DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Temné zákoutí

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next
AutorSpráva
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   18.07.12 13:06

Mason: Už aby bylo vše v pořádku, takový Dean se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Mad To jak "štěká" na Sama. A namakaný Cas mě taky dostal.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   18.07.12 13:33

Janča: sam na tom zapracuje a nebo se o to aspon pokusí
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   18.07.12 17:06

A je tu další čast:

„Cože to chceš? Chceš, abych ti pomohla?“ zeptala se nevěřícně Jo.
„Ano. Potřebuji tvojí pomoc, pomůžeš mi?“
„A nebojíš se mé matky, co když ti naplácá na zadek?“
„Teď není čas na legrácky, podle všeho nemá Dean a ostatní moc času.
„Jistě, že ti pomůžu, pokud bys mě nevyhledal, pustila bych se do toho Sama.
„Je to příliš riskantní.
„Takže ty by ses na to vykašlal, kdybych řekla ne?“
„Jistě, že ne, ale v mém případě jde o ne…,“ Jo mu položila prst na ústa.
„Slyšíš to?“ otázala se ho šeptem a poté se přitiskla ke zdi.
„Co?“ chtěl vedet Sam, ale když se ke zdi přitiskl, uslyšel dva mužské hlasy.
„Téměř celá škola je pod naší kontrolou, promluvil jeden z mužů.
„To je ředitel,“ sykla jo, Sam přikývl.
„Jste si jistý, že se nemám o toho Sama Winchestera postarat?“ ozval se druhý hlubší mužský hlas
Sam s Jo slyšeli pobavení smích.
„Sam Winchester je naprosto neškodný, je to taková nicka, ten pro nás nepřestavuje žádný problém, těžko se mu povede zjistit, co je s jeho bratrem, je to ubožák, vůbec nestojí za to, abych se s ním zabýval, bez svého bratra Deane je neškodný.“
Jo cítila, jak se Samovo tělo napnulo.
„Uklidni se,“ sykla a dál poslouchala.
„Někdo jako on nikdy nezjistí o, co tady jde a to i přesto, že jsi na pomoc zavolal anděla,“ místností se rozhlédl smích a ten smích jim nepřišel příliš lidský.
Oba dva od té steny odstoupili, Jo se na same podívala.
„Ten chlap nemůže být člověk.
„Cass říkal, že to není práce démona.
„Nic proti tomu tvému Cassovi, ale to, že je Anděl neznamená, že má vždycky pravdu, možná bychom se mohli podívat na historii téhle školy.“
„Proč? Nemyslím, že nám to pomůže.
Jo se ušklíbla. Napadá te snad něco jiného, chceš se snad procházet po chodbě a kontrolovat každému jeho nehty?“
„To ne, ale též pochybuji o tom, že by nám historie řekla, jak pomoct Deanovi a ostatním.“
„To uvidíme. Takže jdeš do toho se mnou?“
Sam si povzdechl.
„Jasně, že jdu,“ oba dva vyšli z místnosti, na chodbě kolem nich prošli muž a žena, oba dva měli černé nehty, nevěnovali jim nejmenší pozornost.
„Nemám z toho dobrý pocit, už bych chtěla být v knihovně,“ zamumlala Jo.
Sam souhlasil. Prošli kolem několika studentů, kteří tam nehybně stali, ale Sam mel pocit, jako by se mu pohledem snažili propálit záda.
„Cítíš to taky?“ zeptala se ho tiše?“
„Ty jejich pohledy?“
„Ne. Ten chlad, jako by se najednou ochladilo,“ Sam spatřil za Jo bledou ženu, jak jí dýchá na záda.
„Co chceš?!“ otázal se té ženy posunky.
„Minulost,“ zašeptala ta žena a poté zmizela, vzduch kolem nich se trochu oteplil, Jo se přesto zachvěla.
„Za mnou byl nejaký duch, že ano?“
Sam nic neřekl, oba dva vyšli z budovy.
„Nechtěl by si mi náhodou něco říct Same Winchestere? Jestli na tom máme dělat, měli bychom být k sobe upřímní.
„Já sám nevím, co se stalo?“
„Pojď dál, ty jejich pohledy jsou opravdu nepříjemné.
Když jsme byli s Deanem poprvé v té koupelně, něco mě vtáhlo do zdi a…, zarazil se, když viděl její pochybovačný pohled.
„Já vím, jak to zní, ale je to tak, něco mě vtáhlo dovnitř a já se ocitl na konci 19 století ve viktoriánském domě v tom samém, ve které byl velký zrcadlový sál.
„Vzpomínám si na něj.
Máma říkala, že vás Dean dostal zas do nějakého průšvihu a protože mě nechtěla nechat doma vzala mě sebou, ale dopadlo to snad dobře ne?“
„Tehdy ano, ale když jsem se tam objevil, zabil jsem toho chlapa, co byl posedlý démonem.
Byl to sice šlechetný čin, ale tím si ovlivnil vaší historii.
„Nejenom naší, ale i tvojí.
„Co tím myslíš?“
„Nejsem si přesně jistý jak, ale tys suplovala na této škole a byla si ke mně velmi odměřená, stejně jako Dean, který byl tady profesorem.
Jo vyprskla smíchy.
„Promiň to jen ta představa.“
„Mně to tak vtipné nepřišlo.
„Promiň, co jsi tedy udělal?“
„Potkal svého otce, který byl, jak se ukázalo posedlý démonem a zabil Deana, já jsem poprosil Castiela, ať mě vrátí zpátky a tam jsem…
„Tam si toho chlapa nechal zabít svojí ženu a své děti?“
„Ano. Musel jsem, jen tak bylo jisté, že se vše vrátí do normálu, alespoň jsem v to doufal.
Jo se zastavila, podívala se nejprve na zem a pak na Sama a nakonec se ho zeptala.
„Takže to byl duch té ženy, co chce, zabít tě, do smrti tě pronásledovat, dovedu si představit, jak strašné to muselo být, obzvlášť, jestli tě tam viděla, ale udělal si jen to, co jsi musel, napravil narušenou kontinuitu.“
„To ano, ale poté krutou smrtí zemřela dívka, policie si myslí, že za její smrt muže nejaký její milenec a já jsem jeden z podezřelých.
„To je pitomost, vždyť si tady jenom chvilku a navíc studentky tě nikdy nebrali a nebo se to změnilo?“
„Samozřejmě, že se to nezměnilo, jen je tahle varianta pro ne přijatelnější.
„Jasně že je, přece nemůžou pracovat s verzí, že jí zabil krvelačný duch.
„To ne. Živý Sam Winchester je pro ne mnohem zajímavější, ale kdyby byla tak pomstychtivá, proč mi to říkala?“
„Proč by ti řikala co?“
„když ti „dýchla“ na záda, Jo se zachvěla, řekla jedno jediné slovo a to minulost.
„Vidíš. V minulosti téhle školy musí být odpověď.
„I kdyby snad ano, jak nám to pomůže?“
„Nebuď pesimista, sám si řekl, že dean a ostatní nemají moc času,“ Jo ho poplácala po zádech a poté vstoupila dovnitř, Sam jí následoval.
Prošli kolem zamračené knihovnice, Sam si všiml, že její nehty jsou bílé.
„Našla jsem jí,“ ozvala se tiše Jo, Sam se k ní přesunul.
Jo tu knihu otevřela, prolistovala několik stránek a pak ukázala na obrázek domu.
„Poznáváš ho?“
„Jistě. To je ten dům.
„Tento dům byl několik dní po hrůzné vraždě ženy a dvou dětí zbořen, muž zodpovědný za tak hrůzný zločin, byl odvezen do blázince, odkud však po několika dnech zmizel, Jo otočila stránkou
O dvacet let později postavil profesor britské literatury malou školu, šeptalo se, že použil materiál ze zbořeného domu, to je divné.
„Co?“ chtěl vedet Sam, který nemel dobrý pocit z toho, že je ta žena sleduje.
„koukni se mna jeho fotku.
„Nic na něm nevidím.“
„Představ si ho s našedlými vlasy a malým šedivým knírem, Samovi se vybavil Deanův ředitel, vybavil si o něco mladšího a před očima se mu objevil manžel té ženy.
„Poslechni si tohle.
Za dvacet let náhle profesor zmizel, ten samý muž se objeví a o deset let později v New Yorku, odkud se po pár letech vytratil a opět se objevil na začátku 80 let poblíž Los Angeles, odkud zas zmizel a objevil se v malém městečku, kde se ujal místa v malé škole.
„To je škola, do které chodil Dean.
„Přesně tak. To nemuže být náhoda, navíc jsem o tom jeho řediteli neobjevila Téměř nic, jen, že se stal ředitelem ve stejný čas jako tenhle chlap, že jeho blízký přítel je ten hromotluk, kterého jsme viděli.
Píše se tady, že jednoho dne ta škola vyhořelo díky neznámému žháři a o několik let později se o několik mest dal postavít stejná škola, ve které je ředitel ten samý muž a jeho přítel vypadá též stejně.
Sam si promnul bradu,“ ohledl se za sebe, tu ženu nikde neviděl.
„Nestarej se o ní, nejspíš šla na sváču," mávla Jo rukou.
„To není možné, ale přesto ten chlap vypadá pořad stejně, jen trochu zestárl.
„V našem světě je možné vše, ale to není všechno.
„Tady se píše, že jeho žena měla sestru dvojče, která však trpěla duševní chorobou a tak byla vyděděná a následně zemřela v místním blázinci při požáru.
„Takže jsou dvě?!“ zamumlal Sam a postavil se.
„Myslím, že ten tvůj přítel Cass se musel splést, jestli ten chlap není mág, musí být posedlý démonem a jestli je to ten samý, co zabil svojí ženu a děti…“
„Obávám se, že je to ten samý, teď už musíme jen zjistit jak ho…,“ „Jen pokračujte pan e Winchestere,“ vyzval ho ředitel, který tam stoupil společně s mužem s černém obleku.
„Proč to děláte, o co vám jde?!“
„Ovládá mě démon, nutí mě dělat strašné věci,“ muž se zasmál Sama i Jo zamrazilo, oba dva zůstávali na místě.
„S vaším bratrem mám jisté plány, ale s vámi nikoliv, tak tedy sbohem,“ jakmile domluvil, dal znamení, mohutný muž vystřelil, ale kulka nezasáhla Sama, ale Jo, která před něj skočila, oba dva muži se otočili a odešli.
„Jo! Jo! Sam se k ní sklonil a viděl, jak se jí oblečení zbarvuje do ruda.
„Znovu ne! Znovu ne! Vydrž, zavolám ambulanci, vydrž!“
Jo, která těžce oddechovala ho chytla za ruku.
„To nemá smysl, takhle jsem si to nepředstavovala.“
„Nemluv! Nenechám tě umřít! Castieli! Castieli!“ ten se však neobjevil.
„Nemá to cenu, vyřiď, máme, že toho nelituji, že jsem jen chtěla pomoct,“ Jo zachrčela, prsty na nohou a rukou jí zaškubaly.
„Takhle nemluv! Však ty zase budeš v pořádku, musíš být v pořádku, bez tebe to nezvládnu, budeš v pořádku! Samovi stékaly slzy po tváři.
„Ty to zvládneš…, Jo ho ztěžka pohladila rukou po tváři.
„Ty to zvládneš, musíš jen…, hlas se jí zachvěl.
„Nemluv záchranka tu bude každou chvíli.
Jo se namáhavě usmála, nehty se zaryly do Samovy kůže.
„Ty to zvládneš… ty to zvládneš…, musí v něm jen probudit zuřivost a…, začala chrlat, Sam jí k sobe přitiskl, chrchlání ustalo, její úsměv se maličko rozšířil.
„Vidím ji, je odemne jen kousek, vidím i ty její děti, tu vraždu té dívky musí mít na svědomí ta její sestra, nezapomeň…, znovu se rozkuckala, celé její telo se třáslo, bylo poměrně teplé, nehty se mu do jeho ruky zaryly ještě silněji, ale toho nedbal, jen jí k sobe tiskl.
„Byli bychom užasný pár, ironicky se zasmála, smích přešel v sípot, Sam slyšel sirénu, ale záchranka byla ještě stále příliš daleko.
„Dík, že si mi to umožnil a nezapomeň, že musíš v Deanovi probudit jeho zuřivost, jen tak se dostane z jeho vlivu, hodně štěstí Same, hodně štes…,“ její nehty přestaly do jeho ruky bodat, celé její telo ochablo, Sam jí pustil.
Políbil ji zlehka na tvář a poté se ztěžka postavil.
„Dekuju Jo, dekuju,“ zašeptal rozechvěle a následně se vypotácel z místnosti, opustil budovu a jen tak tak se vyhnul zachránce a zamířil k motelu, kde jak doufal, bude Dean stále spát.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   22.07.12 12:16

Mason: Tak to je drsné affraid Ne, že by mi to nějak extra vadilo. Jo zrovna dvakrát nemusím Laughing Taky si říkám, že Cas je nějáký odtažitý. Asi je to Cas ze 4. série Very Happy Jsem zvědavá, zda se Samovi podaří dát vše do pořádku, protože to nevypadá vůbec dobře Suspect
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
astík
Crossroads demon
Crossroads demon


Počet príspevkov : 488
Bydlisko : Praha
Nálada : with spn awesome
Registration date : 19.01.2012

OdoslaťPredmet: Temné zákoutí   22.07.12 13:14

Bohdy: bereš mi slova z úst Wink
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   22.07.12 13:40

Tak to já mám Jo docela rad, ale byla to bud ona nebo sam:)
Chování Casse má svuj duvod, snad se k nemu nekdy dostanu
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   11.09.12 12:24

Mason: Jsem už docela zvědavá na další pokráčko. Smile
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   11.09.12 12:48

Janča: tvurčí krize:-)
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
astík
Crossroads demon
Crossroads demon


Počet príspevkov : 488
Bydlisko : Praha
Nálada : with spn awesome
Registration date : 19.01.2012

OdoslaťPredmet: Temné zákoutí   07.03.13 13:08

Mason, pořád tvůrčí krize?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   07.03.13 18:58

astik: chybí muza, zřejme ji nekde zadržuje Crowley kde jsou evil smajliky?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   11.03.13 13:24

muza byla osvobozena:)

Sam vrazil do hotelového pokoje, ale ihned toho zalitoval.
Na zemi totiž ležela dvě zohavená těla. Jedno bezpochyby patřilo místní uklízečce, ale u toho druhého si byl jist jen tím, že to byl muž.
Přiblížil se k němu, ale na tak blízko jak by potřeboval, ten člověk byl hodně znetvořen.
Po chvilce váhání se k němu přece jen sklonil, podle tváře nemohl soudit, kdo to může být, ale soude podle drahého prstenu, na jednom prstu to nemohl být Dean.
Ucítil obrovskou úlevu, ale ta zmizela, když si uvědomil, že je Deanova postel prázdná.
Prošel celý pokoj, ale nikde ho nenašel.
Ozval se nejaký zvuk, Sam sebou trhl, ten zvuk se ozval znovu a on si uvědomil, že to přichází z kapsy ležícího muže.
Sam byl na ledacos zvyklý, ale ani tak mu to nebylo příjemné, ten zvuk se ozval znovu, Sam ho tedy vytáhl, měl na sobe několik kapek krve.
Setřel ho a poté zmáčknul příjem zprávy.
Zprava se otevřela a on četl
„Hrdinství vaší přítelkyně vám zajistilo několik dalších hodin, narozdíl od těch dvou nebohých těl, Pan Dean vás pozdravujete a sděluje vám, že si o nej nemáte dělat starostí a byl by velmi rád, kdybyste se ho nesnažil najít, což asi nebude problém, vzhledem k tomu, že vás místní policie projevila eminentní zájem…,“ jakmile to dočetl, dolehli k nemu kroky, hodil telefon na zem, pohlédl k oknu, ale to bylo zavřené a vzápětí se dveře rozrazil\y a dovnitř vběhlo pět uniformovaných mužů, kteří k němu okamžitě přiskočili, pokusil se jim vysmeknout, ale jeden z nich ho tvrdě srazil na zem, druhý si mu sedel na kolena a třetí mu nasadil želízka.
„Já jsem to nebyl, vím jak to vypadá, ale já jsem to neudělal, musím najít bratra, je v nebezpečí.
„O tom si promluvíme na stanici pane Winchestere.
„To nemůžete! Musím najít Deana!“
„V tom případe jste si měl rozmyslet to zabíjení,“ muži ho postavili na nohy.
„Prosím!“ Můj bratr je v nebezpečí!“
„Odveďte ho odtud a pošlete sem někoho, kdo to tady uklidí.
„Jak to myslíte?“
„Jak byste řekl pane Winchestere?!“ Sam si uvědomil, že muž se kterým mluvil, má divně zbarvené oči, stejně jako měli někteří studenti a učiteli a vlastně i Dean.
„No tak jdeme!“ Dva muži odvlekli vzpouzejícího Sama pryč z pokoje.
Jeden z policistu tam zůstal, poklekl k ležícímu muži a následně olízl krev.
„Nula negativní,“ zamlaskal a poté odešel.
Muži strčili Sama do auta, ten těsně před tím viděl zhnusené pohledy okolostojících lidí a následně se s ním auto rozjelo.

Jo se někdo dotkl, bylo to velmi nepatrné, ale přesto to cítila.
Zamrkala, poté ještě jednou a následně své oči otevřela.
„Castieli?“ otázala se nejisté, když na sebou spatřila jeho tvář.
„Kde jsi byl, proč si nepřišel, Sam tě volal a pak na neho vystřelily a já skočila před nej a.., jsem naživu?“
Castiel jí slabě štípnul do tváře.
„Proč si to udělal?“
„Neděláte to snad, když se chcete o něčem přesvědčit?“
„Občas, ale také toho druhého zpravidla ujistíme.
„Tohle se mi zdálo efektivnější,“ Cass pomohl Jo vstát ta zavrávorala, ale nespadla, jelikož jí Castiel zachytil do náruče.
Byl to velmi zvláštní pocit.
„Už mě můžeš postavit, už je to lepší.
„Jistě,“ Castiel od ní malinko odstoupil.
„Co se stalo, tys me vyléčil?“
„Castiel přikývl.
„Dekuju, ale kdybys tady byl, když tě Sam volal, tohle se nemuselo stát, doufám, že je Sam v pořádku.
„Ne tak docela.
„Co myslíš tím ne tak docela, copak se nedostal do toho motelu?“
„Dostal, ale Dean tam nebyl.“
„Toho jsem se bála.
„To není to nejhorší.“
„Co muže být horšího, než fakt, že mu někdo unesl bratra?“
„Kdosi tam zanechal dvě mrtvá těla.
„Dvě mrtvá těla? "
„Ano. Policie ho odvedla na jejich stanici.
„Proboha. Snad si nemyslí, že by toho byl schopen?!“
„Obávám se, že ano.“
„Cože?“
„Byly tam zanechány důkazy svědčící o jeho vine.
„Cože? Jo si nebyla jistá, jestli dobře slyšela, v uších jí trochu šumělo, mimoděk se k sobe jejich obličeje přiblížily.
„Musíš Samovi pomoct.“
„Já vím,“ zamumlala nepřítomně a fascinované hleděla do jeho očí.
Castiel ustoupil dozadu a jo se vzpamatovala.
„Promiň nevím, co to do me vjelo.“
„To je v pořádku, musíš si pospíšit, Sam má málo času a Dean ještě méně.
„Chtěl si říct, musíme si pospíšit, ne?“
Castiel zavrtěl hlavou.
„Nemohu tam jít s tebou.“
„Proč ne? Oni tě potřebuji, sami to nezvládneme.
„Nemohu,“ zašeptal a poté zmizel.
Jo máchla rukou do prázdna, vzápětí se rukou dotkla spánku.
Zamžikala, poté znovu, cítila se divně, ale to nic neměnilo na tom, že Sam potřebuje její pomoc.
Zamířila ke dveřím a několikrát přitom zopakovala.
„Musím mu pomoct, Sam me potřebuje, musím mu pomoct, vzala za kliku, stiskla jí, ale dveře se neotevřely, jelikož se svezla k zemi.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   12.03.13 21:29

„Proberte se pane Winchestere,“ uslyšel Sam zpovzdálí nejaký mužský hlas.
Otevřel oči a uvědomil si, že sedí na židli, ke které je přivázaný.
Zaškubal provazy, tělem mu projela bolest.
„To bych být vámi nedělal,“ před nimi se objevil muž v obleku.
„Kde to jsem, kde je Dean?“
„Jste na bezpečném místě.“
„Na bezpečném místě, ale ti muži, co vtrhli do mého pokoje…?“
„Nebyli policisté, je fascinující, jak naše mysl pracuje, že ano?“
„Co po me chcete, kde je Dean?“
„V klidu pane Winchestere.
Sam měl touhu znovu natáhnout ty provazy, ale neudělal to.“
„Moc moudrá volba,“ pochválil ho muž před ním a poté ustoupil stranou, Sam spatřil jak se k nemu blíží mladá žene v rudém latexu a v ruce něco nese.
„Proč je tady?“
„Nemusíte mít strach , nechceme vás zabít, jistě jste lovec poměrně nebezpečný lovec, ale vaše dovednosti jsou vskutku fascinující, takže jsme se je rozhodli využít.
„To se nikdy nestane.
Muž otráveně mlaskl.
„Nemohl jste si pomoct, že?
Pochopitelně od vás nečekáme, že s námi začnete spolupracovat, ani vás k tomu nehodláme nutit nějakým mučením, byt někteří z nás, by si to jistě radí vychutnali.
„Kdo z nás, o kom to mluvíte?“
Muž před ním mávl rukou.
„To není vůbec podstatné, podstatné je to, že to pro nás uděláte, protože vám to přijde přirozené.
„Jak toho hodláte dosáhnout?“ Sam se snažil působit co nejsebevědoměji, ale uvnitř sebe ho svíral nepříjemný pocit.
Navzdory vědomí, že přijde bolest, těmi provazy trhl, byly velmi pevne utažené.
Muž, který stál kousek od nej ho beze slova pozoroval, nakonec si odkašlal.
„Nemějte strach Same, není to vůbec nepříjemné a potrvá to jenom chvilku, díky tomuto úžasnému prášku., vám bude o dost lépe,“ pokynul rukou a k Samovi přistoupila ona mladá žena a rozevřerla ruku, Sam spatřil nejaký bílý prášek.
„Chcete me nadrogovat?““Možná to vypadá jako jedna známá droga, ale není to, je to velmi účinný nervový stimul, který však téměř nepoškozuje nervová zakončení, takže budete moct dělat, co budeme chtít a zaroven se z vás nestane blábolající hlupák.
„Sam se na něj díval, pak přesunul pohled za toho muže, ale neviděl nic, co by mu z tohohle místa pomohlo.
„Castieli jestli jsi tady, pomož mi prosím, ty jediný me můžeš zachránit, prosím,“ vyslal tichou zoufalou prosbu, kterou sice Castiel zachytil, ale ze svého místa se nepohnul.
„Musí to být pro tebe vskutku nepříjemné, jeden z tvých mála přátel tě prosí o pomoc, ale ty nemůžeš, jelikož by si tak ohrozil, životy támhletěch roztomilých, nevinných děti,“ muž vedle neho mávl rukou ke skupině deseti malých děti, které si nic netušíc hrály.
„Vrat je jejich rodičům démone!“
Muž vedle něho se zasmál, jeho smích byl hluboký a zlověstný.
„Zkus me zabít, zkus je odnést sám, to nemůžeš, protože ani takový Svatý Anděl jako ty, nedokáže vzít všechny děti najednou a než abys nechal zemřít jedno, raději tam necháš všechny.“
Castiel zatnul ruce v pest.
„Silné, ale naprosto zbytečné gesto,“ okomentoval to muž vedle něj,ke Castielovi znovu dolehla Samova zoufalá prosba, ale on zůstal sedět, jeden pohyb a všechny ty děti by zemřeli, pochopitelně mu na Samovi zaleželo, ale tohle bylo deset nevinných duší.
„Otevřete mu ústa,“ přikázal muž v černém a dva chlapy tak navzdory Samově snaze udělali.
„Má to i docela příjemnou příchuť abychom se ujistili, že to řádně spolknete,ů přistoupili k nemu druhá žena se sklenicí vody.
„Tohle ve vás probudí vaše netemnější já,“ pane Winchestere, otevře cestu k vašemu nejtemnějšímu zákoutí,“ Sam sebou marně zaškubal.
„Vložte mu to tam!“ přikázal a jedna z žen mu ten prášek nasypala do úst a druhá mu tam vlila trochu vody a poté mu ty ústa zavřely a pustili.
Sam cítil jak buší srdce, tepe ve spáncích, oči se mu zalívají slzami, po několika vteřinách začal mít divný pocit, začala se mu točit hlava, bylo mu na zvracení, ale nedokázal ze sebe nic dostat, celé jeho telo svíralo horko a pak to zmizelo a on pomalu otevřel své oči.
Muž v obleku spokojeně pozoroval Samovy oči, které teď byly plně bílé.
„Myslím, že ho již můžeme pustit,“ muži tedy Sama rozvázali a ten se postavil.
„Jak se cítíte pane Winchestere?“
Sam uchopil do svých rukou opodál ležící meč a švihnutím oddělil nejbližšímu muži hlavu od těla.
„Ted už mnohem lépe.
„V tom případe mám pro vás malou pracičku,ů muž v obleku mu podal pár fotek, byli na nich tři muži a dvě ženy, jedním z mužů byl Bobby a jedna z těch žen Ellen.
„Věřím, že to pro vás nebude problém.
Sam si s mrazivým úsměvem zastrčil ty fotky do kapsy a pak se vydal k východu, prošel kolem Castiela, který mel sklopenou tvář a následně vyšel ven.

Dean se prudce posadil. Cítil se trochu divně, obraz před očima mel trochu rozmazaný, zamžikal a na rukou se mu objevilo něco černého, dotkl se tváře, další mel pod očima, jako by mu to stékalo po tváři.
„Co to sakra…,!“ vstal a přistoupil k zrcadlu, nevěřícně hleděl na černou po tváři stékající tekutinu.
Okamžitě si jí smyl vodou a poté se kolem sebe rozhlédl.
„Same jsi tady, Same brácho, jsi tady?!“
„Kde může být, co se stalo, mám nějaké výpadky,“ vytočil Samovo číslo, telefon vyzváněl, ale nikdo se neozval.
„Castieli ukaž se, Castieli? Ukaž se ty hroudo sádla!“ ani poté se však neobjevil.
„Kde jsou všichni, tohle není motel, ve kterém jsme se ubytovali.“
„Třeba bude něco vedet Ellen, mela by být odtud jen kousek,“ po této myšlence, opustil pokoj a zamířil k bytu Ellen, ke kterému mířil také Sam s mečem v ruce.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
astík
Crossroads demon
Crossroads demon


Počet príspevkov : 488
Bydlisko : Praha
Nálada : with spn awesome
Registration date : 19.01.2012

OdoslaťPredmet: Temné zákoutí   13.03.13 8:08

Mason: paráda lol!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   15.03.13 13:06

Mason: Musím také pochválit. lol! Pokráčko je perfektní, napínavé, ze Sama jde hrůza. Shocked
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   20.03.13 21:26

A je tu další čast, trochu déle, než jsem chtel, ale i tak se snad bude libit,obsahuje nasilné vyjevy a omlouvám se za připadné chyby:


Ellen vyšla ze sprchy. Chtěla si sednout, když jí zazvonil mobil.
Natáhla se pro něho.
„Kdo je to?“
Na druhé straně se ozvalo zapráskání.
„Kdo je to?!“
„Mami jsi to ty?“ ozval se slabý ženský hlas?
„Jo Jsi to ty? Kde jsi?“
„Nejsem na tom dobře, můžeš pro me přijet?“
„Samozřejmě, co se děje, kde jsi?“
„Jsem v motelu nedaleko…,“ ozvalo se praskání.
„Jo?! Jo?!“
Položila telefon na stůl, vstala a přešla k věšáku, kde mela oblečení, ale než se ho mohla dotknout, dveře do jejího bytu se rozrazily, otočila se.
„Same, co tady děláš, proč máš ten meč?“
Sam nic neřekl, učinil k ní několik kroku, na rtech mu pohrával zvláštní úsměv, Ellen zamrazilo.
„Same? Co se děje, kde je Dean, jestli potřebuješ pomoct, zavolám Bobbymu.
Sam stále nic neříkal, rukou smetl ze stolu mobil, položil ten meč na židli a učinil k ní několik dalších kroku, Ellen si povšimla jeho očí.
„Same už ani krok, nechci ti ublížit.
Sam se zastavil a on zopakoval.
„Nechceš mi ublížit, ty mi nechceš ublížit,“ jeho slova doprovázel posměšný tón.
Ellen hledala něco, čím by se mohla bránit, bylo očividné, že Sam není sám sebou, ale kolem ní nic nebylo.
„Ellen. Je mi jasné na co myslíš, ale nemá to smysl, udělal k ní další krok.
„Nevím, co se ti stalo, ale najdu způsob, jak ti pomoct.
Sam se zasmál, byl to hluboký hrdelní smích, ze kterého jí mrazilo.
„Nepotřebuji tvojí pomoc, jediné co chci je, abych tu zanechal tvé mrtvé telo.
„Přestaň Same! Musíš se vzpamatovat!“
Sam vzal ze stolu za sebou slámku plnou soli, Ellen pochopila co chce udělat, ale nedokázala tomu nikterak zabránit, Sam na ní vychrstl sul a následně k ní přiskočil a uštědřil jí několik tvrdých ran.
Ellen vykřikla, pokusila se ho od sebe odstrčit, ale on byl mnohem silnější, tvrdě jí uchopil za levou ruku a mrštil s ní ke stolu, ke stolu, do kterého Ellen narazila loktem, telem jí projela bolest, ale ona se ihned zvedla, pohled jí padl na meč, ale Sam byl rychlejší, přiskočil ji a uštědřil jí několik tvrdým ran do zad, podlomila se jí kolena a dopadla na zemi, pokusila se zvednout, ale on jí uštědřil další tvrdou ránu do boku.
„Same, Přestaň!“ zaúpěla a potůček krve jí začal vytékat z úst, ale Sam nehodlal přestat, uchopil do rukou ležící meč, zatočil s ním nad hlavou a následně ho chtěl zarazit do její hlavy, ale nedostal se k tomu, místností totiž někdo proběhl a srazil ho k zemi, meč mu vypadl na zem, ale nezdálo se, že by to Samovi nějak vadilo, jelikož se rozesmál, byl to až nepříčetný smích.
Dean neboť to byl on.
„Nevím, co s tebou ti parchanti udělali, ale musíš se vzpamatovat slyšíš me?!“
Sam se přestal smát, jeho tvář se stáhla do jakéhosi úšklebku, byl to děsivý pohled, v jeho očích se objevil chlad a následně uštědřil Deanovi jednu ránu do obličeje, další do břicha, pak opět do obličeje, další ránu sice Dean už zablokoval, ale i tak byl dezorientovaný, v uších mu hučelo, oči ho bolelo, ve spáncích mu bučelo.
Sam se postavil a opovržlivým pohledem uštědřil Deanovi ránu do žeber, ten vydal bolestné zaúpění, poté se Sam natáhl po meči, Ellen se jíž téměř postavila, Sam ten meč uchopil pevně , zaměřil se na Ellen, které vrávoravě stála, ale než mohl něco podniknout, Dean mu to znovu překazil, udeřil ho co nejtvrději do břicha, Sam zaklopýtal, jeho rty se vzteky zkřivily a následně chytil Deana za tričko a začal ho táhnout ke stene.
Dean se pokusil vymanit, ale Sam ho držel pevně, jako by měl mnohem větší sílu než obvykle, Ellen se ho pokusila zastavit, ale Sam jí uštědřil tvrdou ránu do boku a ona se s bolestným heknutím zřítila k zemi, Sam dotáhl marně se vzpouzejícího Deana ke stene, následně ho pustil a začal do něho jako smyslu zbavený kopat, uštědřil mu tak několik tvrdých rán a mohlo by být ještě hůř, kdyby se mu do jeho nohou nezaryly Ellenininy nehty, Ellen ač na pokraji zhroucení, musela zasáhnout.
Sam od Deana, který byl přitisknutý ke stene odstoupil, prošel kolem zakrvácené Ellen, uchopil meč do svých rukou a následně opustil její byt.
„Deane, jsi v pořádku, Deane?“
„Jsem naživu, co se sakra stalo? Měl jsem pocit, jako by me válcoval tank s buldozerem, v Samovi byla neuvěřitelná síla, ale nemyslím si, že by ho posedl démon.
„Já taky ne, můžeš vstát?“
„Jestli můžu vstát, já ani nevím, jestli mám všechny orgány pohromadě.
„Jestli v něm není démon, tak kde se to v něm vzalo, ta ohromná síla, ta chladnost, jako by to vyvěralo z jeho nejskrytějšího zákoutí,“ Deanova tvář se zkřivila bolestí, nebylo divu, celým jeho tělem pulzovala bolest, před očima se mu ještě chvíli dělaly mžitky, ale nakonec se s Elleninou pomocí postavil, ale i tak se musel rukou dotknout stolu, stolu na kterém byla krev, krev patřila Ellen.
„Jsi zraněná?“
„To nic není, to přejde,“ zalhala Ellen, přestože cítila prudkou bolest v oblasti žeber, nepřekvapilo by jí, kdyby měla jedno čí více žeber přinejmenším nalomené, ale teď nebyl čas ohlížet se na sebe s její dcerou se něco děje a Sam ať už se s ním děje cokoliv, teď půjde po někom dalším, pohled jí padl na její mobil, či spíše na to, co z neho zbylo.
„Máš u sebe telefon?“ obrátila se na Deana?“
Ten se s bolestnou grimasou prohledal a poté zavrtěl hlavou.
„Musel mi vypadnout, možná jsem ho ztratil.
„Na tom nesejde, nemůžeme varovat ani Bobbyho ani kohokoliv jiného…,“ Ellen se zapotácela.
„Mela bys jít do nemocnice.
Ellen razantně zavrtěla hlavou.
„Musím najít Jo, je v nějakém hotelu,“"zamumlala a poté se odvrátila, kvůli bolesti jí vytryskly slzy z očí, ale ona je ihned setřela.
„Ellen. Vážně by si mela jít do nemocnice.
„Musím jí najít a pak ty jí potřebuješ víc.
„Ne já potřebuji zastavit Sama a udělat z něho opět mého bratra.
„Co když to nepůjde, ať už s ním někdo udělal cokoliv, může to být trvalé.
„To ani náhodou, taková možnost není akceptovatelná,“ Deanovi se podlomily nohy a on dopadl na zem. Stiskl zuby a opřel se o své ruce, nedokázal se však přes veškerou snahu zvednout, ale toho neodradilo, znovu se opřel dlaněma o zem, znovu neuspěl, celé jeho telo se třáslo, odmítalo se pohnout, ale on to nebral na zřetel, znovu se tedy opřel a nakonec se mu podařilo postavit.
„Kde je ten zatracený Anděl, když ho člověk potřebuje?“Ellen mu stiskla ruku a poté se vratkým krokem vydala ven.
Dean jí chtěl následovat, ale točící hlava, doprovázená závratěmi mu to nedovolila, musel se, jako už po několikáté opřít o stul.
Sam kráčel rychlým krokem vpřed, prošel několik ulic, nakonec narazil na nějakého postaršího muže v bezdomovce.
„To je Vážně pěkný meč.
Samovy rty zvlnil úsměv, muž před ním ho nepochopil, rozevřel svou ruku a Sam viděl krátkou, ale od pohledu ostrou dýku.
„Chci tvou dýku.
„Za kolik?“ otázal se dychtivě muž.
Sam beze slova ustoupil o krok dozadu a švihnutím oddělil mužovu hlavu od zbytku těla, nechal telo dopadnout, poté si vzal onu dýku a ten meč hodil vedle bezhlavého těla, dýku si strčil do kapsy, lhostejným pohledem překročil ležící telo a zamířil si to k autobusu, který ho odvezl k místu, kde bydlel Bobby
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Abi
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 40
Bydlisko : Doma
Registration date : 20.03.2013

OdoslaťPredmet: Skvělý!!!   23.03.13 18:19

Nevím, jestli se to zobrazí správně, ale nevadí za zkoušku nic nedám. Konečně nějaká super akční povídka, poslední dobou mi chybí akce a nějaký to vzrůšo dobrodrůžo. Zlý Sam je naprosto dokonalý, nedá se napsat ani Sammy, protože to rozhodně není ten Deanův malý bratr, který potřebuje zachraňovat Smile Tohle pokračování mě vážně nadchlo. Děkuju moc a tentokrát pokráčko dřív
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   23.03.13 18:47

pokusím se a pokud chceš akci, přečti si povídky, které mám v dokončených:)
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   26.03.13 19:59

Mason: Jestli se Deanovi nepodaří Sama zastavit, tak to se všemi asi dopadne dost bledě. Shocked
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   27.03.13 21:38

Janča: velmi blede

Bobby seděl v křesle a četl si nějakou knížku, když se před ním objevil Castiel s jo v náručí.
Bobby vyskočil.
„Ty zatracený anděly, nemůžeš se tady jen tak objevit.
Castiel nejprve položil spící Jo na pohovku a poté se obrátil k bobbymu.
„Nemůžu?“
„To si piš, že nemůžeš, mohl jsem z tebe dostat infarkt.“
„To se mi ještě nikdy nestalo, jsi v nebezpečí bobby.
„Vážně? No když si tady, nemám se čeho bát, kde jsou kluci, nemůžu se jim dovolat.
„Já vám nemohu pomoct.“
„Tak počkat. Objevíš se tady znenadání a říkáš mi ,že mi nemůžeš pomoct?“
„Přesně tak.
Bobby mávl rukou.
„A můžeš mi alespoň říct, jaké nebezpečí mi hrozí a proč mi sakra nemůžeš pomoct a co mám s tou holkou dělat?“
„Jde o Sama,“ zamumlal Castiel a následně zmizel.
„O Sama? Co to má sakra znamenat?!“ zavrčel Bobby a přistoupil k ležící Jo, která mela obličej plný modřin.
Bobby se zamračil.
„Doufám, že jí to neudělal ten zatracený Anděl,“ zlehka se jí dotknul žádná reakce.
Sevřel rty a dotkl se ji znovu, opět žádná reakce.
„Kašlu na to,“ zabručel a vzápětí s Jo zatřásl.
Ta sebou škubla a následně otevřela oči
„Pane Singere? Kde to jsem, co se stalo?“
„No jsi u me a co se děje nemám ponětí, ten Anděl co tě sem…“
Jo vyskočila tak prudce, že se jí zamotala hlava.
„V klidu. Vždyť nehoří.
„Ne. děje se něco horšího.
„Co horšího máš na mysli?“
Jo mela v očích strach.
Bobby se jí lehce dotkl, už to byla nějaká doba, co se dotýkal mladé žene.
„Uklidni se a řekni mi, co se podle tebe děje?“
„Jde o Sama. Byl unesený.
„Unesený? Kým?!“
„Nevím, ale muže být v nebezpečí a nebo to my můžeme být v nebezpečí!“
„Cože? Nechtěla by ses posadit, nedáváš smysl?“
„Já vím, já jen…,“ oba dva uslyšeli přijíždět Autobus.
„Už je tady, už je tady…“
„Kdo je tady? Sakra holka vzpamatuj se!“
„Sam. Sam jde sem.
„Tak to je dobře.“
Joinyny nehty se zaryly Bobbymu do ruky.
„On nám chce ublížit!“
Bobby od ní odstoupil.
Bylo očividné, že ať si ta holka prožila cokoliv, pořádně to zamíchalo její psychikou, možná bude Sam vedet, co s ní, přece je jí zná o něco lépe, přistoupil ke dveřím, ale než je mohl otevřít, někdo je kopnutím vyrazil, Bobby instinktivně couvl a překvapeně zíral na Sama v černé bunde a v černých brýlích.
„Same jsi v pořádku, kde je Dean?“
„Na toho dojde později,“ promluvil Sam nezvyklým hlubokým hlasem a přiblížil se k Bobbymu.
„Pozor! Má dýku!“ vykřikla Jo.
Její výkřik jen tak tak zachránil Bobbyho, který stačil uskočit, přitom však stehnem narazil do rohu stolu a tělem mu projela ostrá bolest.
Samovi se na rtech zvlnil úsměv.
„Doufal jsem, že se to trochu protáhne.
„Protáhne, o čem to mluvíš? To jsem já Bobby.
„Já vím kdo jsi,“ Sam zatočil dýkou, pohledem zaletěl na zemi ležící Jo a poté se vrátil k Bobbymu, který mezitím do ruky uchopil kuchyňský nuž.
„To myslíš Vážně Bobby?“ otázal se ho Sam a z jeho hlasu čišelo pohrdání.
„Už ani krok,“ vyzval ho Bobby, ale Sam ho ignorovalo.
„Myslím to Vážně Same!“ Sam udělal další krok a tu dýku držel ledabyle ve své ruce.
Bobby hmátl dozadu a v druhé ruce se mu objevila zbraň, na mířil jí na Sama.
„Tohle je mé poslední varování, už ani krok.
„Toho se neodvážíš staříku.
„Same! Co to s tebou sakra je?!“ bobby si povšiml jeho očí, byly úplně bílé.
„Do hajzlu,“ ulevil si, ale stále na Sama mířil.
„Mohl bych tě tou dýkou zabít teď hned, ale to by nebylo ono,., možná, že se před tebou ještě chvíli zabavím,“ a po těchto slovech se otočil k jo, která se pokoušela postavit. Samova noha vyletěla vpřed a zasáhla Jo tvrdě do břicha, ta se s výkřikem složila na zem.
„Okamžitě toho nech!“ přikázal mu Bobby, ale Sam ho ignoroval, přešel k ležící Jo a znovu ji kopnul, Jo vykřikla.
Bobbymu se chvěla ruka, prst na spoušti se posunul.
Sam se sklonil, naznačil, že Jo podává ruku, ale místo toho jí bleskově přeskočil, přiběhl k Bobbymu, ruka s dýkou se pohnula vpřed, druhá se pokusila vyrazit zbraň z ruky, ale prst na spoušti se opět posunul a následně se ozval výkřik,. Jo zaječela, Sam zakolísal, jeho bílé oči se rozevřely, Bobbymu vypadla zbraň z rukou a Samův pohled sklouzl k jeho břichu, skrz bílé triko, které mel pod černou bundou začala prosakovat krev, padl na kolena a následně ztratil na záda, ve stejně chvíli vběhl dovnitř Dean.
Castiel se objevil v místnosti, kde byl před časem držen Sam.
Rozhlédl se kole, sebe, nikoho neviděl, kolem něho bylo hrobové ticho.
„Děti? Děti?! prošel celou místnost, nikde nebyly, prošel druhou místnost, ani tam nebyly, vstoupil do třetí a tam se mu naskytl pohled na dvanáct na sobe naskládaných dětských tel.
Tělem mu projela bolest, v očích se mu objevili slzy.
„Varoval jsem tě Castieli,“ ozval se za ním posměšný mužský hlas, Castiel se bleskově potočil.
„Nepomohl jsem jim!“
„Vážně? To je tedy nemilé, no co už, co se stalo, to se stalo, že?“
Castielových očích se objevil hněv a muž před nim si příliš pozdě uvědomil, co to znamená, Castielova ruka prošla skrz mužovo čelo, ten zavřískl, poté znovu a ještě jednou, Castiel nechával svojí ruku v jeho hlavě tak dlouho, dokud se ten muž nezhroutil k zemi.
Castiel vymanil svou ruku a otočil se, hleděl na dva muže a dvě ženy, všichni chtěly utéct, ale on rozevřel svá křídla a všechny na několik minut oslepilo jasné svetlo.
Dean přiskočil k ležícímu Samovi, který ztěžka dýchal.
„Co se stalo, kdo to udělal?“
„Já to byl, nechtěl jsem, ale chtěl me zabít,“ ozval se roztřesený Bobby.
„Bude v pořádku, to nic nebude, slyšíš me Same, budeš v pořádku, postarám se o tebe,“ Sam na nej hleděl prázdným pohledem, z úst mu vycházelo sípaní.
„Kde je ten Castiel, volal jste ho někdo, on mu může pomoct.“
„Zkoušeli jsme to, ale neodpovídá, ani na modlitby,“ ozvala se chraplavě Jo.
Castieli! Já tě prosím! Sam tě potřebuje! Castieli! Castieli! Vydrž brácho, Castiel tu budu každou chvíli a dá tě dokupy, vydrž ještě chvíli vydrž, Castieli! Castieli!“ křičel Dean ze všech sil, ale Castiel se neobjevil, ne že by ho snad neslyšel, ale ignoroval ho, jelikož se plně soustředil na pomstu vůči démonům, kteří zabili ty Děti.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   28.03.13 13:20

Mason: Jo, tak to jsi měl teda pravdu. Shocked Nevím, jestli mám Sama spíše litovat nebo mu to trochu "škodolibě" přát, když chtěl všechny zabít. Mad Rozmyslím si to, až jak se to bude dále vyvíjet.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Abi
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 40
Bydlisko : Doma
Registration date : 20.03.2013

OdoslaťPredmet: jen tak dál!!!   29.03.13 9:38

Tak tohle bylo dokonalý pokračování Mám neuvěřitelnou radost z toho jak se to i nadále vyvíjí <3 Jsou věci, které mě dokáží maximálně nadchnout! Jsem zvědavá, jak to celé dopadne, ale vůbec mi nebude vadit, když Samovi pustíš trošku žilou xD Jen tak dál
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   04.04.13 18:31

Abi: Nekdo mu určite "pustí" "žilou"

Sam otevřel oči. Rozhlédl se kolem sebe. Nacházel se v nějaké matně osvětlené místnosti.
Uslyšel nějaké tiché sténání, pohledl k zemi a spatřil na ní ležet dívku a mladíka, oba dva měli potrhané oblečení a na zádech krvavé šrámy.
Sklonil se k nim, dívka znovu zasténala.
„Co se vám stalo, kde to jsme?“ zeptal se jich.
Oba dva se posadili téměř naráz a upřeli na nej své prázdné pohledy, Samovi se vybavilo, jak je přivázaný k židli a někdo mu do úst dává prášek a poté všechno zčernalo.
Lehce se dotkl mladíka, ten ze sebe vydal zaskučení, Sam si uvědomil, že oba dva mají modřiny po celém těle, poměrně velké modřiny
Postavil se a rozhlédl se kolem sebe, o kousek dál spatřil ležet další mladé lidi, kteří na tom byli podobně jako ti dva, všichni mu byli nějak povědomí, uvědomil si, že to jsou studenti, které potkal, když na té škole vyšetřoval smrt mladé dívky, vzpomněl si na jejich ředitele, řediteli, kterého mel i on, když chodil na původní školu, zachvěl se.
Popošel dopředu, snažil se najít dveře, ale nikde žádné nebyly, všude kolem neho byly zdi, zdi, u kterých leželi polomrtvý studenti.
Prohledal své kapsy, ale nic v nich nenašel.
„Je tady někdo?“ zavolal co nejsilněji, ozvěnou mu byl jeho vlastní hlas.
„Deane? Opět jen ozvěna jeho hlasu.
Potřásl hlavou. Tohle místo bylo velmi podivné, přiblížil se k jedné zdi a rukou se o ní opřel, ruka mu prošla skrz, škubl s ní.
Zadíval se na tu stěnu a poté se jí dotkl, ruka mu opět prošla skrz.
„Co to má…?“
Něco se dotklo jeho ramene, otočil se a jen ztěžka potlačil výkřik.
Před ním stála mladá dívka, která však mela strašlivě pořezanou tvář.

„Deane?! Deane! Je po všem!“ Snažil se Bobby odtrhnout Deana od Samova bezvládného těla.
Dean Bobbyho odstrčil.
„Musí být nejaký způsob, přece nemůže umřít takhle, někdo s ním něco udělal!“
„Já vím, ale je pryč.
Dean prudce zavrtěl hlavou.
„Deane. Bobby má pravdu. Už pro Sama nemůžeme nic udělat,“ ozvala se Ellen, ale Dean se nehodlal od Sama vzdálit.
„Možná, že není,“ ozvala se tiše Jo.
„O čem to mluvíš?!“
„V tom hotelovém pokoji me postřelili, mela jsem umřít, ale objevil se tam Castiel a zachránil me.
„Vážně? To se máš.
„Počkej, vyslechni me.
„Nemám zájem.
„Deane! Myslím, že můžu vrátit Sama zpátky.
„To má být nejaký vtip?“
„Ne. Myslím to Vážně. Můžu ho přivést zpátky
„ani na to nemysli,“ ozvala se Ellen.
„Jestli se nabízí, proč ne.“
„Deane. Nevíš, co říkáš.“
Dean se k Ellen otočil.
„Vím přesně, co říkám, jestli si myslí, že ho dokáže přivést zpátky tak ať to udělá!“
„Deane! Vzpamatuj se,“ ozval se Bobby.
„To ona se nabídla, jestli můžeš, tak to udělej.
„Zapomeň na to, zakazuji ti to, jako tvá matka!“
Jo se na svojí matku podívala.“
„Sam si to zaslouží, mnohem více než já.
„Tak to v žádném případě, ten anděl ti dal druhou šanci!“
„Já už žádnou druhou šanci nemela dostat, nemůžeš mi v tom bránit.
„To se pleteš!“ Ellen chytla Jo za ruku, ale Dean jí tvrdě odstrčil, Ellen zapotácela.
„Deane. Vím jaké to je, ale tohle nemůžete udělat, není jisté, jestli to bude fungovat.
„Musí to fungovat, udělej to!“ Dean se postavil před Jo a ta se sklonila k ležícímu Samovi.
„Deane! Neuvažuješ jasně. Tohle nesmíte udělat!“
Dean vytáhl nuž.
„Nechci vám ublížit, ale jestli se ji v tom pokusíte zabránit, nebudu se bát ten nuž použít.
Ellen se podívala na Bobbyho, oběma bylo jasné, že Dean není sám sebou, ale zůstávali na místě a to i přesto, že se Jo chystala v podstatě vzdát svého života, ale pokud by se pokusili zakročit, Dean by je nejspíš bodl a oni by zemřeli.
„Dej se do toho,“ pobídl Dean Jo a volnou rukou si vytřel levé oko, měl v něm nějaké smítko. Bobby se pohnul dopředu s úmyslem vyrazit mu ten nuž z ruky, ale narazil do bariery, u Sama se objevil Castiel, jehož oblečení bylo poseto krví, odstrčil Jo, která se chystala Sama políbit, následně Sama vytáhl na nohy a vzápětí ho přirazil ke zdi.
„Castieli, co to děláš?!“
„Zmlkni smrtelníku,“ promluvím Castiel svým hlasem, ale jeho hlas byl mnohem hlubší než obvykle
„Copak si se pomátl?!“ Dean se k němu chtěl přiblížit, ale on ho úderem lokte srazil k zemi a následně udeřil bezvládného Sama do břicha, Jo vyjekla, ale stejně jako ostatní ani ona se nemohla hnout.
„Kde jsi byl, co to děláš, nech ho!“ Dean zatnul zuby, ale nebylo mu to nic platné. Castiel Sama znovu tvrdě udeřil a k překvapení všech Sam otevřel oči a rty mu zvlnil pohrdavý úsměv.
„Kde jsou?!“ otázal se ho Castiel.
Ze Samova nitra vyšel hrdelní smích.
„Kde jsou, kam jste je dali, kde jsou?!“ zatřásl s ním Castiel, ale Sam se znovu zasmál, Castiel mu tedy přirazil levou ruku ke zdi, po Samově tváři přeběhl zachvěv bolesti, ale nepřestal se smát a hleděl na Castiela prázdnýma očima.
„Kde jsou, kam jste je odvlekli, kde jsou?!“ zařval Castiel, jeho mohutný hlas se rozšlehal daleko, ostatní n a nej šokovane hleděli, marně se snažíc pohnout.
Sam se přestal smát.
„Nikdy je nenajdeš ubohý Anděly, jejich vlastní vědomí je příliš hluboko, nikdy už se nevrátí!“ Sam se opět rozesmál, Castiel s ním praštil o zem, Jo se musela odvrátit.
„Castieli přestaň! Copak si se pomátl! Přestaň!“
Castiel však Deana ignoroval a chystal se vložit svou ruku do Samovi hlavy, když se ozvalo.
„Nedělej to, to jsem já, pomož mi prosím.
„Same, jsi to ty?“ Sam však vzápětí uhodil svojí hlavou do Castielovi hlavy a tomu se zajiskřilo před očima.
„Když to přešlo, vnořil svojí ruku do Samovy hlavy a celou místností se nesl Samův řev.
„Přestaň! Přestaň!“ křičel Dean, ale marně.
Castiel svojí ruku vytáhl a Sam znehybněl, podle mírně zvedající hrudníku byl však na zemi, všichni byli opět volný, Dean okamžitě přiskočil ke Castielovi.
„Copak si se pomátl, co je to s tebou, kde jsi byl, proč si pokrytý krví?!“
Castiel zvedl ruku.
„Vím, kde je tvůj bratr a ostatní.
„O čem to mluvíš? Sam je tamhle na zemi!“
„Castiel zavrtěl.
„To je jen jeho schránka, ovládána jeho nejtemnějším zákoutím.
„O čem to blábolíš?!“
„Castiel mu položil ruce na spánky a před Deanovýma očima se rozeběhl obraz.
„Viděl jak Samovi a dalším, neznámí muži a ženy vkládají do úst nejaký prášek, jak nejaký muž v obleku mumlá nějaká slova, jak se všem tem, kteří požili ten prášek mění očí a někde v dálce k němu doléhal nářek a prosby.
Castiel dal své ruce pryč, Deanovi se zatočila hlava, musel se opřít o nejbližší stůl.
„Co to bylo?“
„Démon. Velmi silný démon, ten prášek je z Andělských slz, když ho pozře člověk, jeho vědomí je potlačeno, umístěno do jakéhosi prostoru, odkud není uniku.
Dean zavrtěl hlavou.
„Musíme odtamtud jeho vědomí dostat, musí existovat způsob.
„Existuje, ale je velmi nebezpečný.
„O co jde?!“
„Deane. Vím, že ho chceš zachránit, ale měl bys o tom přemyslet.
„Tady není důvod o něčem přemyslet Bobby, co musím udělat?“
Castiel si ze svých tváří setřel několik slz
„Musíš je polknout a poté dostaneš příležitost najít Sama.
„Deane, Nedělej to.
„Já musím. Když ho najdu, jak nás dostanu ven.
„Ven se dostanete jen tehdy, pokud přesvědčíš všechny.
„Proč, proč nemůžu vzít jen Sama?
„Protože andělská slza tě nenechá odejít se sobeckým úmyslem.
„Deane. To nejde. Můžete tam uvíznout oba dva!“
„Já vím, ale musím to podstoupit, jestli tam Sam někde je, přivedu ho zpátky i s ostatními.
„A když ne, když to nedokážeš! Nechci vás ztratit oba.
„Dean se na Bobbyho podíval.
„Neztratíš ani jednoho z nás, poté Bobbyho nezvyklé pro něho objal, stejně tak Jo i Ellen a následně se obrátil ke Castielovi.
„Jsem připraven, jaké mají tvé slzy příchuť?“
„Velmi hořké.“
„Dean si je s úšklebkem vložil do úst, pohledl na ty tři a vzápětí se složil na zemi, jeho telo zaškubalo a jeho oči během několika vteřin ztratily svou barvu.
„Ty to zvládneš, Deane, ty to to musíš zvládnout,“ zašeptala Jo a poté se i ona složila k zemi.
„Jo!“ vykřikla Ellen. Jo!“
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Abi
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 40
Bydlisko : Doma
Registration date : 20.03.2013

OdoslaťPredmet: Uááá!   04.04.13 19:57

Úžasný! Naprosto skvělý! Nemám co dodat, chich. Sammy na tom není dobře, spíš psychicky než fyzicky, což si užívám. Doufám, že bude ještě tak trošku zmuchlanej z místnosti bez dveří. Baví mě číst takové povídky Děkuju a doufám, že brzy bude další

Mimochodem se smajlíky se jsem se snažila
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Mason
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1347
Age : 34
Nálada : Mnohem lepší
Registration date : 14.05.2008

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   13.04.13 23:13

Sam od té dívky odstoupil, nezdálo se však, že by na něho jakkoliv reagovala, upírala na něho prázdný pohled, stejně jako další mladí lidé kolem neho.
„Kde to jsme, co se s nimi stalo? Blesklo Samovi hlavou.
Chtěl se otočit a porozhlédnout se po nějakých dveřích, nějaké tu přece musí být, ale než mohl udělat krok, na jeho rameno dopadla něčí ruka.
Otočil se i přesto, že věděl, že ho může čekat něco nepříjemného a nemýlil se
Hleděl na mladíka, který byl velmi bledý, otevřel ústa, ale místo slov z nich začala proudit krev.
Když přestala, upřel na něho mladík svůj pohled a trhavým hlasem pronesl.
„Je to tvá vina, je to tvá vina,“ Sam neměl čas jakkoliv zareagovat, protože hned jak to ten mladík dořekl, začali se ze země mátožným způsobem zvedat i ostatní studenti a ti k němu natahovali své ruce.
„Zachraň nás, zachraň nás, Zachraň! Pronášeli téměř souběžně sípavými hlasy, Sam ustoupil dozadu, ale z druhé strany se k němu blížila další hrstka mladých lidí, všichni měli natažené ruce a všichni sípavými hlasy pronášeli to samé.
„Zachraň nás! Zachraň nás! Začali se na neho tlačit, bylo to velmi nepříjemné, ale Sam se neměl kam pohnout, nějaká dívka, která mela do krve rozedřené nehty se začala dotýkat jeho obličeje, Samem projelo zamrazení.
Jiná dívka se svojí rukou dotkla jeho vlasů, měla značně studenou ruku, víc a víc mladých studentu se k nemu sápalo a nezastavilo je ani to, že museli svými lokty udeřit někoho před sebou či vedle sebe.
„Přestaňte! Chtěl bych vám pomoc, ale nevím, kde jsme, co se děje, Přestaňte,“ mladí lidé kolem neho však na neho stále dotírali, otevírali naprázdno svá ústa, poulili své prázdné oči, dotýkali se svými nehty jeho obličeje.
Sam koutkem oka zahledl dveře, dveře, co měly kliku, to byla jeho příležitost a tak ač nerad začal kolem sebe rozdávat rány, jednoho srazil, jinou udeřil, protivilo se mu to, ale nemel na výběr, ty dveře ho snad dostanou někam, kde zjistí, co se tady děje, nakonec se mu k nim podařilo dostat, dav lidí za ním se k nemu totožnými kroky vydal a stále opakoval to samé.
„Zachraň nás! Zachraň nás!“ Sam vzal za kliku a zmáčknul ji, nic se nestalo, zmáčknul jí tedy znovu, ale opět se nic nestalo, nejpřednější z těch lidí se ho začali svýma rukama opět dotýkat, Sam s tou klikou zalomcoval ze všech sil, ale nebylo mu to nic platné a vzápětí se na něho ti lidé sesypali a on stačil pouze vykřiknout.
„Deane!“

Dean se objevil v nějaké chodbě. V chodbě, kterou osvětlovala pouze jedna loučen.
Ta chodba musela být dlouhá, nebylo vůbec jisté, jestli tu někde Sam je, Castiel ho v tom svém stavu mohl poslat kamkoliv, ale musel to zkusit, Chtěl se tedy vydat dopředu, ale v tom k nemu dolehlo slabé zasténání.
Otočil se, ale nikoho neviděl.
„Je tady někdo?“ otázal se tím nejsilnějším hlasem, jakého byl schopen, a vzápětí přišla odpověď.
„Deane, jsi to?“
„Jo? Kde jsi, jak ses sem dostala?“
„Nevím, možná za to muže fakt, že me Castiel vyléčil, ale nechoď ke me, nesmíš ztrácet čas, musíš najít Sama.
„Kde jsi?“
„Nedaleko ode tebe, ale nechoď ke me, nemůžu se postavit.
Deanův pohled padl na loučen, natáhl k ní ruku, ale ihned ucukl, ta loučen byla neuvěřitelně horká
„Jo. Ta loučen je neskutečně horká.
„Já vím, mám tady taky jednu, najdi Sama, budu v pořádku.
„Nejdřív dojdu pro tebe.“
„Ne! Jsi tu pro Sama, jestli ho najdeme, jistě se všichni dostaneme nazpět, nesmíš ztrácet čas.
Dean váhal. Jo potřebovala pomoc, ale očividně na tom nebyla tak špatně a Samovi muže jít o minuty.
„Jsi si jistá, že jsi v pořádku?!“
„Ano. Je mi to fajn, je to nejspíš jen noha, no tak jdi, Sam tady jistě někde bude.“
„Vrátím se pro tebe, oba dva se vrátíme,“ zamumlal Dean a poté se rychlým krokem vydal do temné chodby.
Jo se podívala na své břicho, skrz které trčelo cosi železného.
„Tohle nevyléčí ani Castiel,“ zamumlala a následně se tiše zasmála.
Dean kráčel temnou chodbou, bylo v ní velmi vlhko, což mu stěžovalo dýchání, ale nezastavilo. Zpočátku se snažil dotýkat zdí, ale když mu na dlaních ulpělo něco slizkého, nechal toho.
Snažil se zjistit, jestli jsou tu nějaké dveře, ale v té tmě nic neviděl a na dotyky byl velmi opatrný.
Jednou rukou se dotkl své kapsy a něco v ni ucítil, když tam jeho ruka vklouzla, uvědomil si, že je to mobilní telefon.
„Ty jsi ale idiot,“ ucedil a poté ten telefon vytáhl a displej se rozzářil.
Na vteřinu zalitoval, že ho vytahl, jelikož zdi kolem něho byly pokryté krví, ale zas si povšimnul dveří, které měl po pravé straně.
Do této chvíle bylo kolem neho hrobové ticho, které ještě umocňoval čím dál tím víc zatuchlý vzduch, ale u těchto dveří mel pocit, že něco slyší, jako by někdo zuřivě lomcoval klikou.
„Same, jsi to ty? Tady Dean, jsi to ty?!“
„Deane, jsi to opravdu ty? Jsem za těmi dveřmi, nejdou otevřít.
„Zkusím to, dostanu tě odtamtud!“ Deanovy prsty se dotkly kliky, ta klika byla velmi mazlavá, ale toho neodradilo od zmáčknutí, nic se nestalo, zkusil to tedy znovu, opět se nic nestalo.
„Deane jsou tady i další, kteří…,“
„Kteří co, co se tam děje, Same?!“
„Deane, nemohu se od nich dostat, Deane…“
„Same?! Same?!“ Same?!“ Dean těmi dveřmi zalomcoval ze všech sil, ale nebylo mu to nic platné, celou chodbu ovanul záchvěv studeného vetru.
„Same? Pokusím se je vykopnout, ustup stranou, žádná odpověď.
„Same? Slyšíš me, Same?!“ ze všech sil do těch dveří kopl, ale nic se nestalo
Dean tedy odstoupil dozadu, byt moc prostoru nemel, rozhodnutý se to pokusit vyrazit celým tělem, ale než se k tomu dostal, dveře se otevřely a z nich vyšlo jeho já.
„Co to má.?!“
„Dean před ním se usmál a přiblížil se k nemu.
„Myslím, že někdo jako ty si zaslouží setkat se svým nejtemnějším zákoutím a než Dean u stěny mohl cokoliv udělat, ruka Deana před ním se mu vnořilo do čela a Dean zařval, padl na kolena a následně ztratil vědomí.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Abi
Pocestný duch
Pocestný duch


Počet príspevkov : 40
Bydlisko : Doma
Registration date : 20.03.2013

OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   14.04.13 22:55

Konečně, konečně Dopadlo to tak skvěle, nevím, kam ty na to chodíš, ale je to dokonalá zápletka Tak a teď budu čekat další dlouhou dobu na pokračování, ale tohle se vyplácí!!! Rozhodně Děkuju, děkuju a budu nedočkavě očekávat další pokračování
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Temné zákoutí   Today at 18:57

Návrat hore Goto down
 
Temné zákoutí
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 3 z 5Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Dokončené poviedky :: Mason-
Prejdi na: