DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Zrození by MASON

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next
AutorSpráva
SNAdeline
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 53
Age : 21
Bydlisko : Klášterec nad Ohří
Nálada : Super!
Registration date : 20.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   20.05.08 20:53

to je super....je to dost napínavý.... doufám že bude co nejdřív pokráčko
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.supernatural-blog.blog.cz
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Madlen   20.05.08 21:02

Nemůžu potvrdit, ale ani vyvrátit:)
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 12:25

S pokračkem to vypadá blede...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 14:19

Mason: Jak to? Co se děje?? Shocked
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Anwiel
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 4325
Age : 27
Bydlisko : Praha
Nálada : smíšená
Registration date : 09.04.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 14:23

S tim nesouhlasim, to nám nemůžeš udělat!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.anwiel.blog.cz
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 15:15

Krize je zažehnána! Jen sem se k tomu nemohl nějak odhodlat. následující čast je docela brutální.

Před pěti lety Texas
John na tu ženu hledal. Byla to ona, ale přesto vypadala jinak, přišla mu cizá.“
„Co se stalo, Deiro?“
„Ty se me ptáš, co se stalo? To se ptáš ty, můj otec, kterého jsem viděla tak třikrát v životě, ale je zřejmé, že se takhle chováš ke všem svým dětem, protože pokud vím, tak se o Sama a Deana taky nijak zvlášť nestaral.“
„Přestaň! Jak se to stalo?“
„Co máš přesně na mysli? To, že jsem si tě našla nebo to, že žiju, i když by sis možná přál, abych umřela.“
„To není pravda!“
„Jistě, že ne. Ty jsi byl pouhou obětí.“
„Chci vědět, kdo ti to udělal?“
„Co myslíš? To, že je ze me démonka a nebo to, že dceruška Johna Winchestera je démonka?
Zkus hádat a možná, že ti to časem dojde. Copak sis vážně myslel, že byla moje matka jenom člověk, copak ti nedošlo, že všechno bylo plánované?
„O čem to mluvíš? Kým to bylo plánované?“
„Démonem, co samou láskou zabil tvojí milovanou Mary,“ v jejím hlase bylo slyšet hluboké opovržení.
„Takhle o ní nemluv!“
„Ted mi začneš tvrdit, jak moc toho lituješ, jak strašný to byl omyl, jak tě mrzí, že z té noci vzešlo mnohem víc. Byl jsi opilý, ztratil jsi dva nevinné lidi a skočil jsi po první ženské, která se ti namanula, co?“
„To už by, Deiro stačilo. Nechápu, proč by o to ten démon stál.“
„Zřejmě na tebe bude mít alergii. Věděl, že se narodím, věděl, že mě a mojí mámu opustíš a už se nikdy nevrátíš. Jen občas okem pohlédneš, jak se daří tvé utajené dceři, a nevíš, že byla tvoje dcera vybrána k něčemu, o čem se ti nikdy nesnilo.“
„Co tím chceš říct? Co s tebou Žlutoočko, zamýšlí?“
„Záleží na tom tati? Celou dobu ses o me nestaral, tak proč s tím najednou začínáš?
Bojíš se, že by se ze me mohla vyklubat zlobivá holčička, co nemá ráda svého tatínka a bude se mu chtít pomstít?“
„Deiro. Kdybych věděl, co je tvoje matka zač…“
„Tak co? Zabil bys jí?“
„Kdybych mohl, vzal bych to zpět. Nechtěl jsem, aby ses dostala k němu, nechtěl jsem, abys…“
Deira se k němu přiblížila a on viděl, že jí oči září pýchou.
„Kdo ti řekl, že já jsem smutná, kdo ti řekl, že mi vadí, co jsem.
Byla jsem vybrána. Až jednou nastane jeho čas, zaujmu jeho místo, stanu se velmi mocnou démonkou.“
Deiro! John jí chtěl chytit za ruce, ale ona před ním uskočila.
„Nedotýkej se me! Kvůli tobě a té tvé posedlosti me nemá čas učit!
Musí se před tebou a tvými syny schovávat, převtělovávat se!“
„Deiro. Vyslechni si me prosím. Cesta, kterou sis zvolila, není správná!“
„Co ty o tom víš? Myslíš si, že je správný čas, začít mi udílet rady, říkat mi, co mám dělat? Možná bys měl malinkou šanci, kdybys u mě zůstal, kdybys me vychovával, kdybys jsi byl mým otcem, ale ty ses raději vydal zpátky se své milované, které jsi o tom nikdy neřekl. Proč taky nepředpokládal si, že byl tenhle úlet jakékoliv následky.“
„Já bych s tebou nemohl zůstat.“
„Proč ne?“
„Ráno jsem zjistil, co je tvá matka zač, ale než jsem jí mohl zabít, utekla mi.“
„To je od tebe tak milé! Já se ti tady otvírám a ty mi tvrdíš, žes neměl šanci me zabít?!“
„Takhle jsem to nechtěl říct. Pochop me. Nemohl bych tě vychovávat!
Tvá matka byla démonka a já jsem člověk.“
To je ti tak proti srsti, stát se démonem, proč? Kvůli Mary?“
„Přestaň! Já bych nikdy, nikdy nemohl být posedlý démonem a to ani kvůli tobě. Moc me to mrzí, ale mí kluci byli a jsou pro me důležitější, a když jsem se dozvěděl, že ses narodila, chtěl jsem najít tvojí matku a obě dvě vás zabít, ale ten démon mi nedal možnost, vzhledem k tomu, že mi zabil Mary.“
„Proč asi tati? Přemýšlel jsi někdy o tom, proč jí zabil až nějakou tu dobu po porodu Sama? Proč jí nezabil, když ses k ní vrátil, jak poslušný pes. Proč zabil jenom ji a vás nechal na pokoji, proč musela zemřít Samova snoubenka Jessika. Zamyslel ses nad tím vůbec?“
„Jistě, že ano, ale já mu nevidím do hlavy, nevím, co s námi zamýšlí.“
„Omyl. Nejde o to, co zamýšlí s tebou nebo s Deanem. Vy jste nadbytečný, jde o to, co zamýšlí se Samem. On ho k něčemu chce a ty nevíš k čemu.“
„Řekni mi to!“
„Deira se zasmála a pak k Johnovi přiskočila a povalila ho na zem.
Na to, že jí mohlo být tak 25 měla ohromnou sílu.
„Co to děláš deiro!“ John se jí pokusil zbavit, ale ona ho držela pevně.
„On si přeje, abys umřel, a já mu to ochotně splním!
Nenávidím tě a stejně tak nenávidím, Deane. Oba dva jste tu navíc, oba dva jen brzdíte Sama! On má v sobě neuvěřitelný potencionál, ale nejprve v něm musí být probuzen!“
Přitlačila mu rukou ke krku, nohama zablokovala jeho nohy, takže se John nemohl hýbat.
„Deiro! On není tím pravým! Měla bys vědět, že všechny jen zneužívá a…,“ Johnovi se čím dál tím hůř dýchalo. Znovu se pokusil osvobodit, ale bylo to marné.
„Myslím, že už jsi toho řekl až moc!“ a poté si volnou ruku přivolala o kousek dál ležící nůž.
Přiložila ho k jeho hrudi k místu, kde mu bilo srdce.
„Raz, dva. Raz, dva, zdá se, že ti srdíčko hezky buší, ale mám takový dojem, že už to dlouho nepotrvá.“
„Deiro! Já jsem tvojí matku nezabil!“
„Lžeš! Viděla jsem tě!“
„To byla jeho práce! Chtěl, abys to viděla, chtěl, abys tomu věřila!“
„Mlč! Jako otec jsi za nic nestál, tak se zachovej jako muž a zemři se ctí.“
„Já jsem tě hledal! Chtěl jsem tě vzít k Ellen ta už by se o tebe postarala, ale nenašel jsem tě.“
Před chvíli jsi mi tvrdil, žes me chtěl zabít, ale kvůli smrti své sladké Mary, ses k tomu nikdy nedostal.
„Já jsem tě málem zabil. Našel jsem tě, když ti byli tři roky. Tvoje matka někoho mučila a ty sis v tom pokoji hrála sama. Přistoupil jsem k tobě a chtěl ti probodnout srdce, ale nedokázal jsem to, nemohl jsem zabít vlastní dceru, i když se zrodila takhle.“
„To už by stačilo!“ vykřikla Deira a řízla Johna nožem do pravé tváře.
Jeho tělem projel neskutečná záchvěv bolesti, křik, který se mu vydral z úst se nedal nazývat křikem.“
„Sbohem tatínku!“ zasyčela Deira a pohybem ruky mu na několik okamžiku ochromila končetiny.
„Pozdravuj v pekle!“ a potom mu chtěla dýkou, kterou držela v rukou probodnout srdce, ale šíp, který se jí zabodl do čela jí to znemožnil.
Zaječela a znovu se rozpřáhla, ale znovu jí to překazil jiný šíp, který se jí pro tentokrát zabodl do ramene.
Zvedla hlavu a několik metrů před sebou spatřila stát Bobbyho, který nasazoval další šíp do tětivy.
„Zabiju tě!“ zaječela a vyslala proti němu černý kouř.
Bobby ovšem na nic nečekal a padl k zemi.
John toho využil, hmátnul po dýce, která Deiře vypadla, a zabodl jí do jejího pravého ramene.
Deira vřískla a udeřila ho do levé tváře.
„Zbav se jí Johne! Nemůžu jí zabít, dokud tam s ní budeš!“ slyšel, jak na něho Bobby křičí.
„On to neudělá!“ zasmála se deira a mávnutím ruky odhodila Bobbyho o kus dál.
„Že to neuděláš tatínku, že nedokážeš zabít svojí holčičku, že ano?“
Vysmívala se Johnovi a vyrvala mu tu dýku z rukou.
„Chtěl jsem ti pomoct Deiro! Chtěl jsem se o tebe postarat, ale nešlo to!“
„Táhni!“ vřískla a bodla ho do levé paže, ze které vzápětí začala vytékat krev.
„Deiro. Existuje cesta k záchraně! Zbav se té démonky!“
„Já nechci! Já jsem já a ty jsi ty a já říkám, být démonkou je mým osudem, tak jako je tvým osudem zemřít!“ znovu s tou dýkou švihla tentokrát by mu jistě proklála srdce, kdyby jí někdo vší silou zezadu neudeřil do hlavy.
Její ruka i s dýkou se zastavila jen pár centimetrů od Johnova srdce.
Oči se jí rozevřely, ústa se sevřela v bolestnou grimasu a o pár okamžiku později, se její tělo zvrátilo dozadu.
„Není mrtvá!“ šeptal John, který se pokusil vstát, ale probodnuté rameno mu to znemožňovalo.
„Není, ale brzo bude,“ odvětil Bobby a chystal se jí proklát srdce, ale John ho na poslední chvíli zastavil.
„Je to moje dcera! Věřím, že se chce změnit!“
Ona se nechce změnit! Ona především nikdy nebyla tvoje dcera! Tys jen posloužil k jejímu zrození! Už pro ni není cesta zpět! Chceš snad, aby se v budoucnu pokusila zabít Deana? Chceš snad, aby se to celé opakovalo znovu?! Pro ni není záchrany!
Kolik lidí, kteří byli posednutí jsme zachránili, kolik lidí se svého démona zbavilo a začalo žít normální život? Žádný Johne!
„Víš moc dobře, že to není možné! Uvědom si to konečně!
Ona není, nebyla a nikdy nebude tvojí dcerou!“
Johnova zdravá ruka vystřelila vpřed a zasáhla Bobbyho do brady.
„Ona je moje dcera! Já jí nezabiju!“
„Jsi blázen Johne Winchestere! Pochop, že ona není tvoje dcera!“
„Závidíš mi snad Bobby?!“
„Cože?! O čem to mluvíš? Vzpamatuj se Johne! Vzpamatuj se k sakru!“
Bobby s Johnem prudce zatřásl.
„Co se stalo?“ otázal se tiše po několika vteřinách John.
„Ale nic,“ odtušil Bobby, kterému došlo, že to nemluvil John.
„Co se stalo?“ zeptal se John znovu, když si všimnul, že Bobbymu krvácí ret.
„To nic není. Nechali jsme se příliš unést Johne. On toho využil a možná, že by nás k něčemu donutil…“
„Kdo? O kom to mluvíš?“
„To je jedno! Musíme jí zabít!“ Bobby se otočil, ale na místě, kde ještě před minutou ležela Deira nikdo nebyl.
„Sakra! Do hajzlu!“ ulevil si.
„Co se děje? Kde je Deira?“
„Zmizela! Zřejmě využil naší hádky a odnesl si jí.“
„Kdo? Žlutoočko tady byl?!“
„Byl tady, ale nechápu, proč nás nezabil, proč nevyužil té skvělé příležitosti?“
„John se pokusil vstát, ale dosáhl jen toho, že se mu rukáv ještě více zbarvil do ruda.
„Nehýbej se Johne. Zavolám sanitku. Do té doby se nějak pokusím to krvácení zastavit.“
„Měla pravdu Bobby! Ona měla pravdu!“
Přestaň na to myslet. Je to démonka a ty jsou schopné proniknout ti hluboko do těla.
„Ona je moje dcera! Já jí zplodil s démonkou! Nejen, že jsem podvedl Mary, ale já jsem pochopil přivést na svět někoho takového a…?“ Johnova tvář se zkřivila bolestí, pořezaná tvář strašlivě pálila.
„Nemluv a nehýbej se! Udělal jsi chybu, ale jsme jen lidé Johne.
Máme své nedostatky, je přirozené, že podléháme věcem, kterým bychom podléhat neměli.“
V Johnových očích se zatřpytily slzy.
„Jenže já jsem nejenom zplodil démonku, která má zřejmě ohromnou moc, ale ještě jsem vlastně způsobil smrt své milované Mary a vystavil kluky smrtelnému nebezpečí!“
„To je nesmysl. Ten démon má z nějakého důvodu spadeno na vaší rodinu už dlouho a nezabil Mary kvůli tomu, že si mu zbouchnul jednu z démonek!
O něco mu jde, ale já nevím o co!“
„Já ano…“
„O co mu podle tebe jde, o co se podle tebe snaží?“
„Ta bolest! Ta bolest!“ vykřikl několikrát John rychle za sebou.
„Vím, že je to těžké, ale musíš se soustředit!“
„Chce… chce, aby se Sam stal… já to viděl, viděl jsem to, když se me Deira dotýkala, viděl jsem, co s ním má v plánu.“
„Co Johne?!“
„On chce, aby…,“ John ztratil vědomí.“
„Johne! Johne!“ třásl s ním Bobby, ale marně
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
SNAdeline
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 53
Age : 21
Bydlisko : Klášterec nad Ohří
Nálada : Super!
Registration date : 20.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 19:16

Fakt super tuhle povídku mam dost ráda vždycky se těšim na pokráčko , ale je pravda že mam ráda skoro všechny povídky na tomto foru... Laughing .....aby taky ne když jsou tak super...)
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.supernatural-blog.blog.cz
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 19:42

Dean a Deira kráčeli k tomu stromu.
Dean se snažil nevnímat absolutní ticho.
Možná, že to znělo trochu bláznive, ale v tom parku nebyl slyšet žádný zvuk. Ptáci nezpívali, vítr si nepohrával s listy.
„Copak Deane. Snad sis to nerozmyslel?“
„Samozřejmě. Jen mi tohle místo přijde divné.“
„Tenhle park byl odjakživa svým způsobem jiný, tajemný, podivný.“
„Jestli me to mělo uklidnit, moc se ti to nepovedlo.“
Deira se usmála.
„Jestli máš hodně velký strach, můžeš me chytit za ruku.“
„Dean na ní pohlédl pohledem, který nevěštil nic dobrého.
Deira pokrčila rameny.
„Dělej, jak myslíš, ale požádat o pomoc, není nic špatného.
„Já nepotřebuji pomoct. Kde je ten strom?“
„Přímo před tebou. Koukni se lépe.“
„V té tmě je to dost těžké.“
„Ty to zvládneš, Deane.“
„Hele. Co kdybys zařídila nějaký to světlo, když už jsi ta démonka:“
„Najednou jsem ti jako démonka dobrá, ale klidně,“ Deira spojila ruce prsty se jí vzájemně propletly a místo, kde se nacházely, ozářilo bílé světlo.
Dean si zakryl tvář.
„Můžeš to laskavě ztlumit.“
„Už se ani nedivím, že s tebou žádná dlouho nevydrží.“
„Starej se laskavě o sebe. Já si na svůj sexuální život nemůžu stěžovat…?“ Dean nedokončil, co chtěl říct, neboť si byl téměř jist, že nedaleko od nich tak pět metrů se na pár vteřin objevila nějaká postava.
Nebyl si tím samozřejmě na stoprocentně jist, ale měl takový pocit, že tu nejsou sami.
„Vidělas to?“ obrátil se na Deiru.
„Co jsem měla vidět?“
„Tu postavu. Jsem si skoro jistej, že tam byla:“
„Možná, ale teď už tam není.“
Vtipný démonky nejsou mé oblíbené.“
„Copak ony jsou nějaké tvé oblíbené?“
Dean jí však neposlouchal, protože tu postavu zahledl znovu. Tentokrát byla na jiné straně. Nevěděl, co to je, ale byl jsi skoro jist, že to nebude člověk.
„Deane. Jsi ještě tady?“
„Předpokládám, že jsi ho zase neviděla?“
„Je mi líto. Nemám zřejmě tak bystrý zrak.“
„Kolik je hodin,“ zeptal se, zatímco prohledával kapsy.
„Za chvilku budu jedenáct. Doufám, že máš sebou něco, čím to budeš moct zneškodnit:“
„děláš jako by me to mělo napadnout.“
„No jestli dodržuje stejnou dobu, stejný čas, měl by si s tím počítat.
„Ty to přece zlikviduješ.“
„Jak si na to přišel?“
„Jsi snad démonka anebo snad ne?“
„Zavrtěla hlavou.
„Tak to tady nechodí. Proč bych mu měla ubližovat, když on neubližuje me?“
„To je taková ohleduplnost, ale nejspíš tu něco budu mít,“ zamumlal Dean, který se stále přehraboval v kapse.
Nakonec ty ruce z kapes vytáhl a Deira si všimla, že v jedné má kondom a v druhé natahovací gumu.
„To ho chceš jako uhnat při souloži?“
„Ha! Ha! Ještě jednou a zapomenu na tu naší dohodu.“
„Copak Deane. Nelíbí se ti, když se do tebe někdo naváží?“
„Nelíbí se mi, když to dělá démon nebo démonka, jasný?“
„Promiň, že všichni démoni nejsou stejní.“
„Kdybyste všichni mysleli stejně, nebyli by s vámi takové potíže…,“ Dean znovu zmlkl, protože někde blízko nich se ozval zvuk, jako když někdo neopatrně šlápne na větvičku.
„Někdo tady je a je mi jedno, jestli to vidíš nebo ne.
„Něco tady je,“ přisvědčila Deira.
„Kdybych chtěl slyšet přizvukování, vzal bych si sebou papouška,“ zavrčel Dean, který mezitím ten kondom strčil zpátky k do kapsy.
„Tak kondom by mi byl zřejmě k ničemu, ale guma by mi mohla pomoct.
„To je jako všechno? Nic jiného nemáš? Svěcenou vodu, kříž, sůl, pepř, med?“
„Myslíš, že to na něj zabere?“
„Já nevím. Ty jsi tady lovec.“
Dean chtěl cosi odseknout, ale nedostal se k tomu, protože ten zvuk, který slyšeli jednou se ozval znovu a Dean mel pocit, že se ozval přímo za ním.
Bleskove se otočil, ale nikoho neviděl a na zemi nebyly žádné stopy, nic co by nasvědčovalo, že tam před malinkou chviličkou někdo byl.
Mezitím Deira nenápadně pokynula hlavou a k Deanovi se zezadu přiblížil muž, který měl místo nohou osm chapadel.
Deira beze slova přikývla a poté ustoupila stranou.
„Tohle to jako vážně nesnáším,“ zavrčel dean a chtěl se otočit.
Ten muž mu však nedal sebemenší šanci.
Nežli se dean nadal, kolem těla se mu obtočily čtyři studená, slizká chapadla.
„Co to…,“ začal, ale víc toho nestihl, protože mu další dvě chapadla, zacpala ústa.
Dean sebou několikrát škubnul, pokusil se těch chapadel zbavit, ale ta chapadla byla kolem jeho těla utažena velmi pevně.
„Zvedni ho do vzduchu,“ šeptala tiše Deira, která stála opodál.
Muž učinil, co po něm chtěla. Nadzvedl bezmocného Deana do vzduchu.
Dean se snažil do těch chapadel kousnout, ale ten chlap nebo co to bylo, zřejmě moc dobře věděl, co má dělat.
Dean se znovu a znovu snažil z těch chapadel vykroutit, ale bylo to marně. Srážce se stromem zabránit nedokázal. A že to nebyla jen slabá rána, dokazovalo křupnutí, které se ozvalo.
„Vypíchni mu oko!“ pokračovala v tichých rozkazech Deira, která se přitom velmi bavila.
Dean nenáviděl být takhle bezmocní v moci duchu, démonů anebo jiných záhrobních bytostí a co bylo horší, tentokrát někde poblíž nebyl Sam, který by se ho pokusil zachránit, tentokrát na to byl sám.
Cítil, jak ho ty chapadla svírají, vlastně se divil, že ještě není rozdrcený na kusy.
Bylo mu jasné, že toho chlapa někdo řídí, kdyby tak mohl pootočit hlavu.
Snažil se, ale nešlo to a tak mohl pomocí svých očí, sledovat jak se blíží k jedné větvi, která mířila přesně do jeho pravého oka.
Mimoděk se mu vybavil ten chlap, o kterém četl v těch novinách.
Vypíchnuté oko, zlomená žebra, přeraženo několik kostí, takhle si tedy dopadnout nepřál, ale zřejmě se k tomu schylovalo.
Jeho oko už bylo od té větve jen pár centimetrů a on sám se už viděl jako jednooký král mezi slepými, ale místo zásahu větví do oka, se kolem něj ty chapadla uvolnily a on spadl na zem ze třímetrové výšky.
Narazil si loket, ale to ho neštvalo.
Nejprve se několikrát nadechl a vzápětí vydechl a pak se postavil, ale po muži s chapadly nebyla ani stopa.
„Démonko! Jsi tady někde?!“ zavolal a byl přitom na ní dost naštvaný.
Přivedla ho sem, a když potřeboval její pomoct, nechala ho v tom.
Trochu se mu ještě točila hlava a to ani nemluvil o nejspíš naražených žebrech.
„Tak kde jsi ty jedna mrcho!“
„Mám takový dojem, že ta ti neodpoví,“ ozval se poblíž nějaký ženský hlas.
Pohlédl před sebe a překvapeně se zakuckal.
Před ním stala Jo.
„Co ty tady děláš? Myslel jsem, že ti to máma zakázala:“
A já jsem myslela, že jsi normální, teda na lovce duchu.
„O čem to mluvíš?“ chtěl vědět Dean, který rozhodne, neměl náladu na vtipy.
„Nevím, jak si to dokázal, ale docela tě obdivuji.“
„O čem to kruci mluvíš?!“ nechápal Dean.
„Přece o tom, jak si byl ve vzduchu.“
„Jistě, že jsem byl ve vzduchu, když me tam nahoře držel jeden slizkej chapadlovej chlap.
Jo povytáhla obočí.
„Já jsem tedy žádného chlapa s chapadly nebo i bez nich neviděla.“
„Co tím chceš říct? Jako, že lžu nebo co?“
„To bych si nikdy nedovolila. Prostě tu žádný chlap nebyl, promiň.
„Přece se mi to nezdálo! Přece jsem si jen tak nenarazil žebra!“
„Nevím, jestli ti to pomůže, ale nedaleko od tebe stála nějaká žena, dívala se na tebe a něco mumlala.
„Rozumělas tomu?“
„Ne. Byla jsem moc daleko.
„Jak vypadala?“
Popsala mu Deiru.
Dean uhodil rukou do stromu.
„Ta děvka! Ta zpropadená Kurva!“
„Deane!“ napomenula ho. Kdo to byl? Mám takový pocit, že člověk ne.
„Tvrdila mi, že je milenkou mého otce!“
Jo vyprskla smíchy.
„Co je tu k smíchu? Au moje žebra!“
„Já samozřejmě neznám životopis tvého otce, ale co mi moje matka říkala, tak jestli si tvůj otec s nějakou začal, muselo by jí být nejméně pětatřicet. Mladší nebyly jeho typem, možná kvůli Mary, možná kvůli něčemu jinému.“
„Takže mi lhala a já jí věřil! Čubka jedna.“
„To musela být hodně přesvědčivá, když přesvědčila tebe.“
„Jo. Můžu ti ale slíbit, že až jí najdu, může mi tvrdit, že je třeba SV. Tereza od smrti jí to neuchrání!“
„Než se rozhodneš cokoliv udělat, měl by si vychladnout.
„Jsem v pohodě. Musím se dostat k Samovi! Musí existovat nějaká cesta.“
„Deane. Myslím, že bys to mel vědět.
„Co je?“ utrhl se na ní prudce.
„Sorry. Štve me, že jsem byl takový pitomec, jak jsem mohl věřit démonce!“
„Jestli je pravda to, co mi máma řekla, tak ti zas moc nelhala.“
„Myslím, že o té ženské už nechci nic slyšet!“
„Myslím, že tohle bys mel vědět.
„Ne. Řekl jsem, že nemám zájem!“
„Prosím, Deane! Moje máma tvrdí, že se tvůj otec před pěti lety v Texasu pořádně zlil a že se prý vyspal s nějakou ženskou.
Dean se rozesmál.
„No tak. To je…“
„Deane! No tak poslouchej me!“
Ta ženská otěhotněla a porodila tvému otci dceru.“
„Dost! Něco takového nebudu poslouchat!“
„Deane! Mám takový pocit, že je to důležité!“
„Jsi hluchá! Ať je to cokoliv, já to nechci slyšet!“
„Mluvila jsem s Bobbym a ten mi říkal, že ta žena byla démonka a že jejich dcera je taky polodémonka a Bobby si myslí, že je to ta, se kterou jsi až doteď byl.“
„Přestaň s tím! Máš velkou fantazii anebo si snad myslíš, že uvěřím tomu, že ta démonka, co se me před chvilkou pokusila zabít je moje sestra?!“
„Ano. Myslím si to. Jmenuje se Deira a…,“ Jo nemohla pokračovat, protože bílé světlo, které až doteď ozařovalo park náhle zhaslo a oni se ocitli v úplné tmě.
Několik vteřin se nic nedělo, ale Dean ucítil, jak ho Jo uchopila za ruku.
„Promiň,“ omluvila se, i když jí neviděl.
„Něco kolem nás je,“ zamumlala.
Dean nic neslyšel a tak chtěl říct, že je to jen pocit, ale pak to zaslechl.
Byl to zvuk, jako kdyby stovky malých nožiček cupitaly po zemi a pomalu se k nim blížily.
Snažil se proniknout tou tmou, ale nebylo to možné.
„Něco tady je,“zopakovala Jo a v hlase měla strach.
„To nic nebude…,“ zamumlal, ale když na svých nohách ucítil pavučinu, začal chápat, že to přece jen něco bude…
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Soniq
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2126
Age : 22
Nálada : :)
Registration date : 24.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 20:18

Ty tak teraz si ma úplne dostal to je niečo fantastické ty píšeš lepšie a lepšie je to napínavé úžasné perfektné ja už ani neviem čo mám napísať také je to namakané proste bomba si úžasný písač poviedok teda neviem jak by som to mohla vyjadriť proste brutálne bombastické totálne som si to zamilovala jednoducho všetko je tam skvelé a úžasný dej tam že ich sestra tak to som ozaj zvedavá čo bude dalej som ohromená neskutočne sa teším na dalšiu časť juj paráda
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 20:49

Dobré!! To je mazec! Je do čím dál napínavější! Ale ukončil si to v tom nejlepším! Tak doufám, že rychle hodíš pokráčko! Jen by mě tak ještě zajímalo, jak se tam tak naráz objevila Jo?? A ta démonka... potovora jedna... Dean byl kvůli ní malém bez oka! Ale cože ho ten chapadlový muž tak znenadání pustil?? Rychle s další part!!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 20:53

No další pokračko bude až...
Jinak s Jo tam ještě něco bude a moc me vaše reakce teší a je dobře, že dokážu zuročit tech 8 let psaní Cool
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 21:41

aaa dalsie casti clovece, ale ty pises rychlejsie ako ja stiham citat no ozaj velmi super napinava poviedka.... a zase v najlepsom koniec, no juuuj 602 ale krucinal ta deina ma neskutocne stve akoze co si to predstavuje, takto nam deana mucit? a este k tomu to je jeho sestra!!!! a to s johnom? no socka jedna. tak on ju odmietne zabit, lebo je jeho dcera a ona nanho zautoci aj tak? no na porazku toto... taka drzost!

ale chudacik dean, narazene rebra boze zase moje oblubene torturing fakt skvelo napisane a 8 rokov pisania? affraid no jezisi maria a ja som sa hned cudovala, ze akysi si dobry uz sa neviem dockat dalsej casti, ozaj je to stale lepsie a lepsie
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   21.05.08 22:13

No pár jsem toho napsal. Ettie by mohla vypravet. přečetla snad všechno, co jsem kdy napsal a že je toho dost!

A k povídce, co si myslíte, že chtěl "náš" démon" udělat ze Sama, co zjistil John, když byl na několik vteřin propojený s myslí své dcery?
a ještě další dotaz: Má tam být ještě další část v minulosti a nebo to takhle stačí?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 15:01

Vancouver před několika hodinami
„Myslím, že bych měla jít něco nakoupit,“ zavolala Jo na svojí matku, se kterou už třetí den byla u jednoho jejich známého.
Jo. Z toho nebyla nadšená, ale nic jiného jí nezbylo. Její matka jí nikam nechtěla pustit, už vůbec nechtěla slyšet, že by se přidala k bratrům Winchesterovým.
Když tady byli poslední, příliš se s Ellen nepohodli a ona jí odmítala pustit s tím, že je to nebezpečné, že to není její věc, ale proč by se tím měla jinak zabývat, kdyby lovci a lovkyně nedrželi při sobe.
Jo si povzdechla a vyšla ven. Obchod, do kterého měla namířeno byl docela blízko
Ušla však asi jen 5 metrů, když za sebou uslyšela nějaký ženský hlas:
„Musíš jim ihned pomoct!“
Otočila se, ale nikde nikdo nebyl.
Potřásla hlavou.
„Přece se mi to nezdálo a nebo že bych začala samou nudou trpět halucinacemi?“
Zaposlouchala se, ale ten hlas se už neozval.
„Musím si něco najít nebo se z toho nakonec zblázním,“ zamumlala a pokračovala v cestě.
Čím však byla k tomu obchodu blíž, tím víc se jí zmocňoval pocit, že jí někdo sleduje, že je za ní někdo, koho ona nemůže vidět.
„Že by ten problém, se kterým se podle Bobbyho potýkali Sam a dean byl tak velký?
„Ještě teď nemohla uvěřit tomu, že jí zavolal, ale zřejmě měl o ty dva strach.
Ovšem tak trochu nechápala, proč volal zrovna jí, když moc dobře věděl, že jí matka nikam nepustí.
„To se má prostě sebrat a odejít a své matce o tom nic neříct?
Podle Bobbyho by se měli pohybovat v blízkosti nějakého ústavu pro blázny. Jo byla už téměř u dveří, stačilo se jen dotknout kliky a vejít dovnitř, ale v tom se ten hlas ozval znovu:
„Oni tě potřebují! Potřebují tvojí pomoc!“
„Kde jsi, kdo jsi?“ zavolala Jo, ale nikdo se neobjevil.
„Prosím. Spěchej do Lesterova parku. Dean je v nebezpečí!“
„Proč bych měla pomáhat zrovna Deanovi? Nezachoval se ke me zrovna hezky.
Místo odpovědi obklopil Jo na několik vteřin mrazivý pocit, jako kdyby poblíž ní číhala smrt.
„To mám jen tak odejít a své matce nic neříct?!“
„Ona to jistě pochopí.“
„Proč mi neřekneš, kdo jsi?“
„Jsem ta, které záleží, aby byli Sam a Dean naživu a aby se jim nic nestalo, především Samovi.
„Ty… ty budeš Jess, že ano? Ty budeš Samova snoubenka, co jí…,“ nemohla pokračovat, protože se jí tělem prohnal, mraz, ačkoliv slunce příjemně hřálo.
„Pospěš si! Nesmíš dovolit, aby deana zabili.
Jestli se to stane, jestli toho dosáhnou, bude Sam ztracený.“
„Jak ztracený? Co se to tam děje?“ dožadovala se zmatená Jo odpovědi, ale Jessičin hlas už se neozval.
„Ani nevím, jak je odtud ten park daleko.“
„Jsi normální?“ ozval se blízko ní nějaký mladý mužský hlas.
Otočila se a spatřila před sebou asi patnáctiletého kluka.
„Hled si laskavě svého!“
Ten kluk se ušklíbl, poklepal si na čelo a potom odešel.
„Co si o sobě ta dnešní mládež myslí.“
Chtěla vejít do toho obchodu, ale těsně před vstupem se jí na obličej přisál nějaký papír.
Sundala si ho z obličeje a zahleděla se na něho.
„Lesterův park v 23:00.
Sestoupila ze schodu.
„Tak jo. 11 večer bude za dvě hodky takže…, vytáhla mobil vyťukala číslo své matky.
Podle očekávání se ozvala hlasová schránka.
„ahoj mami. Tady jo. Jdu klukům na pomoc. Vím, že s tím nesouhlasíš, ale nemůžu je v tom nechat a já věřím, že to pochopíš.
Tak to bychom měli. Nemám sice šajn, do čeho se to dean Winchester zase namočil, ale svěcená voda, zbraň mého otce s pár stříbrnými kulkami, by mohl případně stačit.
O dvě hodiny později dorazila Jo do toho parku. Během těch dvou hodin se jí její matka snažila dovolat, ale ona ho nebrala, protože nechtěla poslouchat ani výčitky ani prosby a už vůbec ne žádné výhrůžky.
Nikdy nechápala, proč jí v tom matka brání? Je to nebezpečný, lovci přitom můžou umřít, ale ona věděla, že nemůže sedět doma se založenýma rukama.
Stále ale měla ten divný pocit, jako kdyby jí už nějakou dobu někdo pronásledoval, ale ona nikoho neviděla.
Byla to snad Jess, co se chtěla přesvědčit, že se jim vydala pomoct?“
Zkusila několikrát zavolat její jméno, ale neobjevila se a ani se neozval její hlas.
Zarazilo jí, že v tom parku je značná tma. Jistě bylo jedenáct večer, ale tohle byla taková nepřirozená tma.
Ještě, že si sebou na nákup vzala baterku. Popravdě netušila, jak se jí dostala do kapsy.
Rozsvítila jí tedy a namířila s ní před sebe.
Na pohled nebylo v tomhle parku nic neobvyklého.
Byly tu stromy, lavičky byť už značně oprýskané a ptáci.“
Ptáci tu nebyli a nebyli ani slyšet, což bylo dost divné.
„Deane! Jsi tady někde?“ zavolala, ale Dean se neozval.
„Deane! To jsem já Jo!“ zavolala znovu.
Ani tentokrát se nikdo neozval.
„Bud už vážně trpím jakýmisi bludy a slyším hlasy anebo jsem snad ve špatném parku?
Baterkou namířila na opodál stojící tabulku, na které bylo blednoucím písmem vytištěno.
„Lesterův park. Místo klidu a pohody.“
„Ze si tady tak nepřipadám,“ zamumlala neklidně.
„Deane! Jsi tady někde!“ zakřičela znovu a ani tentokrát se jí nikdo neozval.
„Už jsem se asi totálně zbláznila. Snad nedopadnu jako ta Johanka,“ Jo se chtěla otočit a odejít z toho parku, ale zarazil jí hluk.
Bylo to jako kdyby něco naráželo do stromu a když postoupila o pár kroku dopředu, uvědomila si, že slyší praskání, ale větviček, znělo to, jako když praskají kosti.
„Deane! Deane!“ zakřičela několikrát za sebou, ale kromě její vlastní ozvěny, která v tomhle extremně tichém místě vyznívala značně děsivě, se žádný jiný zvuk neozval.
„Někdo tady je, ale copak jsou pro me všichni neviditelní?“
Chtěla tedy zakřičet znovu a byla připravená vykřičet si třeba své hlasivky, ale to zřejmě nebylo potřeba, jelikož ho před sebou uviděla.
Měl rozcuchané vlasy, potrhané oblečení, pohazoval hlavou sem tam jako smyslů zbavený.
„Co se to tu k sakru děje,“ zavrčela a pak se k němu rozeběhla.
„Deane! Deane! Co to děláš?!“ křičela na něho, ale nezdálo se, že by jí dean jakkoliv vnímal.
Vypadalo to jako by se něco snažil, jako by před sebou viděl něco, co nemohlo být skutečnosti.
„Deane! No tak uklidni se!“ pokusila se k němu přiblížit, ale nedal jí šanci, rukama kolem sebe mával, jako by se něčeho nebo někoho snažil zbavit.
Došlo jí, že vydává jen jakési mumlavé zvuky, i když měl ústa volná.““Přestaň! Copak ses úplně zbláznil!“ zařvala na něho.
Bylo to marné. Stále si neuvědomil její přítomnost.
Jo, která už začínala být zoufalá, ho tou baterkou, co držela v ruce udeřila do zad a Dean upadl na zem.
Jo zaslechla něco jako vzteklé zasyčení a když pohlédla za sebe a spatřila nějakou ženu.
„Tos neměla,“ promluvila ta žena výhrůžně a poté zmizela.
Jo se tím neměla čas zabývat, protože slyšela, jak se Dean pomalu zvedá, jak na tu ženu nadává.
„Ta už tady není?“ ozvala se nakonec. Dean překvapeně vykulil oči:
„„Co ty tady děláš? Myslel jsem, že ti to máma zakázala:“
A já jsem myslela, že jsi normální, teda na lovce duchu.
„O čem to mluvíš?“ chtěl vědět Dean, který rozhodne, neměl náladu na vtipy.
„Nevím, jak si to dokázal, ale docela tě obdivuji,“ v jejím hlase byl nádech ironie.
„O čem to kruci mluvíš?!“ nechápal Dean.
„Přece o tom, jak si tady pobíhal a vrážel do toho stromu.“
„Cože?!“Já jsem byl ve vzduchu, vzhledem k tomu, že me tam nahoře držel jeden slizkej chapadlovej chlap.
Jo povytáhla obočí.
„Já jsem tedy žádného chlapa s chapadly nebo i bez nich neviděla.“
„Co tím chceš říct? Jako, že lžu nebo co?“
„To bych si nikdy nedovolila. Prostě tu žádný chlap nebyl, promiň.
„Přece se mi to nezdálo! Přece jsem si jen tak nenarazil žebra!“
Vzhledem k tomu jak si se mlátil hlava nehlava o ten strom….“
„Nevím, jestli ti to pomůže, ale nedaleko od tebe stála nějaká žena, dívala se na tebe a něco mumlala.
„Rozumělas tomu?“
„Ne. Byla jsem moc daleko.
„Jak vypadala?“
Popsala mu Deiru.
Dean uhodil rukou do stromu.
„Ta děvka! Ta zpropadená Kurva!“
„Deane!“ napomenula ho. Kdo to byl? Mám takový pocit, že člověk ne.
„Tvrdila mi, že je milenkou mého otce!“
Jo vyprskla smíchy.
„Co je tu k smíchu? Au moje žebra!“
„Já samozřejmě neznám životopis tvého otce, ale co mi moje matka říkala, tak jestli si tvůj otec s nějakou začal, muselo by jí být nejméně pětatřicet. Mladší nebyly jeho typem, možná kvůli Mary, možná kvůli něčemu jinému.“
„Takže mi lhala a já jí věřil! Čubka jedna.“
„To musela být hodně přesvědčivá, když přesvědčila tebe.“
„Jo. Můžu ti ale slíbit, že až jí najdu, může mi tvrdit, že je třeba SV. Tereza od smrti jí to neuchrání!“
„Než se rozhodneš cokoliv udělat, měl by si vychladnout.
„Jsem v pohodě. Musím se dostat k Samovi! Musí existovat nějaká cesta.“
„Deane. Myslím, že bys to mel vědět.
„Co je?“ utrhl se na ní prudce.
„Sorry. Štve me, že jsem byl takový pitomec, jak jsem mohl věřit démonce!“
„Jestli je pravda to, co mi máma řekla, tak ti zas moc nelhala.“
„Myslím, že o té ženské už nechci nic slyšet!“
„Myslím, že tohle bys mel vědět.
„Ne. Řekl jsem, že nemám zájem!“
„Prosím, Deane! Moje máma tvrdí, že se tvůj otec před pěti lety v Texasu pořádně zlil a že se prý vyspal s nějakou ženskou.
Dean se rozesmál.
„No tak. To je…“
„Deane! No tak poslouchej me!“
Ta ženská otěhotněla a porodila tvému otci dceru.“
„Dost! Něco takového nebudu poslouchat!“
„Deane! Mám takový pocit, že je to důležité!“
„Jsi hluchá! Ať je to cokoliv, já to nechci slyšet!“
„Mluvila jsem s Bobbym a ten mi říkal, že ta žena byla démonka a že jejich dcera je taky polodémonka a Bobby si myslí, že je to ta, se kterou jsi až doteď byl.“
„Přestaň s tím! Máš velkou fantazii anebo si snad myslíš, že uvěřím tomu, že ta démonka, co se me před chvilkou pokusila zabít je moje sestra?!“
„Ano. Myslím si to. Jmenuje se Deira a…,“ Jo nemohla pokračovat, protože bílé světlo, které až doteď ozařovalo park náhle zhaslo a oni se ocitli v úplné tmě.
Několik vteřin se nic nedělo, ale Dean ucítil, jak ho Jo uchopila za ruku.
„Promiň,“ omluvila se, i když jí neviděl.
„Něco kolem nás je,“ zamumlala.
Dean nic neslyšel a tak chtěl říct, že je to jen pocit, ale pak to zaslechl.
Byl to zvuk, jako kdyby stovky malých nožiček cupitaly po zemi a pomalu se k nim blížily.
Snažil se proniknout tou tmou, ale nebylo to možné.
„Něco tady je,“zopakovala Jo a v hlase měla strach.
„To nic nebude…,“ zamumlal, ale když na svých nohách ucítil pavučinu, začal chápat, že to přece jen něco bude…“
„Já si myslím, že bychom měli odtud, co nejrychleji zmizet. Já je totiž tak nesnáším!“
„Ty nesnášíš pavouky, říkáš mi to teprve teď?“
„Promiň, že jsem si na to nevzpomněla dřív, ale nejdřív mě nějaký ženský hlas žádá o pomoc, pak jsem, jdu přes dvě hodiny, ignoruji svojí matku a to ani nemluvím o tom, co jsi tady vyváděl ty.“
„Já jsem byl opravdu ve vzduchu anebo jsem si to alespoň myslel.“
„Myslíš, že ti pronikla do myslí nebo tak nějak a donutila tě, uvěřit tomu, že tě přepadl nějaký chlap, co měl místo rukou chapadla?““Je to možné. Je to démonka, ale bylo to tak opravdové…“
„To už je jedno. Už je to pryč teď máme jiný možná vetší problém a…,“ vřískla, když ucítila, že jí nejméně jeden pavouk vlezl do ponožky.
„Nemůžu za to! Já se jich vážně štítím!“
„Tak se zkus nějak uklidnit! Díky tomuhle hysterčení se z toho určitě nedostaneme.
„Tobě se to řekne, ale já,“ Jo znovu zaječela, když jí došlo, že jí po těle leze nejméně stovka malých pavoučku.
„Uklidni se!“ Dean jí přitiskl ruku na pusu.
Když ucítil, že se po něm taky snaží lézt na nic nečekal a i když je neviděl, rukou se plácal po noze, po ruce.
„Chtělo by to baterku!“
„Jo něco zamumlala.
„Hlavně nekřič!“ sykl a uvolnil jí ústa. „Měla bych jí mít v kapse.
„Proč si mi to neřekla hned?“
„Prostě jsem si na ni nevzpomněla, Ježíši ať me nechají, at ode mne vypadnou!“ ječela a snažila se ti malé pavoučky setřást, ale bylo jich stovky, jako kdyby byli naprosto všude.
„Vyndej tu baterku!“ vřískala, zatímco se snažila ty pavouky setřást.
„Tak sebou tak neházej!“ Dean jí šáhnul do kapsy a vytáhl baterku.
Když jí rozsvítil, na několik vteřin zůstal, zkoprněla stát.
Kam až dohlédnul, byl samý pavouk. Muselo jich tu být mnoho snad milion.“
„To musí být nějaká iluze!“
„Ne to není iluze! Oni jsou živý a jsou všude!“
„Uklidni se. Musíme se odtud dostat!“ zakřičel Dean a baterkou srážel ty pavouky ze svého těla, ale byl to marný boj, vzhledem k tomu, že zabitého pavouka nahradili dva další a ještě urputněji se snažili dostat na jejich těla.
„Tohle přece pavouci normálně nedělají, copak se totálně zbláznili?“
„To je mi jedno! Zbav me jich!“ Jo z nich byla úplně nepříčetná.
„Tak jo, ale musíš se uklidnit!“
„Bože můj! Bože můj!“ Nech tě me!“ pavouci zřejmě vycítili, že se jich bojí a tak se na ní pokoušelo dostat mnohem víc a svými pavučinami jí pomalu, ale jistě svazovali ruce a Jo, která byla na pokraji nervového zhroucení to ani nevěděla.
Lezli jí po celém krku a zřejmě se chtěli dostat k jejím ústům.
„Necháš jí!“ Dean je tou baterkou mlátil hlava nehlava, ale bylo jich příliš a Jo mu nepomáhala a pak se to stalo.
Na pokrají hysterického šílenství, mávala rukama kolem sebe a tak se stalo, že její pravá ruku udeřila deana velmi tvrdě do obličeje a Dean, který to rozhodne nečekal se zapotácel a baterka mu vypadla z ruky a při dopadu narazila na kámen a rozbila se.
Místo se opět ponořilo do neproniknutelné tmy.
Dean byl otřesen, ale pomalu se dával dohromady.
Na Jo mezitím lezlo stále víc a víc pavouku. Mohlo jich být tak tisíc a byli všude po celém jejím těle.
„Deane! Pomoz mi! Deane!“ křičela, neboť si neuvědomila, co mu provedla.
Deana třeštěla hlava, ale snažil se postavit na nohy co nejrychleji, ale jednak ho bolely ty žebra a jednak v té tmě nic neviděl.
„Zbav se jich! Ty to zvládneš!“ křičel do míst, kde si myslel, že je Jo.
„Já to nedokážu! Pomoz mi! Je jich moc! Deane, prosím, moc tě prosím.,“ a pak už Dean neslyšel nic.
„Jo! Jo!“ křičel a doplazil se k místu, kde by podle něho mohla být.
Necítil na sobě žádné pavouky a ani na žádného nerazil.
„Že by se zalekli?” blesklo mu hlavou
Nakonec se rukou dotknul její ruky. Vypadalo to na její ruku, ale jako by byla do něčeho omotaná. Dean se pomalu dotknul nejprve další ruky, potom nohy, tváře, všude cítil pavučinu, bylo to jako by si jí ti pavouci celou omotali, ale v té tmě to nedokázal říct.
„Jo! Co to s tebou…,“ náhle celé to místo ozářilo prudké světlo a Deanovi došlo, že slyší nějaké hlasy.
Když pohlédl před sebe tak spatřil tři muže v policejních uniformách.
Pak se podíval na ležící Jo a vzápětí zvrátil hlavu dozadu.
Přesně jak to vycítil. Její celé tělo bylo obalené pavučinou.
„Co jste to udělal? Vy jste jí zabil?!“
„Cože? Já ne… to… to… pavouci…,“ Dean byl šokovaný.“
„Vy jste ten chlap, o kterém nám tvrdil ten manželský pár.
Vy jste ten, co se je pokusil zabalit je do pavučiny, ale nepovedlo se vám to a tak jste počkal na tuhle nebohou dívku, přepadl jste jí, udusil jste jí a pak jste jí udělal tohle!“
„Tak to není. Já jsem se jí snažil pomoct!“
„Kdo to podle vás udělal snad ne pavouci?” policista se zasmál.
„Přiznejte se a bude to pro všechny lepší!”
„Já jsem jí ale nezabil! Musíte mi věřit!”
„To určitě! Nedávno bylo ukradeno z jednoho obchodu přesně tolik pavučin, jaké jste použil na tu dívku.
„Já jsem přece.,“ začal Dean, ale to už k němu přiskočili další dva muži, povalili ho na zem a nasadili mu pouta.
„Vymýšlet si můžete na stanici, ale jsem si jistý, že se vaše otisky najdou na jejím těle.
„Jistě, že ano! Vždyť jsem se jí snažil pomoct!”
„Odvezte ho na stanici a zavolejte sem místního koronera!”
„To nemůžete! Já se musím dostat za Samem, musím to říct Ellen!”
„V base to můžete říct, komu chcete! Za tohle vás čeká dvacet let!”
„Ne! Dean se tem mužům snažil vykroutit, ale ti ho drželi pevně.
Když odjeli, přistoupil muž, co tam zůstal k jejímu bezvládnému tělu.
Otevřel jí ústa a ani ho nepřekvapilo, když v nich našel pavučinu.
„To musela být strašná smrt. Co je to za chlapa, když někoho takhle zabije, kvůli penězům, odmítla ho anebo je to prostě jen zvrhlík?”
Policista se odvrátil a nevšimnul si tak tisíce malých pavoučku, kteří vylézali zpod chladnoucího těla Jo.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Madlen
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2053
Age : 25
Bydlisko : Nový Jičín
Nálada : :)
Registration date : 11.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 15:41

Shocked Shocked Týý jooo!! Shocked Shocked To je část! Já každý slovo přímo hltala Moc se ti povedla! Musím se přiznat, že jsem opravdu nečekala, že Jo zabiješ... a chudák Dean, oni si myslí, že ji zabil!
Jsem ráda za to vysvětlení, jak se tam vzala najednou Jo v parku! Úpe moc se těším na další část!!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.podkovickaprostesti.blog.cz
Soniq
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 2126
Age : 22
Nálada : :)
Registration date : 24.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 16:26

Wow teda paráda som tam dostávala šoky z tích pavúkov fúúúúj kokšo bleeeeee všade no hnus a Dean ide zase do basy no chudák a to vysvetlenie ako sa tam Jo dostala je super diiky zaň a pochopila som to dobre Jo je mŕtva???Ty ,ale ďalšia perfektná časť ja túto poviedečku zbožňujem totálne paráda teším sa čo bude ďalej
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 16:43

no niezeby som mala Jo prave 2krat v laske, ale toto bola ozaj desna smrt doors no a oni za to este zatkli deana? affraid akoze sila no len sa bojim toho ako bude vyvadzat ellen, ked sa toto dozvie ako obycajne skladam poklonu velmi krasne napisane
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bookika
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1748
Age : 23
Bydlisko : Košice
Registration date : 05.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 17:29

mason ty si genius co ineho viem povedat?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.youtube.com/chicazd
Ettie
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1500
Age : 27
Bydlisko : in the arms of the angel
Nálada : falling out of a perfect dream coming out of the blue..
Registration date : 13.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 18:58

drool chudak jo Sad
tak winchester a sister Very Happy nice Very Happy Very Happy D:
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://modrestuhy.blog.cz/
Pa001
Lovec v plienkach
Lovec v plienkach


Počet príspevkov : 192
Age : 23
Bydlisko : Karlovice (Zlín)
Nálada : Jak kdy, jak kde.
Registration date : 20.04.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 21:51

Bylo to dobré pokračování. De vidět, že tady asi někdo neměl Jo v lásce
Jenom se mi tam moc nelíbilo, jak tam pak přišli ti policajti-přecejen jim mohl Dean nějak zdrhnout a nenechat se zatknout. Jako, že je teďkom zavřítý on aj Sam.
Ale jinak dobré pokračování Very Happy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   22.05.08 22:24

On by se taky normálne pokusil zdrhnout, ale jednak ho překvapili a pak, kdyby zdrhl, nemyslíš, že by je přesvedčil a oni by po nem šli. Po takovém typu vrahu se pátrá dokud se nanajde a Dean by neměl chvilku klidu.. Především oni by mu nedali šanci, neváhali by ho zabít.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Pa001
Lovec v plienkach
Lovec v plienkach


Počet príspevkov : 192
Age : 23
Bydlisko : Karlovice (Zlín)
Nálada : Jak kdy, jak kde.
Registration date : 20.04.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   23.05.08 12:52

Já myslela, že by mohl dat alespoň jednomu z nich přes hubu, než by ho zatkli. Navíc v seriálu normálně v takových chvílich zdrhají-nebo se o to snaží.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   23.05.08 13:24

To by mohl, kdyby nemel naražená žebra. Nejsem si tím stopro jist, ale mám pocit, že v tom seriálu jim nezabili někoho přímo před očima. Dean byl v šoku, ale já jsem rád i za takové reakce Smile
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
dion-fortune
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 12342
Age : 26
Bydlisko : saphire ocean :)
Nálada : k-popovská :D
Registration date : 01.12.2007

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   23.05.08 13:25

ja som s tymto problem nemala ved tak bol aj zraneny, takze 2x do bitky mu asi nebolo a prekvapili ho dost, no a utek by aj tak asi nemal zmysel... len by ma strasne zaujimalo, ako sa z toho chce dostat, ked su teraz obaja zavrety z toho mam jedine nervy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   23.05.08 13:35

Veřte mi, že kdyby to šlo jinak, Dean by utekl, ale Sam přece není zavřený, on má jen zakazané vycházky:)
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Zrození by MASON   Today at 20:44

Návrat hore Goto down
 
Zrození by MASON
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 4 z 7Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Dokončené poviedky :: Mason-
Prejdi na: