DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Svatební cesta

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
AutorSpráva
jajafilm
Nevinná obeť
Nevinná obeť


Počet príspevkov : 13
Age : 24
Nálada : Člověk se rodí nejdříve jako krychle, až později ho ostatní lidé otlučí a on se začne kutálet
Registration date : 09.07.2015

OdoslaťPredmet: Svatební cesta   15.09.15 18:12

Autor: jajafilm
Postavy: Dean, Castiel, Sam, Jess, Lisa, Jimmy (kotě), Gabriel (Frau Gabriela)
Varování: Slash (Destiel), sebenenávist
Anotace:
Když se Deanovi nevydaří svatba s Lisou, je velmi zklamán a raněn. Zbylo mu jen sebeobviňování, sny a zaplacený výlet do Rakouska pro dvě osoby. Dean není nijak bohatý, a tak se mu nechce vyhodit drahé lístky jen tak do koše. Místo tedy ex-skoromanželky na výlet pozve Castiela, svého dlouholetého nejlepšího přítele.
V životě je důležité umět říci NE a umět říci ANO.
Personal note:
Nééé, vůbec bych neměla psát něco jiného a vůbec tohle není jen taková drobnost bez většího smyslu a myšlenky, jen love story pro moje pobavení (a potěšení všech slasherek).
Poslední dobou mi psaní nějak nejde a ne, že bych neměla inspiraci, ale spíše se mi motají slova, věty se mi podivně skládají, popisy mě nebaví. Pospíchám, nevím proč, a potěšení už je také méně.

**************************************************************

Svatební cesta



Začalo to vcelku nevinně jednoduchou otázkou: „Nejel bys se mnou? Ty, já, kanoistika, hory, krásná příroda a výborné jídlo s pitím. Taková perfektní chlapská jízda,“ nabídl Castielovi jeho nejlepší přítel Dean.
„Ptáš se mě, jestli bych nejel s tebou na tvoji svatební cestu,“ snažil si v tom celém udělat Cas jasno a při té otázce nevědomky naklonil hlavu na jednu stranu tak, jak to měl ve zvyku.
„Ne, jasně že ne. Nejsou žádné líbánky, svatba byla zrušena,“ zavrtěl hlavou Dean a Cas měl chuť odseknout: „Kéž by!“ Ale věděl, že by tím svého přítele pouze velmi ranil. Zrušit svatbu před tím, než vůbec začala, by byla určitě lepší varianta než ta, pro kterou se Lisa rozhodla. „Tohle je prostě dovolená… a bude určitě super,“ upíral svá štěněcí zelená očka Dean na Castiela. „Jen ti nesmí vadit, že budeme mít jednu velkou manželskou postel, ale to není snad tak velký problém.“ Ne, to by nemusel být problém, sice sdílet lože s Deanem je tak trochu něco jiného než s kýmkoliv jiným, ale nebylo to, jako by byl Cas náměsíčný, chrápal, nebo měl nutkavou potřebu objímat jakoukoliv živou bytost, která leží s ním v posteli. „A když se budeme hádat, nebo se mnou nebudeš chtít na výlet, najdu ti nějakou pěknou slečnu, která by se s tebou válela u bazénu,“ přemlouval ho dál Dean s narážkou na Castielův staromládenecký život. Na rozdíl od Deana, Castiel byl spíše tichý, klidný a introvertní typ, který nenavazoval mnoho vztahů. Přitom však nebyl vyloženě samotář, alespoň podle toho, jak ho Dean znal.
„Dobře, Deane,“ kývl Castiel.
„Dobře, mám ti najít společnost?“ nepochopil to nejdříve jeho nejlepší přítel.
„Ne Deane, dobře, pojedu s tebou,“ uvedl svoji odpověď na pravou míru a Dean roztáhl svá ústa do širokého úsměvu. Zadíval se na hladinu, která odrážela poslední paprsky zapadajícího slunce, sedící na konci nábřeží nohama přes okraj k vodě. Možná Dean nakonec nebyl ten nejnešťastnější parchant, který kdy žil.
*-*-*-*-*


Rodina Samuela Winchestera se již chystala večeřet, Jessica z šedého plastového cedníku vytahovala dlouhé táhlé špagety, které pak dávala na bílé porcelánové talíře. Poté na to sběračkou z pánve nahrnula rajčatovou omáčku s kousky buřtu a klobás a na vrch posypala sýrem. Malá Mary již byla jako na trní a ptala se svého tatínka, který se na notebooku v kuchyni připravoval na závěrečnou řeč, proč se špagetám říká špagety a ne trubky, nudle, nebo hádci. Tuto krásnou večerní pohodu přerušila ovšem nečekaná návštěva, Dean.


„Strejdóóó,“ zapištěla malá dívenka a vrhla se Deanovi kolem krku, sotva co překročil práh kuchyně.
„Ahoj, má zlatovlasá princezno,“ pozdravil ji vřele, pohladil po hlavě a přitom jí mírně rozcuchal její jemné dlouhé kudrnaté vlasy, které evidentně zdědila po své matce.
„Brácha, Jess,“ kývl na pozdrav i ke zbytku rodiny.
„Deane, co tu děláš? A jak se máš Cas?“ zavalil ho otázkami jeho bratr.
„Dáš si s námi večeři,“ zeptala se Jess.
„Ne děkuji, přišel jsem si sem ve skutečnosti jen vyzvednout loďáčky a úvazky, které si ode mě Sam předminulý týden vypůjčil,“ zdvořile ji odmítl její švagr.
„Ježíš šmarja, promiň,“ chytl se Sam za hlavu. „Úplně jsem na to zapomněl.“
„To je v pohodě, jen je teď potřebuji,“ pokrčil rameny Dean.
„Jo? Kam pak se chystáš?“ ozvala se opět překvapeně Jess, zatím co naservírovala plné talíře na stůl. Samův talíř postavila před jeho notebook s naprostým nezájmem, jestli její manžel bude jíst hned, nebo počká, až mu ty špagety vystydnou.
„Jedu do toho Rakouska, podle plánu,“ informoval ji Dean.
„Jedeš na tu svatební cestu bez nevěsty, sám?!“ podivila se Samova žena a zkřivila svoji jemnou tvář do útrpného soucitného výrazu, přitom z jedné ze skříněk vyndala příbory a rozdala je. Hotovo, mohlo se zasednout ke stolu a Mary také vylezla na dětskou stoličku s tím, že se do těch „nudlí s kečupem“ pustí.
„Nejsou to líbánky, ale dovolená a nedělejte si starosti, nejedu sám. Cas pojede se mnou,“ prohlásil rezolutně Samův starší bratr. Neměl rád, když ho někdo litoval. Do Rakouska se již moc těšil a měl to už dlouho zaplacené. Nebyl blázen, aby to zrušil a vyhodil všechny ty prachy do luftu. Ne, rozhodně ne s platem automechanika, který měl. Možná kdyby měl plat takový jako Sammy, nebo Cas, uvažoval by jinak. Navíc nebylo třeba se bát, že bude myslet na Lisu, proč ho opustila a co by mohlo být kdyby, když sebou bude mít jinou společnost. O tom byl Dean přesvědčený, nebo v to alespoň doufal.
„Jéééé, strejda Dean a strejda Cas pojedou spolu na výlet,“ vypískla Mary nadšeně. Vždy říkala strýček oběma, jak Deanovi tak Castielovi, ač jen Dean byl s ní takto příbuzensky spjat. Pro malou holčičku se ovšem zdálo, že to zatím nemá větší význam. Deana a Case viděla zhruba stejně často a většinou spolu.
„Mary, co jsme si říkaly o nemytých rukou? Běž si je nejdříve umýt, než se pustíš do těch špaget,“ napomenula svoji dceru Jess. Z holčičky trošku opadlo nadšení, našpulila své růžové rtíky, ale pak svoji matku poslechla a zamířila si to směr koupelna.
„No jistě, Cas pojede s tebou,“ pokývala hlavou Jess, jako by si tím něco utvrdila.
Sam se také neubránil povzdechu a prohrábl si své dlouhé hnědé vlasy. „Ten chlap ti vážně neumí říct NE,“ zamumlal
„Co?!“ vytřeštil Dean nechápavě oči.
„Nic!“ opáčili oba dva jednohlasně.
„Večeře stydne,“ připomněla klukům Samova manželka, což byl pokyn pro to, aby Sam dal Deanovi věci, které chtěl, a šli se najíst.
*-*-*-*-*


Cesta byla dlouhá a vyčerpávající. Když dorazili do hotelu, byli celí přelámaní a měli pocit, že mají zadky do čtverečku. Castiel měl své havraní vlasy rozcuchanější víc než obvykle, svůj oblek měl úplně pomačkaný, ale stejně vypadal zatraceně přitažlivě. Dean, když si ho prohlédl, zapřemýšlel, jestli v tom kufru, co sebou táhne, má i něco jiného než ty své zatracené obleky, protože až teď si uvědomil, že svého přítele snad v ničem jiném nikdy neviděl.
Majitelka malého penzionu, kde měl Dean zaplacené ubytování, je uvítala s Rakouskou pohostinností a tím správným nadšením. Ukázala jim jejich pokoj, jídelnu a informovala je o tom, kdy že je snídaně. Celé to nakonec ještě uzavřela přáním příjemného pobytu a pěkných líbánek. Dean proklel to, že paní domácí předtím, když pobyt objednával a bláhově si myslel, že tu bude s Lisou, řekl, o jaký druh dovolené se jedná. Teď si ta Rakušanka zřejmě myslí, že Cas je jeho manžel. Dean ji chtěl vysvětlit situaci, ale než stačil ze sebe svou lámanou němčinou něco vykoktat, Castiel jednoduše poděkoval a vzal si od Frau Gabriely klíčky od pokoje. Nerozuměl jeho přítel všemu, co paní domácí říkala a umí pouze pár slovíček, mezi které patří „Danke“? Nebo tomu celému rozuměl, ale rozhodl se věci nekomplikovat a paní domácí nechat, ať si myslí, co chce?
Jejich pokoj byl úplně nahoře se sešikmenou střechou, vcelku malý, ale zato útulný s obrovským letištěm, na kterém se oba muži mohli rozvalovat a nebát se nechtěného fyzického kontaktu. Okamžitě sebou také na tu postel plácli ubití z cesty. Dean téměř hned poté usnul a probudil se až druhý den na snídani.
*-*-*-*-*

K snídani byly bílé kaiserky, salám, šunka, sýr, jahodová marmeláda, nutella a k pití černý čaj, kafe a pomerančový džus, tak jak tomu bylo po dobu celého jejich pobytu.
Vzhledem k tomu, že první den pršelo, rozhodli se kluci navštívit místní doly, jeden ze zámků a soutěsku. V dolech Historische Kupferzeche am Larzenbach byla sice ještě větší zima než venku, ale zato tam nepršelo. Nebyl to jeden z těch obřích dolů, ale malý s chodbami, do kterých se většinou vešel vždy jeden člověk. Prodírat se jimi s osvětlením, které bylo jen tak sporadicky, aby se turisté neztratili, byl pro Deana výjimečný zážitek. Miloval tu temnou atmosféru. Kdyby s ním byla Lisa, ta by byla bez sebe a celou dobu by se ho držela jako klíště. Jeho ex-skoromanželka trpěla mírnou klaustrofobií a jako bojovka jí bohatě stačilo jít sama domů lesem. Jenže s ní tu teď Dean nebyl, byl tu s Casem, který je od jaktěživa tak trochu blázen. Castiel mu ukazoval, kde je vzácná hornina, nechal se fotit s krumpáčem a na vozíku, kde dělal všemožné vylomeniny.


Zámek, který se kluci rozhodli navštívit, se jmenoval Schloss Goldegg a částečně sloužil asi jako budova jedné Rakouské umělecké školy. Než začala prohlídka, zalezli Dean s Castielem do místní kavárny, kde sice neměli koláč, ale zato měli vynikající jablečný štrůdl a kafe. Rakouské známky a hrady nejsou tolik zajímavé, jako jiné v Evropě. Jsou dost navzájem podobné, ale je to dobrá nouzovka, když leje jak z konve.
Poté, co kluci vyšli ze zámku, udělalo se lépe a tak se rozhodli jít do soutěsky. To ovšem netušili, že když už na ně neprší z mraků, bude na ně pršet ze skal a vodopádů. Liechtensteinklamm je krásné místo. Lisa by byla nadšená.
Druhý den ráno byla sice mlha, ale překvapivě teplo. Předpověď hlásila, že se má mlha zvednout a být krásně. Dean se tedy rozhodl, že by mohli na Impale (tak bratři pojmenovali svoji plávu) sjíždět Salzach. Cas sice sebou neměl plavky, protože jak se ukázalo, skutečně má jen ty své obleky, ale Dean neváhal a klidně mu půjčil své šusťákové kraťasy. Neubránil se ovšem smíchu, protože Cas své přiznání řekl s tak nevinným výrazem, že to opravdu nešlo. Castiel, stejně jako Lisa, nic o vodáctví nevěděl, takže ho Dean musel zasvětit do toho, jak se drží pádlo, pádluje, přitahuje, odlamuje a že by se neměl chytat bortu. Na rozdíl ovšem od Deanové ex-skoromanželky, Cas byl nadšený se naučit novou věc.
Třetí den začal divně a pokračoval ještě divněji. Z druhého dne na třetí měl Dean noční můru. Zdálo se mu o tom, jak mu Lisa před oltářem řekla NE, ale pak se nerozbrečela a beze slova neutekla, tak jak tomu bylo v reálu, ale hystericky se rozesmála.
„Proč bych si měla vzít takového parchanta a chudáka, který se otočí za každou sukní. Někoho, kdo mě podvede s mnoha ženami, někoho, kdo mě stejně nikdy milovat nebude, protože ve skutečnosti miluje svého nejlepšího přítele, ale je moc velký posera si to přiznat. Někoho kdo sotva vydělá pár korun a musí využít i naší svatební cestu, aby si mohl splnit své sny, někoho, koho překonal i jeho mladší bratr!“ posmívala se mu.
„Já bych tě nepodvedl a nemiluji Case,“ pravil na svoji obranu Dean.
„Nemiluješ?!“ Lisa nadzvedla posměšně jedno obočí. „Tak proč si ho pozval na naši svatební cestu?“
Dean se probudil zpocený s bušícím srdcem v příliš velkém teple. Cas ho objímal… Ne, kdyby měl být upřímný, tak to bylo právě naopak, on objímal jeho. Ležel na jeho polovině, ruku majetnicky přehozenou přes Casův bok, nohy smotané dohromady a hlavu opřenou o jeho hruď. Pane bože, co to u všech čertů dělá! Jak se tak mohli octnout? To kvůli tomu se mu zdálo o Lise, která ho nařkla, že Case miluje, nebo snad díky té noční můře hledal někde pocit bezpečí?
Dean sebou poplašeně škubl a neopatrně, hlavně rychle, se pokusil dostat, co možná nejdál od svého nejlepšího přítele. Byl celý zděšený a naprosto vyvedený z míry, vůbec nepřemýšlel nad tím, že svoji neopatrností by mohl Castiela probudit. Což dost možná byla chyba, protože to se také stalo. Cas otevřel své průzračně modré oči a zmateně zamžoural na Deana, který se zuřivě červenal.
„Deane?“ oslovil ho nechápavě.
Dean chvíli jen otevíral a zavíral svá ústa, jako ryba na suchu, než konečně znovu našel řeč. „Ježišmarja promiň, promiň… do prdele, promiň!“ začal ze sebe drmolit.
Castiel se zamračil. „Co ti mám prominut?“
„Já…“ Dean se odmlčel. Pochopil. Cas neměl nejmenší ponětí, v jaké pozici před chvíli byli, jen ho prostě náhle vzbudil. „Promiň, že jsem naprostej idiot,“ řekl nakonec místo prvotního úmyslu drmolit něco hloupého o objímání svého nejlepšího přítele a noční můře.
Na Castielové tváři se objevil ten krásný a tolik vzácný úsměv. „No, já vím. Je to těžké, snažím se ti to odpustit každý den, a jak kdy se mi to povede,“ pravil se sarkastickým smíchem.
Dean na Case hodil polštář.
Třetí den na programu byl výlet na dvě přehrady, které ležely nedaleko ledovce Kaprun. Cesta k vodním nádržím je z veřejného parkoviště autobusem, lanovkou, a pak autobusem, přičemž busíky projíždí tunely, do kterých se sotva vejdou. Dvě vodní nádrže v té výšce jsou ovšem něco ohromného. Dean s Casem měli sice trochu mlhu a deštivo, ale to dávalo tomu místo naprosto jedinečnou atmosféru. Kolem spodní nádrže byly nádherné vodopády a výhled z horní na dolní byl nepopsatelný.


Dean by asi tady myslel na Lisu, jak by byla z toho nadšená a co by tu dělali, kdyby tu byli spolu, ale tentokrát se těm úvahám vyhnul, protože měl plnou hlavu svého přítele. Nejdříve ten sen, pak se vzbudí v objetí, a jako by toho nebylo dost, tak se tam připletla ta zatracená sleva lístků pro páry.
Ono totiž vidět tu krásu není vůbec zadarmo a sleva pro pár zamilovaných 20 eček se vážně zatraceně hodí, a tak Dean, který v duchu nesnáší, že si všichni tady myslí, že jsou s Casem pár, se rozhodl tentokrát toho využít. Pro slevu ovšem bylo nutné se políbit, takže Dean objednávající lístek popadl nic netušícího Castiela, stojícího vedle něj a kontrolujícího pracovní email, za klopy jeho béžového ošuntělého kabátu a vtiskl mu polibek na ty jeho měkké růžové rty. Cas na chvíli ztuhl a jeho ruce vylétli nahoru, aby Deana odstrčil. Dean cítil, že jeho náhlý výpad do přítelova intimního prostoru se Castielovi rozhodně nelíbí. Vážně si připadal jako ten největší násilník, parchant a držgrešle, ale zároveň v té chvíli mu to bylo zatraceně jedno. Líbat ho byla jako zoufalá pomsta vůči Lise ze snu. Jo, je parchant, je zoufalej, pro slevu udělá opravdu hodně, protože nemá téměř žádné prachy a bude si líbat Case po libosti, protože ona ho opustila, tak jako to udělali skoro všichni mimo Sammyho a Case. Castiel se však nakonec uvolnil a i se pokusil dost nešikovně polibek oplatit. Bylo to dost zoufalé, ale slevu nakonec dostali.
Další den se rozhodl Cas zůstat v penzionu. Byl prý velmi unavený a na výlez na téměř třítisícovou horu Dachstein se necítil. Dean se mu ani moc nedivil. Lhal by, pokud by tvrdil, že více méně nebyl rád za to, že bude po minulém dni sám. Čas si vážně provětrat hlavu. Nicméně Deana bodlo svědomí, když jeho přítel ještě k tomu dodal: „Taky musím pracovat. Pozval jsi mě sem a já jsem za to rád, ale také jsi to udělal na poslední chvíli. Mám své povinnosti, nemůžu se jako někdo prostě sbalit a na týden někam zmizet.“ Možná měl Sam pravdu, když řekl, že by se pro své vlastní dobro měl Castiel naučit Deanovi říct NE. Přestat se jím takhle pořád využívat.
Nahoře na Hoher Dachsteinu bylo krásně jasno. Svítilo sluníčko a ten rozhled byl boží. Cesta nahoru nebyla díky tomu nijak extrémně pro Deana obtížná. Dean byl slušný horolezec, daleko více mu vadila procházka po ledovci, který v letním slunci dost tál a jasně svítil, pálil do očí, a čekat dvě hodiny ve frontě na lanovku, také nebylo nic moc. Dean si přitom vzpomněl na ten stupidní vtip o novodobém pekle, které se snaží ušetřit za mučicí nástroje. Jinak se ovšem výlet skutečně vydařil a možná se Winchesterovi i povedlo si skutečně vyčistit hlavu. Přestal se obviňovat a rozumně uvážil, že je asi hodně osamělý, protože ho opustila Lisa a on neví proč. Možná než se vrátí zpět do hotelu za Castilem, neuškodilo by zajít do nějakého baru a tam sbalit nějaké děvče.
Což také udělal. Ta holka se jmenovala Anna a byla to moc pěkná zrzka…
Byla to chyba.
*-*-*-*-*

Byl již večer a Dean seděl na verandě před penzionem. Hleděl na hvězdy a v klíně mu předlo kotě patřící domácí se jménem Jimmy s modrými kukadly, celé černé až na tlapky a bříško, které mělo čistě bílé. Dean obvykle kočky rád neměl, měl alergii na chlupy, ale tohle mu tak trochu připomínalo Case. Dean znovu ulízl 80% Strohu. Ulízl, protože něco takového se samotné pít nedá. Většinou se takováto věc do něčeho přidává, třeba do čaje, Dean se však za krátkou chvilku chtěl zpumprdlíkovat do němoty.
„Kde máte manžela?“ zeptala se Frau Gabriela, která se najednou z ničeho nic objevila vedle něho cucající lízátko.
„Je v-nahoře, pracovat u… na svém počítači. To je nevýhoda, když jste IT expert. Máte hodně peněz, díky… která si můžete užít taková dovolená, jako jsou tato, ale zároveň si ji nemůže-žete u-u-žžít,“ zahuhlal Dean a jeho němčina byla ještě horší než normálně, Gabriel však měla neuvěřitelnou praxi s huhlajícími podnapilými cizinci, takže mu stejně rozuměla.
„Dovolenou? Myslela jsem, že jste na líbánkách,“ zarazila se nad Deanovou formulací. Jistě její opilý host, nemusel si zrovna vzpomenout na správné slovo, a tak použil jiné, které jakž takž jde. Jestli by však ti kluci byli skutečně novomanželé, těžko si představit, že by si tento jejich společný čas nechali kazit něčím takovým, jako je práce.
„No, on-n n-není… kurva, můj manžel… ani milenec,“ vysvětlil Dean s drobnou odmlkou. Těžko říct, jestli byla kvůli tomu, že hledal slova, nebo přemýšlel, co dál řekne. „Castiel je… je jen m-můj kámoš. Měl sem jet s žena. Lisa. Ale ona řekla NE mi před ol-oltařem a pak utéct.“
„To je mi moc líto,“ soucítila s ním domácí.
„Mam rada Rakousko, vždy jsem sem… sem se chtěl po-podívat. Nemám moc peněz. Méně než bratr můj a Cas, nechtěl zrušit já to tady. Myslet já, že když tu bude Cas, vyhnu se samotě a pře-přemýšlením o Lisa,“ objasnil ji konečně celou situaci Dean. Gabriela chápavě přikývla a vyhodila tyčku od lízátka do popelníku stojícího přímo vedle ní.
„Ale i když tu váš kámoš je, pořád na ni myslíte,“ odtušila Frau Gabriela.
„Jo. To co bylo by, to co mo-mohlo by-by být a jaké to je s Castiel… Je…“ Dean se opět odmlčel, tentokrát určitě aby si utříbil, co chce vlastně říct a nepřítomně pohladil Jimmyho po hlavě. Kotě se do doteku opřelo a pak se převrátilo na záda a upřelo svůj modrý pohled na dva lidi s rozkazem: „Jsem roztomilé! Drbejte mě na bříšku!“ „Za celou ten čas, nemohl já jít od jedné zkurvené my-mysli. Že Lisa by nedovolila, nešla do poloviny věcí, co děláme tady s Cas a že pokud Cas, líbí tady tak ja-jak já, s plat jeho, mohly bychom je-ject příští r-rok opět.“
„A kde je háček?“ zeptala se nadšená Gabriela, že by mohla mít trvalé zákazníky.
Dean znova upil z lahve, ve kterém byl Stroh, tentokrát víc než předtím, dodávaje si tak odvahu pokračovat. „Proto, že s Cas byt, cí-cítím jak správný. Lepe nž-než byl jsem kdy s Lisa… Myslet já, že j-jsem osaměl. Dnešek byl Castiel unavená a zu-zůstal te-tady a ja viděl Dachstein. Cas-cesta zpět já jít do baru. Chtěl j-já najít děvče a míti sex s nou. Já nemohl.“
„Pak je možná správně, že vám Lisa řekla NE,“ podotkla Gabriela a vytáhla z kapsy pytlíček mátových bonbónů. Roztrhla pytlík a jeden z nich si strčila do pusy, pak nabídla i Deanovi, který to odmítl jednoduchým gestem. Frau Gabriela ač hubená žena měla evidentně ráda sladké. „Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou… A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte.“
„Chtěla říkat, že j-jsem upadl v lás-lásce s Cas?“ zabručel Dean nevrle, už ho dost štvalo, jak si všichni myslí, že je gay.
„Ne, jen to, že věřím, že se vše děje z nějakého důvodu,“ usmála se lišácký paní domácí. „A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou?“ nechala Frau Gabriela svoji otázku vyset ve vzduchu a zmizela tak rychle, jak se objevila.
Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou… A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte… věřím, že se vše děje z nějakého důvodu … A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou? Slova paní domácí se Deanovi přehrávala znovu a znovu v jeho opilé hlavě, ve které už tak měl celkem zmatek. Byl už skoro ochotný připustit, že by mohl být zamilovaný do svého nejlepšího přítele, jenže nebyl naivní. Věděl, že to nebylo žádné řešení, ale jen další komplikace. Protože co zatraceně Cas?
Protože ten neměl vztah, co si Dean pamatoval a že to byla zatraceně dlouhá doba. Sice Castiel nikdy nepopřel, že by někoho chtěl a Dean si z něho často dělal srandu, že mu někoho najde, či podobně, stejně jak když ho sem do Rakouska pozval, ale ve skrytu Dean dost pochyboval, že jeho přítel o někoho vlastně stojí. Čím dál více Deanovi připadalo, že se vlastně kamarádí s jednorožcem, a i kdyby tomu tak nebylo, asi těžko čekat, že by chtěl Cas někoho jako je právě starší Winchester. Možná i tak by bylo fér mu to alespoň říct, ale Dean si živě dokázal představit, že by tím toho svého asexuála vyvedl z míry a on by si pak sbalil kufry, tak jako všichni ostatní v Deanovém životě. Ne, to nemohl riskovat, nemohl o něj přijít. Cas byl Cas… Raději se uchlastá k smrti, aby zahnal tyhle sračky, než to všechno ztratit.
Dean si ještě lokl z láhve se Strohem, tentokrát ovšem jako by to byla čistá voda. Takové množství by mu mohlo poškodit pár mozkových buněk. To by bylo fajn, aspoň na chvíli by mohl na to všechno zapomenout… Nebo ještě líp, mohl by se tím otrávit… skončit na intenzivní péči… daleko od Lisi, daleko od Castiela. Tato myšlenky zněla najednou moc, moc dobře…
Pomyslel si sobecky.
Zbytek večera si nepamatoval. A to měl zatraceně štěstí…


*-*-*-*-*

Dean se probudil se strašlivou bolestí hlavy nahoře v jejich manželské posteli. Absolutně netušil, jak se tam dostal, jediné co ho prozatím zajímalo, bylo nějaké nealko pití. Potřeboval zahnat tu děsivou žízeň a tu odpornou chuť zvratků, co měl v ústech.
Vypotácel se z postele a popadl láhev minerální vody, která ležela příhodně na nočním stolku. Rozšrouboval víčko a začal hltavě pít, když Cas zrovna vyšel z koupelny. Měl kruhy pod očima, které na té jeho bělostné kůži byly nepřehlédnutelné, a strhané rysy. Byla na něj vidět únava a nevyspání. Na sobě měl zrovna čistou košili s kalhotami, a kdyby Dean měl hádat, tak se teď právě převlékl. Změřil si ho od hlavy k patě a pak se slovy: „Tak šípková Růženka se nám probrala!“, k němu přistoupil a jednu mu prostě ubalil.
„Kurva!“ zachraptěl Dean.
„Pro tebe je jedna málo, nedělej scény,“ pravil Castiel tvrdě.
Zatraceně, Dean tak často zapomínal, že tenhle ten jemný, nekonfliktní IT expert se o svém volném čase věnuje také historickému šermu a má černý pásek z karate. Klidně by z člověka dokázal vymlátit duši, pokud by chtěl. „Cas, co to…“
„Co to dělám? Co ty to děláš! Snažil ses včera upít k smrti, nebo co!?“ zavrčel naštvaně Deanův nejlepší přítel. Mlátit a křičet nepatřilo moc k jeho povaze, ale po celé strávené noci se zvracejícím Deanem, který si vůbec nic z toho teď nepamatuje, se asi jeho vzteku nelze divit.
„A kdyby jo, kdo se kurva stará? Kdo by se staral o takového chudáka a hajzla, jako já?!“ odsekl na oplátku Dean. Za to si vysloužil další do čenichu, až spadl zpátky na postel.
„Co třeba Sam, Mary a já,“ pokusil se Castiel mu připomenout.
Z Deana ovšem vypadlo jen jediné jméno. „Ale Lisa…“
„Zapomeň konečně na tu mrchu, která se spustila s nějakým náhodným chlapem v baru, když s tebou byla zasnoubená a neměla ani dost odvahy, ti to říct a zrušit svatbu dřív!“ odplivl Cas každé slovo z úst, nenávist vůči Deanovo ex-skoromanželce z něj přímo čišela.
Dean na Castiela vytřeštil překvapeně oči. „Cože? Jak… Jak to víš?“ zeptal se, stále ještě neschopen plně přijmout to, co mu najednou bylo řečeno.
Cas si povzdechl unaveně a posadil se na postel vedle Deana. „Protože po tom obřadu jsem si jí našel a donutil ji mi to vysvětlit,“ přiznal. „Nemohl jsem ji nechat jen tak zmizet, bez jediného slova.“
„Když říkáš, že se spustila, myslíš, že mě podvedla,“ snažil si to dát dohromady Dean.
„Podvedla tě a otěhotněla. Myslím, že by nevydržela celou dobu ti lhát, že to dítě je tvoje, ale ani neměla sílu ti říct pravdu,“ řekl Cas.
„Ježíš, Kristova noho,“ zaklel Dean a zakryl si rukama obličej. „Proč jsi mi to neřekl dřív?“
„A poslouchal bys?“
„Nevím,“ připustil Castielův přítel.
„Deane, přestaň se prosím utápět v sebe nenávisti, když ne kvůli sobě, tak alespoň kvůli mně. Neměl by ses kvůli někomu takovému trápit, ona za to nestojí…“ požádal ho Castiel, než však stačil doříct vše, co měl na srdci, Dean mu do toho skočil.
„Ale já se neopil kvůli ní, ale kvůli tobě,“ sotva to dořekl, uvědomil si, jakou udělal chybu. Ta slova ovšem nešla vzít zpět. To mu to tajemství dlouho nevydrželo, nikdy nemluvte o tak vážných věcech, když máte děsivou kocovinu.
„Kvůli mně?“ zamračil se Cas. Dean neodpověděl. Nechtěl, ale jeho vnímavému přáteli to stejně nějak došlo. „Já tě neopustím.“
Dean si sundal ruce z obličeje a podíval se do těch nebesky modrých očí. „Slibuješ?“
„Slibuji,“ zopakoval Castiel s vážností, rozhodností, s takovou láskou a bezmeznou oddaností, že se Dean musel v duchu ptát, jak to, že si toho nevšiml dřív. Jak to, že mu nedošlo, proč si jeho přítel, zatím nikoho nenašel a proč jemu nikdy neřekne NE? Proč si myslel místo toho takové hovadiny?


KONEC
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://jajafilm.blog.cz/
 
Svatební cesta
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 1 z 1

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Dokončené poviedky-
Prejdi na: