DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 DEVIL IS WATCHING OVER YOU - POKRAČOVÁNÍ II

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
AutorSpráva
Maky
Žltočočko
Žltočočko


Počet príspevkov : 854
Registration date : 14.09.2009

OdoslaťPredmet: DEVIL IS WATCHING OVER YOU - POKRAČOVÁNÍ II   02.05.12 8:03


DEVIL IS WATCHING OVER YOU III


Cas, se probudil první. Přetočil se na bok, a zjistil, že postel vedle, je rozestlaná a prázdná. Něco mu říká, že to prázdno, ten pokoj, všechno, je špatně, ale Cas je rozespalý, a pořád trochu mimo sebe, a neví, Co přesně mu jeho mysl (milost) naznačuje.

„Deane?“ hlesl. Okny, do místnosti, vstupuje světlo. Je, jasné, a oslepující, a Cas, přivře oči. To světlo, je VŠUDE.

PŘÍLIŠ, MNOHO SVĚTLA.

ZÁŘÍ. JASNĚ.

Pak, se dveře otevřou. V popředí světla, stojí Crowley. Démon, v ruce drží plátěný pytel, podobný tomu, který Castiel před rokem a půl spálil. Je, zkrvavený.

Cas, polkl. Crowley, je, jenom halucinace, je si tím jistý.

Viděl, ho už předtím. Vcházet a odcházet.

Démon, vstoupil do pokoje. Kabát mu při chůzi vlaje okolo kotníků. „Ty a já, spolu. Dejavu… „ Crowley v ruce potěžkal pytel. „A Deanova maličkost.“

„Co je to?“ zeptal se Cas.

„Tvůj mazlíček,“ Démon, odhodil pytel na zem. Vykutálela se z něj Deanova hlava. Cas, polkl.

„To, není doopravdy.“

„Ty jsi případ, víš o tom? Použij pro jednou mozek. I vy andělé máte mozek, ne? Cítíš Deana? Kdyby tohle byla tvoje představa, pořád bys mohl Deana cítit. Jako vždy. Éter té patetické duše. Jeho, stopu. Není tady, co? Já ti prozradím, KDE je. V Pekle. Postaral jsem se o to osobně. Lucifer to ocenil. Škoda, že nejsi k ničemu. Dean zůstane kde je a ty taky.“

Cas, zírá na zkrvavenou hlavu. Crowley lže. Zachvěl se. Démon si sedl. Postel se prohnula. Cas hledí na své ruce. Nehýbej se. Nemluv. Nereaguj.

Crowley, nasál nosem vzduch. „Cítím, ho z tebe. To, co jste udělali. Užil sis to? Škoda jen, že to nebylo doopravdy. Já naštěstí, jsem.“

Nedýchej.

Crowleyho ruka, se pohla a Cas proti své vůli, ztuhl. Odtáhl se, zdvihajíc oči. Crowleyho ruka, je na jeho kolenu. Sune, se níž.

„Dean, je pryč, drahý. A, Cas zrovna tak.“

Přejde, to přejde….

„Nevěříš, že? Budu tě muset přesvědčit.

Lže.

„Jsi si jistý?“

Castiel nadskočil. Vytřeštil oči, otáčejíc se za hlasem. Lucifer, stojí na opačném konci pokoje, šklebíc se, a zády se opírá o radiátor. Castielovo srdce, se váhavě rozeběhělo, a pak, tluče, a tluče, a tluče, a Cas panikaří. Lucifer je tady. Proměnil se v Crowleyho už předtím, ale Crowley je tady tak a oba dva spolu, nemůžou být halucinace. Nikdy předtím se to nestalo. Dábel byl vždy jen jedna osoba, což znamená, že jeden z nich je skutečný, a Lucifer to není.

Dva, nebo jeden.

Jeden, a dva.

Je, to k zbláznění.

„Můžu, to ukončit. Stačí, se tomu poddat, bratře. Přestat bojovat, s tou nádhernou mocí…“

přestat bojovat se světlem. Vklouznout do světla. „Přijmout Lucifera.“

„Dean, je pryč, drahý. A, Cas zrovna tak.“

Cas, polkl. Stočil oči ke Crowleymu. Dva, nebo jeden.

Jeden, a dva. Oba, mluví. Pak, se Deanova ústa, na bledé tváři, pohla: „Nechal jsi mě umřít, Casi.“,

A, Cas, je „pryč“.




„Casi?“

Anděl, Slyší hlas. Uvnitř, hlavy. Nezná, Case. A, ten hlas, taky ne. Ale, rozumí rozkazu. Je to pud. Starší než člověk. Anděl, otevřel oči.

PŘÍLIŠ, MNOHO SVĚTLA.

Zář, je vše, co Cas vidí. Vše, co existuje. Světlo. Jako, při Stvoření.




Dean se probudil nad ránem. Otevřel oči. Cas, pořád, spí. Okno je pootevřené, a záclona v něm vlaje ve větru. Je, chladno, a dovnitř, do místnosti proniká venkovní vzduch. Dean, cítí vodu, a déšť a asfalt.

Deka, kterou si v noci přivlastnil Cas, leží na zemi. Lovec, vysvlečený, do půli těla, se zachvěl. Je, tu zima…

Vztáhl ruku, pokládajíc ji na Castielova holá záda. Nic. Castielova kůže, je teplá a lepkavá.

„Casi?“ otočil anděla, čelem k sobě. Castielovy oči, jsou otevřené.

Ale, Cas, Deana nevidí.

Castielovy oči, jsou prázdné.

Vítr, okno zabouchl.

Cas, zamrkal. A, jeho oči zbělaly.





Během hodiny, se barva Casových očí vrátila do normálu. Cas, ne. Nechá se sebou hýbat.

Dean ho dovedl do auta, kde ho usadil, a Cas neprotestuje, ale mlčí. Mlčí, mlčí… Cas, není.

Dean, Casovi zapnul bezpečnostní pás. „Nech mě...“ Absurdní, a neúspěšný, pokus, o navázání konverzace.

Cas, nespouští oči, z předního skla.

Dean, obešel auto, a sedl si, na místo řidiče. Dveře, bouchly. Vyrazili. Cas hledí před sebe. A, nevidí NIC.

Lucifer Case vypálil. Skrze, Deana.

Castiel, je pryč.

Dean, nechal Los Angeles za zády.




„Hm…“

Dean nadskočil. Na zadním sedadle se zhmotnila Meg. Pátravě, se na Deana zahleděla. „Co se stalo, s Klerencem?“

Dean, zatnul zuby. „Nestrkej do toho nos.“

Meg se líbezně usmála. „Já nemluvím o tom, že je mimo. Proč, z něj cítím tebe?“

Dean, zbledl, víc. „Do toho ti VŮBEC nic není.“

Ušklíbla se. A, přes Deanův protest, se protáhla mezi sedadly. „Ah,“ prohlídla si Case zblízka. Usadila se jako předtím. „Lucifer ho vypálil. Castiel, je pryč. Puf. To co vidíš, je jen poleva na dortu plném chutné, energie, která by mohla – Co?“ Ušklíbla se. „To je dobře, no ne? Stala se z něj zbraň. Aha, zapomněla jsem. Tobě na něm záleží.“

Dean protočil očima. Odbočil na vedlejší silnici. „Je, mi to fuk.“

„Tak proč ten ton?“

Dean, sjel pohledem z Case, a jeho kamenné tváře, k Meg, a pak se zadíval na vozovku. „Nesejde na tom. Kdo ví, jestli přežijeme zítřek. Cas, pro mě už byl mrtvý, tohle, nic nemění.“

Meg nadzvedla obočí. „Krása. Uvažuješ, správně. Jako, pravý lovec. Takže nic nenamítáš, když si vezmu svůj podíl, a-“

Její ruka, zamrzla ve vzduchu. „Pracky pryč!“

„Co je to s tebou?“

„Nic, čemu ty rozumíš.“

Dean, neví, co si od chabého pokusu zastavit Meg slibuje, ale něco zjevně funguje, protože démonka, ztuhla. Polkla, oči rozšířené hrůzou, a zmizela. Fajn, divné. A,

„Co to. Sakra,“ auto zpomalí. A, pak se zastaví úplně. Vůz stojí, ignorujíc Deanovo zuřivé sešlapování plynu. Tohle jsou ta nová auta. Je to…

„Vteřinku, máš jí?“ K vozu z obou stran, přistoupí dva muži, a Dean je příliš překvapený. Vytáhl, nůž, ale je pozdě. Démon, ho vytáhl z vozu ven, a Dean upadl na zem. Je, mokrá.

„Co je to dnes s vámi, něco ve vzduchu?“ Dean zalapal po dechu. Vzhlédl ze země na svého útočníka. Mužovy oči, zčernají. Stojí na opuštěné silnici, daleko za městem, u lesní cesty. Lovec, polkl. Přemýšlej, Deane.

„Dávej si pozor na pusu. Ty a tvůj bratr, nejste důležití. Ty dny pominuly, a Crowley chce něco jiného. Kdybych tě teď zabil, nikdo po tobě nehlesne. Ale, naneštěstí, máš něco, co Crowley chce.“

„Jo?“ Dean, se sípavě nadechl. Klečí, na zemi, a ruce a kolena má ušpiněné od hlíny. Ve vzduchu voní jehličí. „Moje srdce už patří jiné.“

„Jiné? Já slyšel, že ošukáváš anděly.“

Dean ztuhl.

„Crowley chce Castiela.“

„Řekni Crowleymu, ať se jde bodnout,“ Na Deanových zádech přistála těžká bota, a Dean vykašlal krev.

„Radši bych bodl tebe, ale tvůj anděl, má pro tebe slabost. Potřebujeme tě jako vodícího psa,“ démon, Deana kopl, a lovec se svalil na bok. „Řekni mu, ať vystoupí z auta.“

„Trhni si!“

„Jak, chceš.“




Probral se v tmavé dřevem obložené místnosti. Crowley sedí u praskajícího krbu, na druhém konci pokoje, na křesle, a není sám. Cas, je usazen na druhém křesle. Anděl, zírá do plamenů. Scéna, jako vystřižená z filmu. Dean, polkl. Pak, mu dojde, že není spoutaný, a, leží na gauči. Divné, zacházení.

„Zajímavé,“ prohlásil, Crowley. Drží v ruce skleničku s whisky. Démon se napil. „Posadíš se sem k nám, Deane?“

Lovec, se namáhavě zvedl. Bolí ho žebra. Stoupl si mezi krb a Crowleyho. Démon, si povzdechl. „Jsi, jako osina v zadku. Říkám, SEDNOUT!“ Odněkud z tmavého kouta místnosti, se po podlaze, šoupavě přemístí židle, a srazí Deana na kolena. Lovec, zalapal po dechu.

„Lepší. Jsem, skutečně překvapený,“ podotkl Crowley a znovu se napil. „V Castielovi by nemělo být nic. Žádný Castiel, jenom energie, ale zdá se, že i ta prázdná schránka, tě pořád následuje. Je, tak loajální. Zkoumal jsem to,“ řekl.

Deanovi vyschlo v ústech. Tak proto, má odhalené rameno.

„To pouto mezi vámi. Není to řečnický obrat. Víš, jak tě Castiel slepil dohromady?“

„Zázrak?“ zasípal jízlivě Dean. Je rád, že našel hlas.

„Jeho milost, tupče. Použil svojí milost, ke spojení těch kousků duše, které našel v Pekle. Zůstaly v tobě. Je to jako DNA. Genetický kod, rozpozná totožný genetický kod. A, snaží se s ním spojit. Použiju výraz, kterému rozumíš i ty: Zůstává nablízku, protože si nemůže pomoc.“

Dean, cítil, že něco uvnitř, v něm, pálí. Koutkem oka zavadil o Case. Anděl, byl pryč. V očích se mu odrážely plameny, v krbu plápolajícího ohně.

Zhluboka, se nadechl, a postavil. „Jsem, neodolatelný.“

„Zábavné.“ Crowley upustil sklenici s whisky. Alkohol se vylil na drahý perský koberec. V místnosti se ochladilo. „Uvidíme, kam až sahá ta mateřská loajalita.“


Crowley stojí u Deana. Místnost, se zvětšila, je prázdná, a studená. Crowleyho hlas, zní, jako rozbíjející se sklo. Jako, kov. Kov… „Schránka, kterou Cas je, je plná energie a já jí chci! Pomoc mi, a já pomůžu tobě, a Samovi porazit Legii.“

Dean polkl. „Co se stane Casovi?“

„Není žádný Cas, tupá hlavo.“

Dean, vydechl. Pohlédl na anděla, a Cas zvedl hlavu. Jako pes, který zavětřil a ucítil majitele. Je to tak trochu patetické, a Dean cítí drobet viny. DNA?

Dívá se Deanovým směrem, ale ty oči jsou pořád vyhaslé.

Cas, je, pryč. Ale, co kdyby… pokud je tu malá naděje. Jenom střípek. Kousek, Case.

Cas, by byl v pořádku i tak. Jako, vždy. Protože, protože…

Zdá se mu to, nebo se Castielovy oči, pohnuly? A, dívají se na něj. Cas, stojí u Deana. Jenom DNA, jenom DNA, opakuje si Dean. Jenom…

„Casi?“

Přátelé?

Jsem, JÁ, Cas?


Casovi oči, ožily. Je to, jenom odraz ohně, říká si Dean. Anděl, zvedl ruku, jako ve snu, jí položil na Deanovo rameno, prsty zarývajíc do otisku. Crowley ty dva zvědavě pozoruje. Zasraná DNA!

Já si tě pamatuju. Pamatuju si všechno.




Kdo jsi?

Castiel.

Ne! Myslím, co jsi?

Já jsem ten, kdo tě vzkřísil a vytáhl ze zatracení.





Myslíš si, že sis nezasloužil být zachráněn?




Nesnaž se mě soudit. Já si umřít zasloužil! Deane.




Anděl. Castiel.

Cas.




Dean, zavrtěl hlavou. „Já a Sam, jsme v pohodě.“

Crowleyho výraz se změnil. Z překvapeného v rozzuřený: „To, nebyl návrh. Ať, roztáhne křídla!“

Dean si nemohl, pomoc. Zalapal po dechu. „Co prosím?“

Crowley rozhodil rukama. „Fajn. Fajn, tak to vezmeme za opačný konec,“ Démon se shýbl, a podržel před sebou, v ruce nůž (Castielův nůž, uvědomil si Dean). Chtěl, Crowleyho zastavit. Bránit, Case, ale Crowley nechce zranit, Castiela. Zaútočil na Deana.

Pomalu. Crowley napřáhl ruku, chystajíc se vrazit čepel Deanovi do srdce. A, Dean chtěl vykřiknout, ale, z jeho úst vyšlo jen tlumené „pf“. Velice, TLUMENÉ.

Před Deanem, se otevřela cesta. Zářivá tenká linka, která po okrajích žhne, a na jejím konci modrá obloha. Tohle je ono? Smrt? Konec? Dean, je ochotný to snést, ale, proč, pořád slyší Crowleyho tlumené mumlání? Je v Pekle? Obloha, je iluze, vše, je iluze, je to –

Dean zalapal po dechu. Nestojí na cestě. Je pořád v pokoji, a to, co vypadá jako obloha, je pár modrých očí. Ta masa, o kterou se lovec, opírá, není cesta, ale tělo. Castiel, stojí u Deana, a objímá jej.

Nůž leží na zemi. Crowley se potutelně usmívá, a Dean neví proč. Obrazy jsou rozostřené, a pokoj splývá v jednu šmouhu. A, svět je MĚKÝ.

Dean, je na nohou, a současně, se i vznáší, v bezpečí, a cítí se dobře. To, co ho „přidržuje“, není vůle, ale Cas. Anděl, roztáhl křídla, a obemkl je okolo Deana. A, milost, zachycená v peří, protéká okolo lovce, a anděla, jako duha, světlené spektrum se láme, a Dean v každém ohybu peří, vidí milion barev, světy odrážející se ve světech. Cas, křídly pohnul. Vyluzují šustivý zvuk.

Zasraná úžasná DNA.

„Úžasné,“ Crowley se usmál. „Tak, JAKÉ to je? Jak, se cítíš, Deane. Co s tebou dělá, ta moc?“

Otřeseně. Dobře. Rozechvěle.

Je to správná reakce?

„A teď, když dovolíš…“ nedovolil. Cokoli, co měl Crowley v plánu, který zjevně dosud vycházel, Cas, zhatil. Zvuk, který Cas vydal, Dean slýchal v Pekle. Tedy, JEDNOU. Byl, to rozzlobený zvuk. Skutečný hlas anděla. Crowley se stáhl.

A, ta křídla, jsou blíž, moc blízko. Tisknou Deana do sebe, do bezpečí, a lovec ví, co Cas mínil tím „Vznášením se“. Je vzduch, a součást barev, a je pryč. Dean ztratil vědomí.

Lovec se protáhl úzkou smyčkou času a prostoru. Dean „ s anděly cestoval „ už dřív, ale tohle bylo jiné, jakoby Dean byl součást té cesty, řídil jí, a vedl.




Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: DEVIL IS WATCHING OVER YOU - POKRAČOVÁNÍ II   04.05.12 18:10

Maky: Wow!!! Moc zajímavá část!!! Cas prostě nikdy na Deana nemůže zapomenout... vždy bude v jeho mysli a bude ho chránit 702 Dean by si to měl uvědomit a projevit trochu té vděčnosti No nic, nebudu se rozepisovat, protože se už třepu na poslední část Very Happy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
 
DEVIL IS WATCHING OVER YOU - POKRAČOVÁNÍ II
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 1 z 1

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Dokončené poviedky :: Maky-
Prejdi na: