniq
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2126
Age : 22
Nálada : :)
Registration date : 24.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   23.10.08 20:52

Teda vážne som si na svoje prišla Twisted Evil Very Happy ou ,strašne sa teším a budem držať palce nech ten čas je 704 ja to nejako zariadím ,aby bol
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   01.11.08 22:49

Takže menší oznam... další část už mám na papíře dopsanou. Zbývá ji jen přepsat do pc. Jenže vidím to tak, že nejdřív ji stejně tady zveřejním až o dalším víkendu... v pondělí mi na dva-tři dny vypojí pc a nevím, jak na tom budu pak s časem...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Violet
Lovec v plienkach
Lovec v plienkach


Počet príspevkov : 295
Nálada : :)
Registration date : 15.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   02.11.08 12:10

Skooodaaa. A prave v tom najlepsom Shocked
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   02.11.08 12:57

omg! affraid tak toto bolo brilatné, totálne skvelé a hlavne ten koniec! Twisted Evil to je niečo pre mňa, to som si fakt vychutnávala. krásne si to torturing!dean popísala, to je pre mna ako druhé vianoce, ked také niečo čítam v poviedke Laughing proste paráda. a chudák Sam, čo s ním je? spravil mu niečo ten démon? alebo sa mu podarilo uniknúť a práve on nájde deana? a ako to, že john s bobbym nič nenašli? bože toto je tak strašne napínavé. ma trafí niečo. už chcem pokračko!!!!!!

no a na záver ešte poklona túto poviedku milujem skvelá práce, si macher 704 cheers
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Samabel
Pekelný moderátor
Pekelný moderátor


Počet príspevkov : 10070
Age : 26
Bydlisko : Praha
Nálada : Travel and explore!!!
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   02.11.08 13:37

Skvělá část... úplně jsem jí musela prošvihnout... kdybych věděla, že tady je dřív, nečetla bych jí až dneska Shocked
Chudák Dean .. snaží se bránit Sammyho a co z toho má. Krvavý bok a bezvědomí
Vážně se nemůžu dočkat další části. Jsem jako na trní.

_________________

Feng Ming and Rong Tian. Someday, we will catch our happy ending...
Sekai-ichi Hatsukoi - Onodera Ritsu no Baai: Kore wa koi ja nai! Koi ja nai!
That place is engulfed in darkness. But that does in no way mean that there was never any light.PH
In bed my love has always been the sleep that rescued me by allowing me to dream.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 16:49

Jsem moc ráda, že se část líbila Doufám, že i další vás nesklame, jsem moc zvědavá, jak na ni zareagujete!


PART 11 – POMSTÍM SE
Zahleděl se na dům před ním. Tak strašně povědomý. Rozbušilo se mu srdce a rychlým krokem se rozešel k němu a vešel dovnitř.
„Mami...?“ vydechl a do očí se mu vedraly slzy. Slzy radosti ze šťastného shledání.
„Ale broučku, co se děje?“ to už ji padl kolem krku a Mary trpělivě čekala dokud se sám neodtáhl „Jdu nahoru za Sammym a tatínkem. Sundej si bundu, vyzuj se a dojdi za náma.“ řekla mu sladce a zmizela v prvním patře.
Dean poslechl, ale když stoupal po schodech nahoru uslyšel matčin výkřik a najednou jako by se okolo domu vzňala obrovská hranice, od které začal hořet i dům. Než doběhl na horu, do Samova pokoje, kde byl zbytek jeho rodiny, rozpoutalo se peklo. Nesnesitelné horko a štiplavý kouř byl všude okolo a nedovolovaly mu se pořádně nadechnout. Domem se nesl zoufalý pláč jeho bratra a výkřiky rodičů.
„Ne!“
Celý pokoj se zdál být v plamenech. Nikdo se nemohl dostat ven ani dovnitř.
„Mami! Tati! Sammy!“ zoufale řval jejich jména hlasem přiškrceným dýmem a doufal, že se stane zázrak a oni se dostanou ven. Rozkašlal se.
„Deane, běž ven. Zachraň se!“ ozval se otcův přidušený hlas.
„Ne, nemůžu! Nechci vás zase ztratit! Musím vás nějak zachránit!“ sípal už skoro neslyšitelně přiotrávený kouřem. Zoufale a bezradně tam stál. Skoro se už nemohl nadechnout, hlava se mu divoce točila. Kolem byly jen plameny. Zdálo se mu, jako by z nich na něj koukaly pár žlutých očí a také zaslechl škodolibý smích.
Zalapal po dechu. Obraz mu začala zastírat tma...


Trhl sebou a chtěl se posadit, ale nenadálá ostrá bolest mu to znemožnila, tak jen otevřenýma očima vytřeštěně zíral okolo... Byl v nějakém pokoji. Jak jsem se tu dostal? Zachránil mě přece jen někdo z toho ohně? Anebo...? Pomalu si uvědomoval, že to byl sen. Jak jinak je možné, že tam byla máma a žili jsme normálním životem... Co to bylo za žluté oči a smích? Takové oči jsem už jednou viděl... Tu noc... Najdenou v něm ale hrklo při vzpomínce na mladšího sourozence a poslední události, vybavil se mu červenooký démon a jeho hrozba.Unesl Sama?!
Zatnul zuby a pokoušel se posadit, ale byl příliš zesláblý ztrátou krve.
Nejspíš při tom nadělal i dost hluku, protože se dveře pokoje otevřely a vešla dovnitř postava mohutného muže.
„Bobby!“ vykřikl Dean a z hlasu mu zazněla úleva, přece jen ho našli oni.
„Lež klidně.“ promluvil tiše „Ztratil si hodně krve, musíš odpočívat.“
„Co se stalo?“
„Na to bychom se rádi zeptali tebe.“
„Sam je...“ začal tiše a s obavou očekával až lovec dořekne za něj zbytek věty.
„Ve škole. John pro něj šel. Za chvíli se vrátí.“ řekl. Neušlo mu, jak Dean vydechl úlevou. Sehnul se pro nový čistý obvaz, jelikož si všiml, že pohybem mu rána začala znovu mírně krvácet. „Převážu ti to. Až se vrátí John, tak nám řekneš, co se stalo.“ pomohl mu si sednout a pustil se do převazování, když byl hotov, nabídl mu ještě pití.
Netrvalo dlouho a otevřely se dveře.
„Deane! Deane!“ dovnitř se vřítil Sammy řvoucí jako na poplach jeho jméno a radostně se přitisknul k ležícímu bratrovi.
„To je dobrý, Same.“ snažil se ho mírně zbavit, jelikož i on neměl daleko k slzám úlevy, že je jeho malý bráška v pořádku.
„Vypadalo to tak hrozně, jaks tam ležel v kaluži krve, jako... jako...“ hlas se mu zadrhl.
„Jsem v pořádku.“
„To jsem rád.“ ozval se John „Alespoň nám můžeš říct, co se tam stalo, jak jste se rozdělili.“
Teda to už ví od Sama. S obavou se na otce zahleděl.Z jeho kamenného výrazu nedokázal vyčíst, jak hodně se na něj zlobí. Pustil se teda do vyprávění, všichni mu pozorně naslouchali a nepřerušovali ho.
„Červenooký démon.“ zopakoval John, když jeho syn skončil, a zahleděl se na Bobbyho „Dá se podle toho určit o jakého démona jde?“
Starší lovec se poškrábal na bradě. „Ne přesně.“ zněla odpověď „Jedině to, že jde o démona vyšší třídy – padlého anděla – a ne o hříšnou duši.“
„Hm... to nám moc nepomůže. Prosím, postarej se o kluky, vezmu si hlídku u domu té holčičky.“
„Neměl bys jít sám.“
„Nechci nechat chlapce samotné, ne po tom, co se stalo.“ ostře se po těchto slovech podíval na svého staršího syna, který zahanbeně skopil zrak. „Zvládnu to.“ pokračoval John.
„Tak dobře.“ neochotně svolil Bobby a John během několika minut odešel.
„Co se stalo? Myslel jsem, že tě dostal.“ zeptal se Dean, když s bratrem osaměl.
„Ne, já šel pořád dál a dál. Pak jsem dorazil až tam, kde se cesta rozdvojovala a vydal jsem se přesně na opačnou stranu než ty potom. Nechtěl jsem jít daleko, abych se neztratil, tak jsem se po chvíli otočil a vydal se druhou ulicí. Ušel jsem několik kroký a tam...“ hlas se mu zachvěl „ A tam si ležel ty... a té krve. Nejprve jsem si myslel, že jsi mrtvý.“ hlas se mu zlomil a rukávem si otřel slzy, které mu při té vzpomínce vhrkly do očí. „Pak jsem ale zjistil, že dýcháš. Snažil jsem se ti to krvácení zastavit... nešlo to. Běžel jsem pro pomoc a narazil na tátu s Bobbym.“
„Zachoval si se dobře.“ pochválil bratra „Jak dlouho jsem byl v bezvědomí?“
„Nevím, asi okolo dvaceti hodin?“
„Dvacet hodin?“ vydechl nevěřícně.
Dveře se otevřely a dovnitř vešel Bobby s miskou polévky.
„Musíš se najíst.“ Dean se beze slova pustil do jídla, až to lovce udivilo, čekal, že bude odmlouvat a chtít něco “lepšího“. Když dojedl, pomohl Deanovi opatrně si lehnout se slovy, že si musí odpočinout a se Samem ho nechali osamotě. Dean nepředpokládal, že by mohl ještě usnout, když už takovou dobu prospal, ale po chvíli jen pravidelně oddechoval.
Probudilo ho až hlasité bouchnutí vchodových dveří, které ohlašovaly Johnův návrat. Poté se rozrazily dveře do pokoje, kde Dean spal, a dovnitř se vřítil jeho otec. Deanovi bylo hned jasné, při pohledu na něj, že je pořádně naštvaný.
„Tak abys věděl!“ začala na něj chrlit slova jako kulomet „Její matka je mrvá a ona zmizela! Její otec se zhroutil. Bylo od vás opravdu velmi chytré ji takto nenápadně sledovat. Démonovi hned došlo, že se už o něm ví a zaútočil dřív než sliboval!“ řval na něj a Dean na otce jen bezmocně zíral. Nezmohl se ani na slovo. Nechápal, jak ho může vinit z tohoto.... Chtěli jí jen pomoci. To už do pokoje přiběhli i Bobby se Samem, kteří usnuli v obyváku při televizi, a hluk Johnova návratu je rovněž probudil.
„Otče!“ vykřikl Sam, když slyšel, co jeho bratrovi vyčítá. Krev v něm vřela. „My chtěli jen pomoci...“
„Což se vám opravdu povedlo! Zachovali jste se nezodpovědně!“
„Vy jste nebyli schopni dostat se k jeho vypátrání blíž než my! Kdybychom to nechali jen na vás, dopadlo by to stejně jen o něco později!“ zvyšoval hlas Sam.
„Jak to se mnou mluvíš?!“
„Budu s tebou mluvit jako se svým otcem, až si uvědomíš, že nás nemůžeš vinit ze svých chyb!“
John očima přímo metal blesky a chvíli se zdálo, že se na svého mladšího syna vrhne, ale ovládl se.
„Ráno odjíždíme!“ zařval až se okna otřásla a vyrazil ven z motelu.
„Johne, stůj!“ zavolal za ním Bobby, otřesený tím, čeho byl nyní svědkem. Nezažil ještě, že by Sam takto na svého otce křičel,ale musel uznat, že měl pravdu. Jak jen mohlo Johna napadnout vybít si svůj vztek z neúspěchu na Deanovi?
Ale John ho neslyšel, vyrazil do nejbližšího baru uklidnit se pořádným napitím.
Sotva za se za otcem zabouchly dveře, Sam utekl do koupelny, kde se zamkl. Svezl se podél zdi na zem a rozplakal se. Věděl, že si dovolil příliš, ale tohle opravdu nemohl přejít mlčením a nechat to být. Chyby se dopustili všichni a nemůže se zbavit viny tím, že to svalí na jednu osobu.
Dean, když viděl, že Sam utekl pryč, zabořil hlavu do polštáře a marně potlačoval slzy. Celý se chvěl. Otec se Samem se pohádali jen kvůli němu a on nebyl schopný je nějak zarazit. Měl pocit, že se všechno najednou zhroutilo. Démon jim vyklouzl a mezitím stačil zničit jednu rodinu, jeho otec a bratr se strašně pohádali a těžko se to bude dávat dopořádku mezi nimi. Za to všechno může jenom on!
Bobby ještě stále otřesený odešel do obyváku, kde se posadil a promnul si obličej. Něco podobného ještě u Winchesterů nezažil, vždy drželi při sobě a teď... Všechno se rozpadlo a jeho nenapadalo, jak to dát dopořádku.

O několik hodin dříve
Utíkala pryč, po tvářích jí tekly proudem horké slzy.
Zklamala.
Nemohla tam zůstat, nemohla se podívat otci do očí.
Vždyť kvůli mně, kvůli mé zbabělosti jsou mrtví. Můžu za to jenom já! Proč jsem ho neposlechla, chtěl mi pomoci... už je pozdě. Žlutooký je dostal.
Zatavila se, už nemohla. Ztěžka popadala dech. Utíkala pryč celým městem, kam ji nohy nesly. Teď zjistila, že je už na konci Hamptonu. Popošla ke stromu a schoulila se vedle něj. Usedavě se rozplakala.
Nevěděla, jak dlouho tam byla, něž v ní dozrálo konečné rozhodnutí. Nechtěla se vracet domů, ne po tom co se čeho se dopustila. Ztracené životy se už nedají vrátit zpět, ale může je pomstít a to taky udělá!Ano pomstím se a Sirius mi v tom pomůže.
Byla rozhodnutá, když do nastálé tmy vyslovila jeho jméno.
Sirius na tohle přesně čekal. Pozoroval ji od chvíle, kdy utekla. Na dnešek si rozhodně nemohl stěžovat. Všiml i, že po něm začli pátrat dva lovci a to ho donutilo ke spěchu, aby mu nezmařili plán. Poté, co odešli od matky jeho vyvolené, navštívil ji on a ne tak mírumilovně jako předchozí návštěvníci. Pak sledoval Karen cestou ze školy. Sledovali ji i synové jednoho z lovců, a když se rozdělili, tak se o staršího z nich postaral, aby nechali jeho vyvolené volný prostor. Správně předpokládal, že mladší sám pokračovat v pátráni nebude. Když Karen zjistila, co se doma stalo ani v ji nenapadlo podezdřívat jeho, jak se Sirius trochu obával, ale za hrůzným činem viděla prsty žlutookého muže. Jakmile utekla ven, nespustil jí z dohledu. Čekal, až si ho zavolá. Nepochyboval, že se bude chtít pomstít. Pomsta postupem času ztratí důležitost a ona bude jen loutka v jeho rukou. Usmál se.
Vystoupil ze stínu a přišel k ní. Polekaně sebou trhla, když se dotkl jejího ramena.
„Co se děje? Volala jsi mě?“
„Ano! On... on je zabil!“ vykřikla a znovu se rozplakala. Sirius ji přitáhl k sobě a utěšoval ji. Hnusili se mu její slzy, ale věděl, že si musí získat její bezmeznou důvěru.
„To je mi moc líto.“ řekl s hranou lítostí v hlase.
„Chci se pomstít. Zabiju ho za to! Pomož mi s tím, prosím.“
„Ano, pomůžu. Tady ale nemůžeme zůstat, pojď.“
Zmizeli ve tmě.

KONEC PRVNÍHO DÍLU


Naposledy upravil Madlen dňa 09.11.08 18:46, celkom upravené 2 krát.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Samabel
Pekelný moderátor
Pekelný moderátor


Počet príspevkov : 10070
Age : 26
Bydlisko : Praha
Nálada : Travel and explore!!!
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 17:12

To býlo drsné! Shocked
Papa Winchester zase ten zlý. Sammy vystrašený. Démoni. Jeeej, to se mi to líbilo. 702


jen si nemůžu odpustit poznámku - slova ztratit a zklamat se píšou se Z a ne se S ... máš je tam vícekrát, tak působí trochu zbytečně rušivě.
Stratil si hodně krve - tady by mělo být to Z a jsi - Ztratil jsi hodně krve.
Pak jsem tam našla ještě dva překlepy- Sanžil jsem se ti to krvécení zastavit

Tohle mi utkvělo v hlavě při přečtení, jinak jsem se na chyby nesoustředila.
tvoje povídky se mi moc líbí, tak by byla škoda, aby ti to takové chybky kazily. Wink Wink

Jinak tahle kapitola je jedna z nej téhle povídky a moc se těším na rozuzlování příběhu. 702

_________________

Feng Ming and Rong Tian. Someday, we will catch our happy ending...
Sekai-ichi Hatsukoi - Onodera Ritsu no Baai: Kore wa koi ja nai! Koi ja nai!
That place is engulfed in darkness. But that does in no way mean that there was never any light.PH
In bed my love has always been the sleep that rescued me by allowing me to dream.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 17:29

Samabel, děkuju za opravu. Znovu jsem si to přečetla a snad už jsem našla většinu chyb. S a Z na začátku slov to je můj problém... hodně si to pletu se slovenštinou 603 Ale začnu si na to dávat větší pozor!
Jinak jsem moc ráda, že považuješ tuto kapitolo za jednu z nejlepších
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
shelby
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 94
Age : 25
Bydlisko : Skalica
Registration date : 07.11.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 19:00

Madlen, musím povedať, že toto obdobie detstva Sama a Deana úplne žeriem 702 Páči sa mi ako to opisuješ, hlavne to zranenie Deana 603 jaaaaaaj, tú časť som si čítala veľakrát, asi som sa nakazila torturing! 603 vážne, super dej, strašne chválim cheers 704 len taká maličkosť: Kedy bude ďalšia časť? Cool
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Violet
Lovec v plienkach
Lovec v plienkach


Počet príspevkov : 295
Nálada : :)
Registration date : 15.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 20:52

No tak to by zaujimalo aj mna. Takze kedy bude dalsia cast? Kedy? Kedy? Kedy? Budem sa tesit ako na 603 Fakt je skvelá. A torturing moze byt 704
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   09.11.08 20:53

shelby, jé nová čtenářka Jsem ráda, že se ti povídka líbí, já jsem taky zatížená na dětství brášků, škoda, že povídek z tohoto období v češtině ani slovenštině moc není Sad
Ejha, ty se mě ptáš na další část? Razz No, nevím. Uvidí se podle času a nápadu Smile

Jinak jsem se rozhodla, že povídku rozdělím do tří dílů. První je v období jejich dětství. Druhá, která teď přijde na řadu, bude zaměřená na období, kdy Sam odešel. Tím moc nepotěším Samgirl, protože se tam Sammy nejspíš vůbec neobjeví... Bude to ale takové informační části ohledně událostí než nastoupí třetí díl Smile

Violet,děkuju
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   16.11.08 14:36

DRUHÝ DÍL


Part 1 - CO DÁL?
ROK 2003 ILLINOIS - DECATUR


„Jak je?“ zajímal se John, když odešel z místa činu ven, ke svému synovi.
„Už líp.“ ale přesto byl ještě dost bledý. Takový odporný pohled se mu ještě nenaskytl. Zavraždění byli po kusech roztaháni po celé místnosti, jako kdyby je rozsápalo divé zvíře. Identifikace byla naprosto nemožná. Urvané hlavy se zohavenými obličeji dokázali sotva pomoci určit šlo-li o muže či ženu.
„Říkal jsem ti, abys se snídaní počkal. Sám ses potrestal.“ vyčetl mu mírně otec.
„Já vím, pane.“ zamumlal sotva slyšitelně.
Jdu se nasnídat a pokusím se zjistit něco dalšího ohledně toho masakru tam, za hodinu se sejdeme na pokoji.“
„Ano pane.“
John už se chystal odejít, když se zarazil. „Jo, málem jsem zapomněl.“ a vytáhl z kapsy bundy staré noviny „Je tam obdobný případ, co se tu stal před pěti lety.“
Dean mlčky uchopil podávané noviny a rozešli se každý jiným směrem. Mladý lovec však nemínil jít na pokoj. Zapadl do místního baru, kde si objednal dvojitou whisky a po ní další. Vztekle zíral na staré noviny a měl chuť je roztrhat.
Proč máme pomáhat jiným, když nedokážeme pomoci si sami sobě?! Naše rodina se pomalu znovu rozpadá a jediné co otce zajíma je nový případ, ve kterým nějaký maniak zmasakruje své oběti?! Přišli jsme o mámu a teď už i o Sama. Nemuselo to tak být... nemuselo.Kopl do sebe objednané pití a poručil si další. Do očí se mu draly slzy, které se mu prozatím dařilo úspěšně zadržet. Byl to už týden, co Sam po hrozné hádce s Johnem utekl a Dean si to kladl za vinu. Od té doby snad stokrát volal svému mladšímu bratrovi, aby se mu omluvil a zeptal se, jak se mu daří. Nechtěl s ním ztratit kontakt, ale Sam byl neustále nedostupný nebo se mu ozvala hlasová schránka, které ale nehodlal využít. Chtěl s bratrem mluvit, uslyšet jeho hlas a ne mu nechávat jen ubohé vzkazy, které by si Sammy stejně ani neposlechl.

John se vrátil do motelu dříve než se domluvili. Najedl se a také se dozvěděl, co potřeboval. Prolistoval si deník a zaznamenal si do něj pár poznámek, pak se obrátil k počítači, čekající přitom na příchod syna. Na malý okamžik mu padl zrak na mobil a těžce odolával pokušení zavolat svému mladšímu synovi. Slova, kterými ho vyhnal, nemyslel vážně, ale teď už bylo příliš pozdě vzít je zpět. Bránila mu v tom jeho tvrdohlavost a hrdost.
Chtěl jsem pro vás to nejlepší. Naučit vás, abyste se tady v tom světě dokázali ubránit proti zlu. Škoda, žes to, Same, nedokázal ocenit. Je to tvoje chyba.
Dveře se otevřely a dovnitř spolu s jeho starším synem vešel i pach cigaretového kouře a whisky. John si uvědomoval, že od Samova odchodu začal Dean pít více než kdykoliv předtím. Ale bral to jako způsob, se kterým jeho syn snažil s tím vyrovnat, i když se mu to nelíbilo. Dean si svlékl bundu a ledabyle ji pohodil na postel, kde si vzápětí sedl.
Dean otci věnoval dlouhý pohled, a ten si všiml smutku v jeho zelených očí a bodlo ho u srdce. A raději se pustil do probírání případu.
„Jeli jsme sem zbytečně. Není to případ pro nás. Už ho chytili. Náhodní svědci si všimli zakrvaveného muže, jak utíká z místa činu. Nějaký magor.“
„Třeba se tam dostal jen shodou okolností.“ oponoval mu syn.
„I kdyby, nenašli jsme žádné stopy po nadpřirozenu. Nic. A navíc se už přiznal.“
„Přiznal? Ale přece který člověk má sílu urvat hlavu od těla a...“ odmlčel se, před očima mu znovu přeběl hrozný pohled, který se mu ráno naskytl „Je to divné.“
„Co si teda myslíš, že by to mohlo být?“
„Hm... to nevím.“
„Jestli nemáš žádný nápad a já to vidím na psychopata, kterého už dostali, tak není důvod tu zůstávat.“
„Asi máš pravdu. Kam pojedeme?“
„Tady.“ John k němu otočil notebook, kde hlásili velkým nadpisem další záhadu k řešení...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
shelby
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 94
Age : 25
Bydlisko : Skalica
Registration date : 07.11.2008

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   16.11.08 15:47

Shocked affraid To už sme sa dostali do roku 2003? A ako to dopadlo s tou malou a Siriusom? Ešte sa to nejako dorieši, však?
Pekné, pekné Mám rada obdobie, kde sa rieši Samov odchod Twisted Evil , ale Sammy sa ešte objaví, však? Wink
Napísala si to pekne, som zvedavá, či Dean vybuchne a vynadá Johnovi za Samov odchod Rolling Eyes .
A toto je ešte pre teba: 704
Teším sa na ďalšiu časť
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   16.11.08 21:47

shelby, neboj neboj, vše se ještě pořeší 703 Druhý díl je spíš takový mezník, kde vypíšu několik událostí a jestli se mi vše povede podat tak jak chci, tak v třetím díle poznáte proč Smile Třetí díl bude zahrnovat události v roce 2008 Twisted Evil a měl by být i konečný.
Děkuji za pochvalu a doufám, že vás nezačnu nudit!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   29.12.08 21:23

PART 2 - NOČNÍ NÁVŠTĚVA
ROK 2004


Blížilo se ke třetí ráno. Všude bylo ticho a klid. V motelu na konci města už před hodnou chvílí zhasly všechny pokoje – jasné znamení toho, že se lidé uložili ke spánku. Noc byla jasná a teplá, přesně jako bývají letní noci. Najednou se u parkoviště objevila štíhlá osoba v černém. Vypadala trochu nervozně. Rozhlídla se po zaparkovaných autech a opatrně se vydala k největšímu Jeepu. Cestou si opatrně natáhla na ruce rukavice. Ještě než se sehla k zámku, obezřetně se rozhlédla. Nikde nikdo, to jí vyhovovalo. Při odemykání auta ji vyklouzl stříbrný pentagram s různými symboly, který měla doposud schovaný pod černým svetrem, a jasně se rozzářil. Plaše ho schovala nazpět. Zámek dlouho nevzdoroval, tiše povolil a dívka se dala do rychlého prohledávání auta. Když neuspěla vevnitř, pustila se do kufru. Otevřela i tajnou skrýš, tam se jí naskytl pohled na arzenál zbraní a nábojů. Ale i přesto nenašla, co hledala. Sklamaně vše vrátila do původního stavu a Jeep zamkla. Překřížila ruce a podívala se směrem k motelu.
Určitě to má vevnitř. Musí tu být kvůli nějakému případu. Sakra! Budu muset tam jít, jestli se nechci vrátit s prázdnou. Kdoví, kdy jindy se mi znovu naskytne taková příležitost. Nebojím se toho, že se probudí – tomu lovci bych už nějak utekla. Horší by bylo, kdyby... Zatřásla hlavou, aby se zbavila takových myšlenek.Ale co risk je zisk. Hlavně pro toho, kdo to umí! A vydala se k motelu.
Přes den si zjistila, kde přesně vysoký lovec bydlí, tak šla jistě rovnou k cíli. Tiše jako myška si odemkla a vklouzla dovnitř. Okamžik jí trvalo, než se trochu rozkoukala. Dveře nechala nepatrně přivřené, aby měla možnost rychlého ústupu. Nejdřív se vydala za hlasitým chrápáním, aby zjistila, kde lovec spí. Ležel rozvalený na postarším gauči. Pravou ruku měl natáhlou k zemi a kousek od ní se válela dopitá flaška. Spal tvrdě. Dívka se dlouho nezdržovala jeho prohlížením a šla hledat. V kuchyni se zaradovala. Deník ležel zavřený na stole. Několika rychlými kroky byla u něj a otevřela ho. Zarazila se. Na první straně ji upotala stará fotografie muže se dvěma chlapci, lovce s jeho syny. Opatrně vytáhla zářící pentagram a posvítila si jím na ni. Opravdu, měla pocit, že chlapce už někdy viděla, ale nechtěla se zdržovat úvahama, kde a kdy. Amulet se jí volně houpal na krku a ozařoval stránky deníku.
Ano, tady to je! Zajásala v duchu. Vytáhla z kapsy černých kalhot papír a tužku a začala horečnatě přepisovat potřebné informace. Když byla na konci, tak se trochu sklamaně zahleděla do deníku.Myslela jsem, že po tolika letech pátrání, je mu už v patách a ne, že doposud tápe v temnotách. Snad mi to bude trochu užitečné. Netrvalo jí to ani pět minut. Deník vrátila do původní polohy. Cestou ke dveřím ještě skontrolovala spícího lovce a vyšla ven. Dveře za sebou tichounce zavřela a paklíčem zamkla. Před motelem se znovu opatrně rozhlédla a jak se objevila, tak i zmizela.
* * *
Ráno se John probudil, zbalil si věci a odhlásil se z motelu. Nasedl do svého Jeepu a vydal se za dalším pátrání po žlutookém démonovi.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Rány minulosti   Today at 10:50

Návrat hore Goto down
 
Rány minulosti
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 5 z 6Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Rozpísané poviedky-
Prejdi na: