DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Destiny

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3
AutorSpráva
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   26.10.11 21:07

holky kdybyste věděly, co vím já - tak vám musí brada padnout až k podlaze
nebudu ale raději nic prozrazovat a raději přidávám další část Very Happy

jančo a bohdy : mooooooooooc díky za ohlasy 702

.......................

Mezitím:

Bobby seděl v autě před Nery domem, ruce opřené o volant a hlavu v dlaních. Nemohl přestat myslet na to, co se stalo v bytě. Tak se styděl, většinou dokázal uvažovat s chladnou hlavou a nenechal se unášet emocemi. Jenže ta holka ho dokázala spolehlivě vytočit už jenom svým postojem a hlavně toho bylo na něj ten den až příliš.
Uvažoval, co by měl dělat dál.
Jako nejlepší řešení se zdálo počkat v autě než vyjde a pak ji sledovat. Skoro ji neznal, ale jedno věděl jistě...ona se nezastaví a pokusí se kluky najít sama.

Neseděl v autě snad ani půl hodiny, když u domu zastavilo s hvízdáním pneumatik auto a skoro zároveň se rozlétly dveře. Z auta vyskočil muž, vlastně skoro ještě kluk a okamžitě se podíval do oken Neřina bytu.
Na hladké tváři se mu zračily obavy a on si netrpělivě shrnul dlouhé, plavé vlasy z očí, kam mu je foukl vítr. Prudce zabouchl dveře a rozběhl se ke dveřím. Když se za ním s klapnutím zavřely, Bobby vystoupil z vozu a šel za ním.
Vystoupal po schodech do patra a uviděl mladíka, jak se opírá netrpělivě o zvonek. Když se nic nedělo, zalovil v kapse u bundy a vytáhl svazek klíčů. Vyhledal ten správný a zastrčil ho do zámku.

„Synku, co to tady provádíš?“ ozval se za jeho zády Bobbyho hlas. Mladík sebou trhl, prudce se obrátil k lovci čelem a namířil na něj zbraň.
„Ohó....opatrně synku, hlavně mě nezastřel! Jen chci vědět, proč se dobýváš tady do toho bytu, bydlí tady totiž moje....ehm,známá.“ pomalu se usmál Bobby a ukázal mu prázdné ruce.
Mladík váhavě sklonil zbraň a pátravě si měřil staršího muže před sebou.
„Jsem její kamarád, občas spolu pracujeme a teď se jí nemůžu dovolat. Jen jsem se chtěl přesvědčit, že je v pořádku.“ promluvil melodickým hlasem a obrátil se zpátky ke dveřím.
Když je odemknul, oba vstoupili dovnitř a začali procházet byt a hledat nějaké známky po Neře.
V pracovně našli na stole položenou brokovnici,pistoli a široký nůž a vedle ležela mapa, na které byl označen okraj města.
Chvíli stáli a nehybně zírali na to, co měli před sebou a začínalo jim docházet, že Nera někam odešla bez svých zbraní.
„Sakra...“zaklel Bobby, když si dal dohromady to, co věděl a co mu Nera řekla.
Musel se s ní zkontaktovat Torak a říct jí, kam má jít. A bylo nad slunce jasné, že ji tam chtěl neozbrojenou. Byly to opravdu jednoduché počty, démon ji nalákal na kluky a ona to přijala.
„Sakra...do pekla...“ ulevil si znova a pak se obrátil na kluka,“tak,synku, asi by ses mi měl představit a říct mi, co tady děláš....co máš s Nerou společného.“
„Jsme s Nerou dávní přátelé...no a já jí občas pomáhám s …. nějakými záležitostmi...“ opatrně začal mladík odpovídat.
„Tak aby bylo jasno, mluv otevřeně...jsem lovec.“netrpělivě zahučel Bobby.
„Dobře, takže občas spolu s Nerou lovíme. No, já jí spíš pomáhám s výzkumem, protože ona nikdy nechce, abych šel s ní.“vysvětloval,“Bojím se o ni, a proto jí vždycky zavolám, jestli je v pořádku. No, ale dneska to nezvedala a to jsem to zkoušel několikrát. Tak jsem hned skočil do auta a jel sem. Určitě se jí něco stalo, musíme ji najít a pomoct jí!“
„Jo a jsem Stevie...“ dodatečně se představil.

To už byl Bobby skloněný nad stolem a studoval mapu, díval se na místo, které si Nera označila. Podle něj byla přesně tam a možná doufala, že mapu někdo najde. Možná to bylo to jediné, co mohla udělat, aby o sobě dala vědět. Bobby moc často strach nemíval, ale teď se bál. Bál se tak,až se mu svíral žaludek a ruce se mu začaly potit.
„Přestaň!“okřikl se v duchu,“tohle jí nepomůže!“ Silou vůle se uklidnil a nožem ukázal na označené místo.
„Stevie, pojď sem...znáš tohle místo? Víš, kde to je?“zeptal se mladíka a čekal na odpověď, zatímco on si mapu prohlížel.
„Je to stará nepoužívaná průmyslová zóna a je tam velký sklad.“říkal Stevie a zastrčil si pramen vlasů za ucho.
„Tak chlapče, vítej do krutého světa. Nera je určitě tam a protože potřebuju krejt záda, tak jdeš se mnou. Jsi jediná použitelná karta, kterou mám k dispozici.“plácl Bobby mladíka přes rameno,“Víš, kde má Nera zbraně?Budeme jich potřebovat víc.“

Stevie pokýval hlavou a vedl staršího lovce ke skříni a otevřel dveře. Vysunul zadní stěnu a Bobby hvízdnul. Teda ta holka se vyzná, všechna čest. Vybral zbraně pro sebe i pro Steva a pak se tam přehraboval dál,aby s sebou vzali všechno, co by snad mohli potřebovat.
Steva poslal pro hasičský přístroj a nařídil mu, aby ho naplnil vodou a přinesl ho k němu. Mladík udělal, co mu lovec řekl a když ho přinesl zpátky Bobby vytáhl z kapsy růženec. Vhodil ho dovnitř a zamumlal něco latinsky.
„Tak to by bylo.“a obrátil se zpátky do skříně.

......................

„PROČ jsi jí to řekl?!?! Jak jsi mohl být tak hloupý,Bobby?“práskl rozzlobený hlas pokojem.
Bobby sebou škubl a z ruky mu vypadla baterka. Zavřel zahanbeně oči a neochotně se obrátil ve směru, odkud hlas zazněl.
„Já....co mám na to říct? Pohnojil jsem to,prostě se to stalo a není nic, co bys mi chtěl říct, co jsem si neřekl už já sám.“ lovec se cítil jako školák, když ho kárá učitel.
Castiel tam stál před ním jako anděl pomsty, modré oči se mu blýskaly a vypadal opravdu rozzlobeně.
„Hele Cassi, později si to se mnou můžeš vyřídit, ale teď musíme pomoct Neře a klukům. Už víme, kde nejspíš jsou.“tiše promluvil k andělovi, jakoby se bál, že při hlasitějším zvuku anděl vybouchne.“A myslím, že ti nemusím ani říkat, jak by se nám hodila pomoc shůry.“

Anděl ještě chvíli strnule stál a pak se uvolnil:“ Dobře. Víte, kde jsou? Musí tam být nějaké ochranné znaky proti andělům, protože nemůžu vycítit ani Neru, ani Deana.“

„No, máme za to, že jsou tady.“a Bobby přešel k mapě,“ Nera si to označila a navíc je to ideální místo.“
Když procházel kolem zkoprnělého mladíka, zamrkal na něj a houkl:“ Jsi zkameněl nebo co?“
„Kdo...kdo...kdo to je?“ zakoktal a pořád ještě vyjeveně zíral na Castiela, který přešel ke stolu.

„Ále...to je jenom náš anděl! Ty jsi ještě neviděl anděla?“ pobaveně se pochechtával Bobby. Zároveň při tom ukazoval Castielovi místo na mapě.
„Jdu se tam podívat a počkám tam na vás. Jeďte hned, času není nazbyt.“pohlédl na lovce vážným pohledem,“Jestli už není není pozdě.“
A s těmito slovy zmizel.

„Slyšels? Tak se pohni nebo tě mám snad proplesknout?“popoháněl stále ještě zkoprnělého Steva starší muž.

Netrvalo jim to tak dlouho a zastavili u skladu. Vedle nich stálo Neřino auto a to byla pro ně naděje. Aspoň jsou na správné stopě.
Když vystoupili z auta, už tam na ně čekal Castiel.
„Jak jsem předpokládal, jsou tu znamení a já nemůžu dovnitř.“ obrátil se k nim,“ Musíš najít aspoň jedno z nich a zničit ho. Jakmile porušíš kruh, pak už mohu vstoupit.“
Bobby přikývl a s brokovnicí připravenou v ruce otevřel dveře. Stevie mu šel v patách a když se dveře zavřely, sklad se ponořil do tmy. Rozsvítili si baterky a opatrně se rozhlíželi kolem.
Stevie měl v druhé ruce hasičský přístroj upravený tak, aby ho mohl okamžitě použít.
Pomalu postupovali dopředu a když byli asi dva metry od lítacích dveří,tak se ve světle baterky objevily znaky. Bobby vytáhl nůž a pečlivě začal jeden znak narušovat.

Když už to skoro měl,uslyšeli táhlý, děsivý výkřik. Rychle to dodělal a rozrazili dveře.
Na to, co uviděli uvnitř, nebyli připraveni. Na jedné straně visela Nera v poutech, u ní stál démon a nožem ji skoro páral břicho.
Na druhé straně klečeli oba bratři, Dean byl na kolenou, opíral se o ruce a očima sledoval hnusnou podívanou. Tvář měl zkřivenou vztekem a bezmocí, ale i přes to vypadal otřeseně. Vedle něj klečel Sam,jednu nohavici měl zbrocenou krví a jeden démon stál za ním a držel mu nůž na krku. Taky on sledoval, jak démon mučí Neru a výraz jeho tváře mluvil za vše.

„Teď!“vykřikl Bobby,“ Sakra, dělej Stevie, jinak je to všechno v háji!“
Mladík pustil baterku a z hasičského přístroje vystříkl proud vody. Začal jím kropit démony, kteří k nim rychle mířili. Po zásahu svěcenou vodou se zkroutili bolestí a Bobby měl možnost a chvíli času začít střílet brokovnicí nabitou solí.
Démon, který stál u Nery se na ně otočil a Stevie na něj namířil proud vody. Jak se ale zdálo, na něj to neplatilo. Bobby na něj vystřelil, ale on se k nim přibližoval pořád dál,vědom si své převahy.

„Au..“podíval se na díru v kabátě,“zdá se, že dorazila kavalerie. Jenže to byste museli mít v rukávu něco jiného, než tohle,abyste mě mohli vyřadit.“
„Takže..sice jste mi narušili můj plán, ale to až tak moc nevadí.“zle se usmál,“ Vezmu si jen to nejdůležitější a s tím zbytkem si dělejte, co chcete.“
Po těch slovech se otočil zpátky k lovkyni.

„NEDOTÝKEJ SE JÍ!!!“ nenávistně se ozvalo za jeho zády.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   26.10.11 21:16

affraid affraid affraid WTF???!!! TO MÁ BÝT JAKO KONEC???!!! Tak já čekám, jak Cas Neru zachrání a vy to utnete v nejlepším To nééééé!!!!! A teď, abych zase čekala!!!!! Další perfektní část!!!!! Jsem myslela, že Bobby dostane od Case přes hubu Naštěstí se Cas ovládl. No, teď by si mohl zchladit žáhu na Torakovi Takže pleaseeeeeeeeeeee Další pokračování co nejdříve... jinak mě máte na svědomí A nemohu zapomenout...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   30.10.11 19:43

bohdy: díky tvému naléhání ti dnes přidávám další část.....

užij si jí.............. Very Happy

..............

„No, tak to se podívejme! Přece jenom mají větší kalibr...“přimhouřil tmavé oči Torak a pomalu se otočil k andělovi,“ jenže ona je moje a já ji dostanu...teď nebo jindy, je to jen otázka času.“
Castiel se pomalu přibližoval k démonovi a ruce mu začínaly zářit slabým světlem, které pořád jasnělo.
Torak ho zamračeně pozoroval a když k němu začal anděl zvedat ruce, řekl:“ Dobrá, dneska jsi vyhrál bitvu, ale válka ještě neskončila, okřídlenče.“ a s těmi slovy zmizel dřív než ho stačil Castiel zasáhnout proudem jasného světla.
Anděl nechal klesnout ruce zpátky a rychle přistoupil k postavě, která visela v poutech.

Nera měla hlavu svěšenou a vypadalo to, že skoro nedýchá. Jemně vzal její tvář do svých rukou a zvedl jí hlavu. Podívala se na něj očima zamlženýma bolestí a trhaně vydechla:“ Sním...mám krásný sen..“
Bobby se Steviem přistoupili ke Castielovi a pomohli mu Neru sundat z pout. Ten ji jemně chytil do náručí a klekl si s ní na zem. Opatrně ji obrátil a i přes to zasténala, bylo vidět, že trpí velkými bolestmi. Anděl se ještě chvíli díval do jejích očí, kterými probleskávalo kromě utrpení i něco, co neuměl pojmenovat a pak zvedl ruku a přiložil jí na čelo prsty. Nera s lehkým vzdychnutím zavřela oči a její tělo se uvolnilo.
Položil ji opatrně na zem a šel k bratrům, které už oba lovci stačili osvobodit. Dotknul se jednoho po druhém slabě zářící dlaní a zranění obou lovců zmizela.

Dean vstal, protáhl si svaly a když shledal, že je zas všechno v pořádku, tak se vděčně podíval na anděla.
„Díky Cassi, někdy je opravdu dobré mít na své straně anděla.“pousmál se,“ v pohodě, Same?“
Mladší lovec jen kývl hlavou a pak se podíval na ležící Neru.

Anděl jeho pohled sledoval a řekl jim:“Přenesu ji k Bobbymu a vy tam co nejrychleji přijeďte. Tohle je teprve začátek!“ přešel zpátky, vzal dívku do náruče a vzápětí se všichni dívali na prázdné místo.

------------------------------------
V Bobbyho domě:

Castiel se v náručí s Nerou objevil v Bobbyho domě v pokoji, která už jednou sloužila Neře jako azyl. Jemně ji položil, chvíli tiše stál a s podivným výrazem ve tváři ji pozoroval. Každý, kdo by se na něj zadíval, by byl nejspíš vyveden z míry tou spoustou emocí, které se střídaly andělovi na tváři.
Nera se začala pomalu probouzet a jak jí do podvědomí začala pronikat bolest, zasténala. Její hlas anděla probral z jeho letargie.
Zkoumavě se na ni podíval, vysvlékl si baloňák a povolil si kravatu. Posadil se k ní na postel a pomalu si začal vyhrnovat rukávy košile. Naklonil se k jejímu obličeji a pomalu přejížděl očima po jejích bolestí stažených rysech. Jemně třesoucími prsty se dotknul lehce její tváře a palcem přejel po bradě.
Neře se zachvěly víčka a vzápětí se anděl díval do bolestí rozšířených očí. Lehce svraštila obočí a zmateně se dívala na svůj vysněný objekt. Namáhavě zvedla ruku a bázlivě se dotkla Castielovy tváře. Bála se, že se jí rozplyne pod rukama a ona ve svém pekle ztratí to poslední, co ji ještě drželo nad vodou a dodávalo jí naději. Bříšky prstů přejížděla po obličeji, cítila, jak ji lehce šimrá jemné strniště, přešla na rovnou linii nosu a pak přejela po plných rtech. Cítila lehký dech na své ruce a tak si přála, aby....
Její dotek probudil v Castielovi bouři pocitů a když mu její prsty lehce hladily rty, srdce mu poskočilo a zatajil dech.

„Krása...ještě můžu snít...“pomylela si Nera a z koutku oka jí sklouzla slza,“ještě mi to nevzal..“
Chtěla se posunout výš, aby líp viděla na svůj přelud, ale tím pohybem se jí do mozku zaryla bolest jako rozžhavený nůž. Její tělo sebou trhlo a z úst jí unikl výkřik a ruce se křečovitě sevřely kolem andělových.
„Prosím...tak to bolí..“ trhaně ze sebe vyrážela,“...pomoz mi....prosím...“

Castiel jí přiložil levou ruku na tvář a jemným tlakem ji přinutil, aby se mu dívala do očí. Pravá ruka se posunula na pořezané břicho, pomalu přejížděla po celé ráně a ona cítila, jak ji hřeje a postupně se jí aspoň trochu začalo ulevovat. Lehký pohyb prstů na kůži vystřídal tlak na boku a anděl se naklonil k jejímu uchu.
„Teď tě otočím, máš hodně zraněná záda.“šeptal jí sametový hlas,“je mi to moc líto, ale tohle tě bude hodně bolet.“
Nera se zhluboka nadechla a pomalu přikývla na znamení ,že je připravená. Castiel ji pomalu začal obracet na břicho a před jeho očima se v plném rozsahu objevily rány po biči. Bolestně přivřel oči a pocit nenávisti k Torakovi se prohluboval.
Konce naběhlých, krvavých šrámů byly roztržené a docela hluboké. Znal tento pekelný bič a věděl, jak bolestivý je to trest. Navíc: bič v sobě skrývá něco, po čem se rány vůbec nehojí a trýzní svého hostitele čím dál víc stupňující se bolestí.
Jak závažná je situace značilo už jenom použití tohoto prostředku tady na zemi, anděl věděl o jeho existenci, ale nebyl si vůbec jistý, kolik síly bude muset vložit do léčení.
Povzdechl si...musí se pokusit, nemůže ji nechat takto trpět.
Pomalu začal přejíždět dlaněmi po Neřiných zádech a pod jeho rukama se objevilo světlo,které nabíralo na síle. Rány se začaly pálit a její tělo se napjalo. Nera začala křičet a sílu jejích výkřiků tlumil polštář. Zmučené tělo sebou škubalo a anděl bezmocně zaťal zuby. Pokračoval dál a po dlouhé chvíli její tělo ochablo a milosrdné bezvědomí Neru vysvobodilo od bolesti.
Rány od biče se pomalu zacelovaly, Castiela stálo léčení mnoho sil, ale pokračoval dál. Začínala se mu motat hlava a proud světla z jeho rukou začal pohasínat.
Těžce vydechl a pomalu stáhl třesoucí se ruce do klína a vyčerpaně zavřel oči. Pomalu nabíral sílu a když se konečně pohnul, uslyšel rachotivý zvuk motoru a hned poté bouchnutí dveří od domu.
Domem se rozlehl dupot několika párů nohou po schodišti a vzápětí se otevřely dveře do pokoje.
Castiel se pomalu otočil na příchozí, Dean se zadíval do andělových vyčerpaných očí a pak stočil pohled na ležící Neru.
I když byla záda téměř zahojená, i tak byl na ně hrozný pohled a všichni zůstali tiše stát.
Dean se zhluboka nadechl a obrátil se na sedícího anděla:“ Cassi..hej chlape...jsi v pořádku? A co ona?“
„Snažil jsem se ji vyhojit,ale stálo mě to mnoho sil. Budu muset ještě pokračovat.“hlas, který vždy zněl zvučně,byl slabý a zněl vyčerpaně.
„V pořádku, Cassi...Teď se o ni chvíli postaráme my, tak si dej oraz,“Dean došel ke Castielovi a položil mu ruku na rameno,“v tomto stavu bys jí nebyl nic platnej a vlastně nikomu z nás.“
Anděl se na něj vděčně podíval a Deanovi spadla ruka, jak najednou svíral prázdný vzduch.
Lovec se naklonil nad ležící dívku, lehce se zamračil, protože záda vypadala z blízka mnohem hůř.
Rány byly naběhlé a na okrajích spálené, nedokázal si ani představit, jak to musí být bolestivé.
Obrátil se na ostatní lovce u dveří a zavrčel na ně:“ Hej, vstávat! Musíme jí aspoň nějak ulevit, tak se pohněte a zkuste něco najít.“
Po jeho slovech se všichni probrali a Bobby se otočil na Sama a Stevieho:“ Pojďte mi pomoct, něco tady určitě mám.“
Sam se obrátil a vyšel ze dveří, ale se Stevem musel Bobby zatřást. Ten stál jako solný sloup, ve tváři měl zděšení a bolest,jak visel pohledem na ležící postavě.
„No tak synu, vzpamatuj se...“znova s ním lovec zatřásl,“tímhle jí určitě nepomůžeš.“
Stevie se otřásl a podíval se na něj, z očí mu křičela bolest a všechna láska k Neře. Chvíli se na sebe dívali a Bobby si uvědomil, že cítí to samé,co ten kluk naproti němu. Ale musel to pohřbít hluboko do sebe, aby mohl vůbec fungovat. Potichu vyšli společně ze dveří a nechali Deana samotného.

Dean si sedl na postel a sevřel si hlavu do dlaní. Tak se to stalo znovu, zase nedokázal ochránit toho, kdo to potřeboval a toto se stalo. Viděl před sebou Neru plnou života, vybavil se mu jejich polibek a lovec zavřel oči.
Celou svou duší si přál, aby se to všechno vrátilo. Aby se Nera vztekala, aby se s ním zase dohadovala a možná...třeba taky, aby se opakovala ta chvíle. Ten polibek, který nemohl dostat z hlavy...sice stále nedokázal pochopit, jak ho mohla odmítnout, ale na druhou stranu...měl rád, když mu hned holky nepadaly k nohám.

Bobby ze zdola přinesl nějakou hojivou mast, která by jí měla ulevit. Překvapivě jemně jí svýma mozolnatýma rukama rozetřel mast na záda a přikryl ji lehkým prostěradlem.
Navlhčenou žínkou jí setřel pot, který se jí perlil na čele a Nera něco zamumlala.
„To není dobré, vypadá to, že dostává horečku“ pomyslel si a poslouchal svou dceru, jak začíná blouznit. Ani nezpozoroval, že se Dean zvedl z postele a tiše odešel dolů.
Tak proběhlo snad několik hodin, aspoň mu to tak připadalo, během kterých se snažil dívce srážet teplotu a poslouchal její mumlání.

„Měl by ses jít najíst a trochu si odpočinout,“ozval se ode dveří Deanův hlas,“ já to tady vezmu za tebe, buď bez starostí.“
Bobby zvedl zarudlé, unavené oči k rozložitému lovci, který se opíral o veřej dveří. Tak dlouho mu nahrazoval tátu, že byl pro něj už jako syn, kterého nikdy neměl. A teď....teď má dceru. A sotva ji našel,tak ji může hned ztratit. On to nechtěl...a hlavně nechtěl, aby to mezi nimi zůstalo takto neurovnané. Hrozil se toho, že by neměli mít možnost si to vyříkat.
Ztěžka se zvedl z místa, kde seděl a podat Deanovi žínku a odšoural se pryč.
Lovec si sedl na uvolněné místo a ve chvíli, kdy jí chtěl otřít pot sebou Nera trhla a vykřikla:“ jdi pryč...nechci...“a všechno ostatní se rozplynulo v zasténání. Dean v první chvíli zkoprněl, připadalo mu, že je to mířené přímo na něj. Když se ale podíval pozorněji, tak mu bylo jasné, že Nera není při smyslech.
Otřel jí čelo a uklidňujícím hlasem jí něco broukal. Zdálo se, že zvolil ten nejlepší způsob, dívka se trochu uvolnila a dokonce se pousmála.
Vydechla a zamumlala:“ …. já....tolik....miluji...“a pak opět upadla do bezvědomí.
Dean na ni nevěřícně zíral a i když věděl, že Nera blouzní, i tak pořád musel myslet na to, co prozradila. Sice se nic konkrétního nedozvěděl, ale jeho představivost pracovala naplno.

Jak tam tak zamyšleně seděl,ucítil na zátylku závan vzduchu a bylo mu jasné, že anděl je zpátky.
Na jednu stranu byl rád a doufal, že Cass je natolik v pořádku, aby jí pomohl, ale zároveň měl pocit, že se o ni nechce s nikým dělit a už vůbec ne s andělem.

„Deane, pusť mě k ní. Už jsem opět v pořádku.“Castielův hlas se rozlehl pokojem svou obvyklou silou a anděl se zastavil u postele.
Lovec se na anděla zaškaredil a neochotně se zvedl, aby mu uvolnil místo.
Ten si sedl a opatrně sundal Neře ze zad prostěradlo. Zamračil se, ale pak si všiml, že už nevypadají tak zarudle a popáleně.
Začal opět přejíždět dlaněmi po ranách a z nich začalo zářit léčivé světlo, které začalo po chvíli slábnout.
Když anděl sundal ruce, Dean uviděl, že záda jsou ještě zjizvená, ale rány jsou čisté a vyhojené.
Castiel opatrně obrátil Neru na záda a přiložil jí dlaň na čelo. Po chvíli dívka zamžikala očima a ještě omámeně je upřela na Castiela.
Výraz v jejích očích se začal měnit s tím, jak si uvědomovala, kdo před ní sedí. Odtáhla se od anděla a s odmítavým výrazem v očích se na něj zadívala.

„ Jdi pryč...nechci tě vidět...!“ houkla na něj a v její tváři byla vepsána všechna zlost, kterou cítila, jak se jí vybavil rozhovor s Bobbym.
Castielovi ztuhly ramena,zmateně a zároveň ublíženě se na ni díval. Nevěděl, proč se k němu takto chová, nechápal důvod a naklonil se k ní, aby ho zjistil. Chtěl jí opět položit ruku na tvář, cítit její hebkost a tolik chtěl, aby se na něj opět dívala laskavě...
Nera ale uhnula hlavou a Castielovi sklouzla ruka na místo pod její klíční kostí a on ucukl, jakoby se spálil.
Ruka mu odskočila a on v ní ucítil ochromující bolest. Když se podíval zpátky na Neru, viděl, jak se jí začíná na kůži objevovat nějaký vypálený znak, který byl pořád víc viditelnější.
Čelo se mu zkrabatilo a zamračeně se díval, jak se znak objevuje pořád víc a víc. Přemýšlel, co to znamená, její zranění byla zlá, ale nakonec na to jeho moc stačila. Ale tohle bylo něco jiného, ke znamení nemohl přiblížit ruku, aniž by ho to nestálo bolestivý úder na jeho andělskou podstatu.
Pomalu vzhlédl a zjistil, že se na něj dívá tvrdým,bezvýrazným pohledem. Ta stará Nera, jak ji znával, byla pryč a to nebylo vůbec dobré. Pohnul se, aby se pokusil spojit s její duší, ale Nera sebou škubla a znovu se odsunula stranou.
„Už na mě nesahej!“ zavrčela na něj,“ Běž tam, odkud jsi přišel a mě nech na pokoji.“

Lovec to všechno sledoval ode dveří a ve tváři měl zmatený výraz, vůbec nechápal, co se to děje.
Když se na něj Castiel podíval, uviděl v jeho očích stejný zmatek, ale i velké obavy.
Něco bylo špatně, velmi špatně....
Do této situace se ve dveřích objevili zbývající lovci a jako první byl naneštěstí Bobby. Když ho Nera uviděla, oči se jí zúžily a čelisti se jí sevřely.
Chvíli vousatého lovce pozorovala a pak začala studeně,bezvýrazně mluvit.
„Ty,“ukázala bradou na Bobbyho,“si svoje nesmysly vyžeň z hlavy a i kdyby to byla pravda, nic se nemění! Rodiče pro mě neexistujou jako já jsem neexistovala pro ně!“
A pak se celým tělem obrátila k andělovi,“A ty....ty jsi ještě horší než on! Tys to všechno věděl....věděl si to a ani jsem ti nestála za to, abys ke mně snesl svůj andělský zadek a řekl mi to! Hlavně, že jsem tě měla ve svých snech skoro pořád! Zmiz a najdi si nějakou jinou chudinku, která potřebuje ochraňovat. Já už tě nepotřebuju a hlavně nechci!“
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   30.10.11 19:56

Tak to je drsné!!! Jsem naprosto zmatená a vůbec nevím, co si mám myslet. Nevěřím, že by byla Nera taková bitch, i když se určitě zlobí, ale přece jen jí Bobby s Casem zachránili život... Určitě za tím bude Torak Evil or Very Mad To znamení není jen tak... Super pokračování a já doufám, že v zájmu zachování duševního zdraví vaší věrné fanynky brzy přihodíte pokračování
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   31.10.11 21:32

Také si myslím, že Neru nějak Torak ovládá. To se tedy mají všichni chlapi kolem ní na co těšit. Rolling Eyes Už vidím, jak s nimi mlátí o zeď. Shocked No a Dean - klasika, už si zase představuje ...... no však víme svoje. 702 A jsem další v řadě, kdo je napnutý, jak to bude pokračovat.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   07.11.11 20:28

další část z pera Polgary je tady Twisted Evil užijte si jí .....je to sice kousek - ale když já to muselu ukončit tady.....sorry

...................

Když ho začala Nera obviňovat, andělovi ztuhly všechny rysy ve tváři a oči se změnily v led. Nechtěl věřit tomu, co slyší a i když věděl, že Nera má svým způsobem pravdu a bylo mu jí vždy opravdu líto, on byl anděl. Nemohl si dělat, co chtěl,má svoje rozkazy. A některé z nich tak jako tak porušil a bude se muset zodpovídat. Pomalu vstal a vzdálil se od postele.

„Tak už dost! Co to tady povídáš?“vmísil se Dean mezi ně a najednou před očima viděl Toraka, jak tiskne Neře ruku na hruď.
„To ti udělal Torak, že?“zeptal se tiše a pohodil hlavou k vypálenému znamení.
Nera se podívala dolů a spatřila to, na co se všichni dívali. Zmateně se zamračila a pak pokrčila rameny.
„Nevím, nejspíš...ale to nic nemění na tom, co jsem řekla. A oni ví, že je to pravda!“odpověděla lovci a unaveně se na něj podívala.
„Prosím tě, můžeš mi říct, co se vůbec stalo? Jak...?“ snažila si vzpomenout a pak na ni vykoukla za širokými rameny Sama známá tvář.
„Stevie! Co tady děláš?“ překvapením vykulila oči a tvář se jí rozsvítila krásným úsměvem.
Natáhla k němu ruku a mladík rychle přešel k ní.
„Já...hledal jsem tě, Nero! Nezvedalas mi telefon, tak jsem šel k tobě do bytu a tam jsem se potkal s Bobbym a s … ehm, Castielem.“čokoládovýma očima pozoroval její obličej, který se lehce zachmuřil.
„Nero, prosím....kdyby nebylo jich, tak kdo ví, jak by to dopadlo.“ mluvil k ní naléhavým, prosebným hlasem.
Nera zavřela oči a pomalu vydechla. Vždycky se snažila dát každému šanci, snažila se, aby zbytečně neubližovala, protože na to je život příliš krátký.
Nikdy si nebyla jistá, jestli uvidí další východ slunce a nechtěla umřít s pocitem, že už nebude moci napravit své chyby.
Otevřela oči a láskyplně se podívala na Stevieho, milovala ho jako svého bratra, kterého jí osud odepřel. To on byl příčinou toho, že po svých špatných zážitcích z děcáku nezatrpkla na lidi a naopak jim pomáhala. Někdy mu říkala, že je její anděl (při tom pomyšlení se jí sevřelo srdce), že v ní probouzí dobro a že jí pomáhá odrazit se ode dna.
Teď jí toto všechno připomenul jen tím, že byl u ní a ona cítila, že by bylo správné poděkovat a přestat být zaujatá.

Nadechla se, podívala se na Castiela a chtěla něco říct. Ale v tom okamžiku jen prudce vydechla, ruka jí vylétla směrem k rudnoucímu znamení a celá jakoby se schoulila do sebe. Sklonila hlavu a někde vzadu za očima jí začala tepat bolest. -“Bože, co se to se mnou děje?“ ta myšlenka jí zmateně poletovala v hlavě, ale jak bolest pokračovala, začala opět pociťovat vztek a ten vztek měl přesný cíl.

Zvedla hlavu,oči opět jako předtím dostaly tvrdý výraz a vyzývavě se podívala na anděla, který vypadal zamyšleně.
„Jsi ještě tady? Zamávej křídly a už zmiz! My dva už spolu nemáme o čem mluvit.“ opět se obořila na Castiela a ten sebou trhl při zvuku jejího rozlobeného hlasu. Narovnal ramena,sevřel ruce v pěst a pootevřel rty, aby něco řekl.
Než stačil říct něco, co by potom nešlo vzít zpět, skočil mu Dean do řeči a hlas mu zněl varovně:
„Cassi, stačí....asi bude nejlepší, kdybys šel:“
Ten trochu natočil hlavu, podíval se na lovce a najednou bylo jeho místo prázdné.

Napětí v místnosti trochu povolilo a Dean se obrátil k ostatním,“ Myslím, že bysme měli jít všichni a nechat ji, aby se uklidnila. Má toho dneska dost za sebou, tak sebou pohněte.“
Všichni se otočili, jen Bobbyho museli z pokoje vystrkat a za naprostého ticha za sebou zavřeli dveře.
Dean se opřel o dveře zády a v hlubokém zamyšlení sklonil hlavu. To, čeho byli svědky, je všechny vyvedlo z míry. Vypadalo to, skoro jakoby Nera měla zlé dvojče a v jednu chvíli mluvila jedna a pak zase druhá. Když si to celé přehrával znova, uvědomil si, že to vlastně začalo, když se Cass skoro dotknul rukou vypáleného znaku. Znovu se ujistil, že je to určitě památka po Torakově doteku, kdy Neru mučil. Torakův znak nejspíš využíval a zesiloval Neřin vztek.

Musí za Samem, jeho analytický mozek určitě nabídne nějaké odpovědi a taky musí zjistit, co se stalo mezi lovkyní a těmi dobráky.
Ale protože bylo už pozdě a navíc to byl zatraceně dlouhý den, rozhodl se, že to odloží na zítra. Sešel dolů, aby si nalil panáka a popřál dobrou noc.

Nad ránem, když už začínalo na východě jemně svítat se u Neřiny postele objevil Castiel. Nějakou dobu stál, díval se na ni, jak pokojně spí a vůbec se mu nechtělo udělat to, co musel.
Chvíli si dokonce pohrával s myšlenkou, že to neudělá. Jeho potřeba Neru chránit a to, co v něm probudila, to všechno se vzpíralo povinnosti, která mu byla uložena. Ale jedna jeho část, ta větší, byla pořád božím vojákem, navyklým poslouchat rozkazy.
Jak tam tak postával a toto všechno se mu honilo hlavou,Nera se na posteli zavrtěla a otevřela oči.
V nastávajícím světle viděla stát anděla a usmála se na něj. Castiel překvapeně zamrkal a pousmál se taky.
Přistoupil k lůžku a natáhl k ní ruku:“Pojď...“a ona mu dala svou a ještě omámená spánkem vstala.
V tom okamžiku stáli u sebe tak blízko, že Castiel cítil teplo vycházející z jejího těla, jenže pak se to stalo. Lovkyně prudce zvedla hlavu a silně anděla odstrčila od sebe.
„Co tady chceš? Už jsem ti řekla...“ její hlas pomalu nabíral na síle.
„Jsem tady, abych tě odvedl. Musíš jít se mnou, je to nutné!“ Castielův hlas zněl prosebně, i když vlastně pronášel rozkazy.
„Ale já s tebou nikam nepůjdu, už ti prostě nevěřím!“ to už Nera skoro křičela.
Hned na to se rozlétly dveře a v nich se objevil Dean s brokovnicí v ruce. Když uviděl u Nery stát anděla, tak pušku sklonil a udiveně se zeptal,“ O co tady jde? Cassi, tobě nikdo neřekl, že do ložnic dívek není slušné chodit sám a v noci?“
„Tomu se přece u vás říká hřích, ne?“pobaveně zahučel, ale hned zvážněl, když ucítil, že atmosféra je napjatá.
„Tak dozvím se, co se tady děje?“zahučel nepříjemně,“Vzbudili jste mě a to bývám trochu nevrlý.“

„Já s ním nikam nepůjdu a on mě nechce poslouchat!“štěkla Nera a Dean se s povytaženým obočím podíval na Castiela.

„Deane, já....musím.“a s těmi slovy se objevil Neře za zády, sevřel ji do náruče. Rozevřel křídla a vzpouzející se lovkyni do nich zabalil.“ Je to nezbytné.“

Dean pootevřel ústa, ale než stačil něco říct, vzduch se naplnil pachem spáleniny a lovec viděl, jak Castiel prudce zbledl bolestí. A v příštím okamžiku už po nich zbyl jen vzduch mírně čpící spáleným peřím.

Lovec zaklel a kopl do dveří:“ Cassi, ty blbče jeden....co to sakra děláš?“

Ale odpovědí mu bylo jen znovu ztichlý dům a hýbající se záclony v okně......

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   07.11.11 21:39

affraid Kam Cas Neru odvedl??? A co s ní bude??? Já věděla, že se takhle nechová sama od sebe!!! Za to může to znamení!!! Doufám, že Cas Neře pomůže, protože ti dva by se k sobě fakt hodili 702 To, že to zase skončilo v nejlepším raději už ani nekomentuju... Nemix nás ráda mučí Tak jen doufám, že pokračování se zde brzy objeví, protože tahle povídka je fakt awesome a já za ní moc moc moc děkuji A abych nezapoměla...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   08.11.11 11:09

Teda Nemix, ty nás pěkně napínáš. Wink Takže, žádné dlouhé otálení a přihoď druhou polovinu, abychom byly v obraze. Smile
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   29.11.11 19:00

hoky omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala, ale zařizování okolo TTC mi sebralo hodně času a pak jsem se z toho musela dlouho vzpamatovávat 601

každopádně tady je další část - užijte si jí - a komentáře vítány Very Happy

.......................

Nera se pomalu probírala a od studeného kamene ji roztřásla zima. Chvíli se zmateně rozhlížela kolem sebe.
Ležela snad na nějakém oltáři a vlastně to vypadalo, že se nachází v nějaké kapli. Po stěnách se mihotaly různé obrazce, jak všude kolem zářily zapálené svíce. Posadila se a přemýšlela, co to všechno znamená a jak se sem vlastně dostala. Pomalu si začínala vybavovat, co se stalo.
To Castiel ji sem vzal, ale proč a kam vlastně, to jí bylo záhadou.
Když si vzpomněla na anděla, začala opět pociťovat záblesky hněvu. Nechápavě potřásla hlavou, tohle nebyla ona...ano, zlobila se na něj, ale tohle prostě nebylo pro ni přirozené.
Po chvíli seskočila z kamene a opět se rozhlédla kolem. Všude byl klid a ticho, Nera udělala pár kroků dopředu a najednou dostala ránu. Náraz ji posadil na zadek, jak se snažila zmírnit pád, tak si bolestivě narazila a odřela loket. Před očima jí tančily zlaté jiskřičky a znamení na její hrudi ji začalo pálet.
Sklonila hlavu, začala si ho třít a potichu klela.

„Přestaň klít, jsi v chrámu páně!“ za tichého šumu křídel se ozval silný, panovačný hlas.
Nera prudce zvedla hlavu a před sebou uviděla vysokého,asketického anděla a za ním postával ten, který jí býval tak blízký.
Anděl s ostře řezanou tváří přistoupil blíž a lovkyně měla pocit, že si ji prohlíží jako nějaké pokusné zvířátko.
„Tak to je ona?“vlastně to spíš konstatoval než se ptal, aniž se obrátil na Castiela.“ Vždyť vypadá tak slabě a bezmocně.“
„No, to je mi ale pocta. Další okřídlený...“ ušklíbla se, jak ji urazilo prohlášení anděla a hlavně jeho ponižující přezíravost v hlase,“Tak by mě zajímalo, čím jsem si to zasloužila.“
Andělovi se blýsklo v očích, narovnal se v ramenou a najednou jakoby vyplňoval celou kapli.
„Mlč!“ zahřměl,“Já jsem Hasmed – anděl zničení a potrestání!“
Lovkyně se zachvěla a říkala si, kam se to zase dostala.
“...on ji sem přinesl, tak se chová anděl ochránce?“pomyslela si a podívala se vyčítavě na postavu v baloňáku.
Castiel stál vzadu, ruce spojené a hlavu skloněnou. Když vycítil její pohled, zvedl oči a vypadal provinile. Vypadal, jakoby se styděl.

„Takže, jako první tě zbavím toho vypáleného démonského cechu a pak nám posloužíš pro naše účely.“hlas Hasmeda se rozléhal kaplí, duněl a ozvěnou se vracel zpět.
Ještě než stačil doznít, anděl zničení vztáhl ruku před sebe a z ní vyšlehl paprsek jasně bílého světla. Narazil plnou silou do Nery a odhodil ji zády na kamenný oltář,až jí to vyrazilo dech. Světlo mířilo přesně na vypálené znamení a ono začalo v odpověď na proud světla vystupovat. Nera měla pocit, jakoby jí někdo na hruď přitiskl rozžhavené železo.
Vytřeštila oči, hlava se jí zaklonila a z úst jí vycházelo zvířecí skučení.
Castiel měl na tváři výraz utrpení a jeho tělo se pohnulo, snad chtěl zabránit svému nadřízenému, aby pokračoval. Pohyb ale nedokončil,jen stiskl rty do úzké čárky a sevřel si ruce,až mu zbělely klouby.

Vůbec neměla ponětí, jak to trvá dlouho, ale připadalo jí to jako věčnost. Celou svou myslí si přála jediné – ať už to proboha skončí.

Pak začal proud světla z ruky anděla pohasínat až zhasl úplně a Nera se zhroutila na studenou zem v bezvědomí.
„Tak a teď nám může sloužit. Stejně to vždy mělo být naopak. Lidé měli sloužit nám andělům a ne my jim!“pohrdavě se díval na zhroucené tělo,“ Jsme o tolik dokonalejší!“

Pak se obrátil na strnulého Castiela:“Máš ji na starosti, bratře. Vyhoj ji a připrav na úkol, který ji čeká.“
S tím Hasmed zmizel za prudkého mihotání svíček a Castiel nešťastně přešel k Neře, prošel něčím, co připomínalo světelnou klec a poklekl u ní. Obrátil ji na záda, položil si její hlavu do klína a lehce jí přejel prsty po lícní kosti.
„Je mi to tak líto...ale já jsem musel.“zašeptal smutně, i když ho nemohla slyšet. Jejich stíny se mihotaly po stěnách kaple a Castiel ucítil na své tváři vlhko. Překvapeně si přejel rukou po líci a na špičkách prstů se mu ve světle svící zatřpytila slza.


V Bobbyho domě:


Dean pořád ještě stál mezi dveřmi, zíral na místo, kde ještě před chvílí stál Castiel s křídly ovinutými kolem Nery a z úst se mu hrnuly nepřetržité nadávky.
„To snad není pravda, Deane. Je půl páté ráno, můžeš mi sdělit nějaký rozumný důvod, proč tady v tuhle nekřesťanskou dobu tak špačkuješ?“ozval se mu za zády Samův rozespalý hlas.
Ale Dean na něj jen kouknul, pokračoval dál v nadávání a aby tomu dodal důraz, tak ještě pořádně kopl do dveří.
Domem se rozlehla rána, která spolehlivě probudila zbývající spáče a za chvilku byl pokoj plný nechápavých tváří.
Sam, kterého probrala rána do dveří, přistoupil k bratrovi a pevně ho chytil za rameno.
„Už přestaň nadávat a začni mluvit nebo ti jednu vážně vrazím.“ začínal být naštvaný a silně s Deanem zatřásl.
Deanovi zacvakaly zuby, další nadávky spolkl a beze slov ukázal na prázdnou postel. Všichni jako na povel otočili hlavy směrem, kterým ukazoval, pak mlčky znovu na lovce a čekali na vysvětlení.

„ No, normálně sem přišel a odnesl ji....“ drtil mezi zuby a vypadalo to, že si snad zase vyleje svou zlost na dveřích.
Při jeho slovech Bobbymu ztuhly rysy a Stevie zbledl jako stěna.
„Sakra, co to tady plácáš?“ zamračil se Sam,“ Kdo sem přišel a ...“
„Ten okřídlenej hajzl....“ vyprskl vztekle Dean a hned na to z něj vypadlo pár nepublikovaných slov.

Teď už ztuhli všichni a nevěřícně zírali na rozzlobeného lovce, jakoby mu přeskočilo.

„Co na mě tak civíte? Jsem při smyslech a dokonce nejsem ani opilej!“ zareagoval na jejich výrazy, „Prostě najednou přiletěl a vzbudili mě svým dohadováním. A než ji odnesl, tak jen řekl, že to musí udělat...“
Dean se snažil uklidnit, zhluboka dýchal. Potřeboval mít chladnou hlavu, aby byl nějak platný při hledání odpovědí. Zavřel oči a přehrával si znova tu scénu, ale prostě nemohl pochopit andělovy pohnutky. Po tom, co všechno udělal, aby Neru zachránil a zbavil zranění, prostě jen tak přiletí a odnese ji bůh ví kam. A v koutku duše si přiznal, jak moc ho mrzí, že nestojí Castielovi za to, aby mu aspoň vysvětlil důvody svého jednání.
Z jeho rozjímání a počínající sebelítosti ho vytrhl bratrův hlas.


„Neřekl ti, proč? Nebo kam ji bere?“ mladší z bratrů se už vzpamatoval a jeho mozek už začínal hledat odpovědi.
„Jako bys ho neznal! Nikdy nic neřekne, jen to, že je to třeba a zamává křídly....“ Dean už se částečně uklidnil a jeho hlas zněl spíš unaveně než naštvaně.
„Podívej...pojďme dolů, uklidníme se a zkusíme něco vymyslet. Možná měl opravdu nějaký důvod. Bobby, je tam kafe? A budu potřebovat počítač..“ obrátil se Sam na lovce v kšiltovce, který ještě pořád vypadal, jakoby mu uletěly včely, „ Bobby...???“
Ten sebou škubnul a zároveň se otřásl,“ Jo, určitě tam je a kde máš počítač, to nevím. Jsem snad tvoje chůva nebo co?“
Všichni sešli dolů za zvuků jemného vrzání schodů a posadili se u stolu v kuchyni. Bobby postavil doprostřed stolu flašku po tom, co nalil všem panáka. Chvíli v tichu popíjeli, každý sám se svými myšlenkami. Sam dopil a zvedl se ze židle, až zarachotila.

„No nic, jdu do auta pro notebook a vy se zatím trochu seberte.“ podíval se na všechny u stolu, prošel dveřmi do chodby a za chvíli se za ním zabouchly vchodové dveře.

„Tak já jdu taky něco zkusit najít.“ zahuhlal Bobby, ještě si dolil a pomalu se odšoural do pracovny.
Cestou si volnou rukou protíral pálící oči a snažil se ze sebe setřást pocit zklamání z toho, jak se zachoval jejich strážce s křídly. Ale pořád ještě doufal, že se všechno vysvětlí. Že se tady anděl objeví tak, jak je jeho zvykem, a všechno jim vysvětlí. Došel ke svému pracovnímu stolu a chvíli přemýšlel, kde má svoji knihu s vyobrazenými pentagramy a jinými symboly. Pořád měl před očima znak na její hrudi a potřeboval zjistit, co znamená a co můžou očekávat. Pomalu se rozhlížel po knihách, až ji uviděl na hromadě u krbu. Došel si pro ni a pak se pomalu posadil do křesla a ponořil se do knihy.

Dean zatím dopil svoji sklenku, s prásknutím ji postavil na stůl a zavřel oči,“ Castieli, já tě volám...přijď sem a vysvětli nám to, slyšíš?“
Chvíli zůstal sedět se zavřenýma očima a čekal, jestli neuslyší šustot křídel. Ale anděl na jeho volání neodpovídal a lovec frustrovaně vydechl.

Stevie seděl tiše naproti staršímu lovci a bezmyšlenkovitě točil sklenkou v prstech. Jeho čokoládově hnědé oči se smutně dívaly na stůl a on se pokoušel potlačit svůj strach, který cítil. Neměl vůbec ponětí, co se tady děje a opravdu se bál. Věděl, že Nera je silná. Kdo už jiný by to měl vědět, když ne on za ta léta, co spolu strávili. Je silná, ale každý má své hranice, při kterých se může zlomit. Když tak přemýšlel a toulal se vzpomínkami, pomalu ho začínal naplňovat pocit, že udělá cokoliv, aby ji zachránil. Rozhodl se, že klidně za ni dá i svůj život, pokud to bude potřeba. Jeho prsty se uklidnily, oči se zaostřily a na jeho tváři bylo vidět pevné rozhodnutí.

Mladší lovec se mezitím přehraboval v kufru Impaly a něco si pro sebe brblal. Pak kufr zabouchl a natáhl se pro svůj notebook na střechu auta, kam si ho před chvílí položil.
Najednou sebou škubl a trhl trochu hlavou , jak ho vzadu na krku něco štíplo. Jednou rukou vzal tašku a druhou si přejel po bolestivém místě.
„To snad není pravda, dneska si na mě zasedly i vosy.“ třel si bodanec a pomalu šel do domu. Zničehonic se mu zamlžily oči a on zakopl o kámen. Chvíli hledal rovnováhu a když zůstal stát, pomalu si protřel oči. Všechno bylo zase v pořádku, nejspíš to bylo tím nevyspáním.
Zašel do domu a všechno si rozložil na stůl, nalil si kafe a začal přemýšlet, kde by začal.
„Tak hledej, Sammy...není to přece nic složitého. Odnesl ji anděl, je celkem jasné proč a kam, že?“
lovec si vůbec nebyl jistý, jestli na něj mluví někdo jiný nebo to jen on sám se sebou vede podivný rozhovor.
Potřásl hlavou, měl pocit, že se pohybuje v nějaké mlze a nemůže se dostat ven. Znovu potřásl hlavou ve snaze si ji pročistit a z pod límce bundy s tichým cinknutím spadla na zem malá šipka.

„Tak Sammy, musíš ji najít a přivést ji zpátky, ke mně. Ona je důležitá, oba jste důležití..“ lovcovy rty se pomalu roztáhly do úsměvu a přimhouřené oči na chvíli změnily barvu.

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   29.11.11 19:20

WTF???!!! Co to jako má být??? Kdo a co udělal se Samem??? Nestačí, co provádíte Neře, teď ještě Sam Ale Dean se hezky rozčiloval nad tím, co Cas provedl To si ještě Castiel pořádně vyžere Toho Castiela mám jako před očima... ten jeho provinilý výraz Má si co vyčítat. Přinést Neru k takovému demagogovi, jakým Hasmed bezesporu je Už to jméno napovídá, že je beztak nějákou andělskou odnoží Al Kaidy Laughing Takže super pokračování a těším se na další

P.S. Nevíte, proč jsem si místo herců v těch scénách stále představovala nás, jak to hrajem na TTC
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   03.12.11 18:42

Jestli je Sam posedlý nebo něčím nadopovaný, tak to jsou všichni pěkně v háji.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   17.01.12 21:07

omlouvám se všem čtenářům této povídky - ale času je málo a autorka píše taky cosi zvrhlého s Pantherou Very Happy

ale přeci jenom mám pro vás další kousek - tak snad si to ještě někdo přečte

hezkou zábavu Very Happy

...............................

Nera se už podruhé probírala na studeném, tvrdém oltáři a už podruhé ji bolela hlava jako střep. Tělo na tom nebylo o nic líp a když se zvedla do sedu, zatočila se jí hlava a zvedl se jí žaludek. Chvíli zůstala nehybně sedět a snažila se získat kontrolu nad svým žaludkem. Polykala žluč a zhluboka dýchala. Po chvíli se jí udělalo dobře a ona začala uvažovat nad tím, do čeho to byla zase zatažena a jak z té kaše zase ven.

Velmi dobře si pamatovala, že je v něčem uvězněná a že to něco rozdává pěkné rány. Z toho se nejspíš sama nijak nedostane. Přemýšlela, jaké má šance a kdo by jí mohl pomoct. Ale ať to rozebírala z jaké chtěla strany, tak vždy jí vycházela jen jedna použitelná karta. Nebyla to vůbec jistá karta, ale nic jiného neměla. Jenže vůbec nevěděla, jakou hraje Castiel roli a na čí straně se vlastně nachází. To on ji sem vzal, hodil ji do nebeského chřtánu a z jejího pohledu to bylo jedno, peklo nebo nebe – každá strana chce to svoje a ona je bohužel přesně uprostřed.

Jedno ale uznat musela, byť se jí to moc nelíbilo. Pozitivní bylo, že ta Torakova značka byla pryč. Když si Nera vzpomněla, jakým způsobem byla znamení zbavena, celá se zpotila a rukou přejížděla po zarudlém místě.
Sestoupila po schodech dolů a rozhlížela se kolem sebe, jestli třeba neuvidí nějaký náznak, že by šlo dostat se z toho vlastními silami. Pomalu natáhla ruce před sebe a snažila se soustředit, aby něco vycítila. Po chvíli ji začalo dlaněmi procházet slabé brnění a čím víc se dlaně přibližovaly k nějakému silovému zdroji, tím víc ji začínaly brnět. Ruce se jí třásly pořád víc a ona měla co dělat, aby nápor energie ustála.
Už nemohla dýchat, tak stáhla ruce zpět a roztřeseně do sebe nasála vzduch.

V tom okamžiku se zachvěl vzduch a před její klecí se objevili andělé. Hasmeda už znala, tvářil se zase znechuceně, když se na ni podíval. Druhý anděl stál vedle něj a pozoroval ji neproniknutelným pohledem, až jí z něho začal běhat mráz po zádech. Vzadu za oběma anděly viděla stát Castiela se skloněnou hlavou a i když chtěla, aby se na ni podíval, on měl hlavu trvale skloněnou a postojem vyjadřoval svou touhu být úplně jinde.
V duchu si povzdechla a zaměřila svůj pohled na Hasmeda.

„Jak vidím, tak tvoje schránka je v pořádku a proto můžeme přikročit k důležitějším věcem.“ rozezněl se kaplí jeho hlas a Nera se zachvěla.
„Potřebujeme mít u démonů svého informátora a ty jsi pro to zrozená.“ pokračoval ve svém monologu,“ musíme tě jen označit andělským znamením, které nám umožní tě kontrolovat. Ovšem potřebujeme tvůj souhlas a to dobrovolný.“
Hasmed ji propaloval očima a čekal na její odpověď.
„Tak dobrovolný? Pokud do toho budu mít co mluvit, tak to ani náhodou.“ chladně odpověděla,“ nedala jsem nic démonům a vy nebudete výjimka.“
„Ale to se mýlíš, my máme moc tě donutit k tomu, abys nám ten souhlas dala.“ odtušil anděl a zároveň se podíval na vedle stojícího anděla.
Ten zachytil jeho pohled, narovnal se v ramenou a opět zabodl svůj pohled do Neřiných očí.
Ta hned pocítila náraz síly a najednou se ocitla ve vzduchu s roztaženýma rukama. Za zády cítila trám a pod roztaženýma ruka taky. Jak si to uvědomila, zápěstími jí projela ostrá bolest a vzápětí i nohama. Vydala ze sebe ostrý výkřik a zároveň jí proběhlo hlavou, že ji ukřižovali. Bolest se stupňovala tím, jak tělo klesalo svou vahou dolů a nápor na zápěstí začínal být nesnesitelný.

Oba andělé nezúčastněně pozorovali visící Neru ve vzduchu a bez mrknutí sledovali její utrpení, které se odehrávalo jen v její hlavě.

Castiel za nimi ztuhle stál, očima plnýma bolesti upřeně hleděl na tu, kterou chtěl vždy chránit a jeho ruce se otevíraly a zase zatínaly v pěsti. Ale on nemohl zasáhnout, tu moc neměl. A tak jen stál a cítil všechnu její bolest, která se mu vypalovala do mozku a končila v jeho srdci, kde vybuchla s plnou silou.

Nera mezitím cítila jak bolest pomalu přechází v agónii a uslyšela hlas, který jí říkal, že všechno hned skončí. Že to všechno hned skončí, stačí jen její souhlas. Ale Nera nejenže slyšela hlas,ale jako vždy v takových chvílích se před ní objevily ty známé oči, modré a plné citu. Zaměřila se na ně a pak se pomalu začala propadat do tmy, kde už nebyla žádná bolest.

Probrala se opět na studených kamenech a zmateně uvažovala o tom, že by měla cítit bolest, kterou však necítila. Natáhla před sebe ruce a s překvapením zjistila, že na zápěstích nemá žádné díry po hřebech, naprosto nic, co by svědčilo o tom, co právě prožila. Zvedla oči k andělům, kteří se před ní tyčily jako bezcitné sochy. Její víra v anděly, v jejich lásku a dobrotu, byla pryč. Byla zničena a v ní zůstala pouze velká díra. Vždy v ně věřila, i když jí nedávali moc důvodů, vždy věřila. Že jsou to ochránci lidí a jejich duší, že jim s láskou ukazují cestu a neodsuzují jejich chyby. Ale teď o tuto víru byla krutě připravena....

„Změnila jsi názor nebo máme ještě pokračovat?“ chladně se zeptal Hasmed.

Nera se nadechla a doufala, že její hlas nezní tak slabě, jak se cítila.
„Opravdu si nezadáte s peklem, ale já se jen tak nedám zlomit.“ zavrčela.

„My jsme mnohem lepší a ty se zlomíš, stačí jen vědět, kde zatlačit.“ povytáhl obočí a opět se obrátil na svého druha. Ten se znovu zadíval uhrančivým pohledem na lovkyni sedící na zemi. V tom okamžiku se ocitla ve neproniknutelné tmě. Chtěla vstát, ale narazila hlavou do něčeho tvrdého a když zašmátrala rukama kolem sebe zjistila, že je zavřená v nějaké bedně. Téměř okamžitě se jí začaly vynořovat vzpomínky a na povrch se začala drát panika. Hrdlo se jí stáhlo a ona se začala dusit a bojovala o každý nádech. Cítila, jak se v ní sbírá zoufalý výkřik a říkala si, jak dlouho tohle vydrží. Nedokázala myslet na nic jiného, než že se nutně musí dostat ven za každou cenu.
Rukama tloukla kolem sebe a potichu začala vydávat zoufalé výkřiky.

V tom se jí v mozku rozezněl hluboký hlas, který ji hladil:“ Nero, najdi svou sílu...uvnitř v sobě.“ a hned se vytratil.
Jak dozníval, začínala se pomalu uklidňovat.

V té tmě si sedla na skřížené nohy a začala zhluboka dýchat a před očima se jí na chvilku objevila známá tvář jejího milovaného přítele. Hned ji zaplašila, příliš pozdě si uvědomila svou chybu. Určitě se jí hrabou v hlavě a tak na něj jenom upozornila. Snad si toho nevšimli a jí i ten malý okamžik stačil, aby našla svou podstatu a tam našla svůj klid a sílu.

Castiel viděl její zoufalství a znal její paniku a hrůzu z toho, co se teď dělo. Už to dál nedokázal snášet, musel něco udělat. Zaměřil na Neru svůj pohled a napřel všechnu svou sílu, aby překonal klec a dostal se jí do hlavy. Byl to pro něj velký risk, protože to nejspíš nezůstane bez povšimnutí, ale on to musel zkusit. Dlužil jí to a musel svůj dluh nějak splatit, protože to on ji sem dostal. Když se s ní spojil, cítil její hrůzu, celé její zoufalství v syrovém stavu a málem se zapotácel. Hned, jak pronesl svou radu, spojení přerušil a okamžitě sklonil hlavu. Vzápětí na sobě ucítil pronikavý pohled nadřízeného a náraz energie, která ho odhodila na stěnu a tam ho přikovala.

„Castieli, snad jsi nebyl tak hloupý, abys riskoval vše jen kvůli člověku! To budeš muset ještě vysvětlit!“ kovově se rozezněl hlas kaplí a pohybem ruky odeslal anděla pryč.

Potom se obrátil zpátky a viděl, že na Neru už tento způsob nefunguje.
„Můžeš přestat.“ promluvil na svého druha a lovkyně byla opět v osvětlené kapli. Pomalu otevřela oči a zadívala se na své mučitele.
„Tak dobře, použijeme něco jiného. Na tohle nemáme čas.“ díval se jí přímo do očí,“ vypadá to, že navštívíme tvého přítele.“

A s tím oba andělé zmizeli a zanechali Neru osamocenou v kapli, vyděšenou a prožívající svou nejhorší noční můru.

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   17.01.12 21:42

Pokud bych měla nějakou pozitivní představu o andělích, tak díky vám jsem jí určitě ztratila... Jen doufám, že to nakonec Nera všem pěkně zpočítá!!! Ať už těm andělským nebo ďábelským parchantům Je to hnus, co jí provádějí!!! Snad brzy příjde nějaká pomoc... i když od vás holky nic pozitivního nečekám Razz Takže díky za pokračko, na které jsme si museli počkat opravdu pěkně dlouho
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   20.01.12 7:17

Asi stejně jako Bohdy - snad jim všem dá Nera co proto. Rolling Eyes Díky za další kousek.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Destiny   11.09.12 12:11

Nemix: Kdy bude další přídavek?? Very Happy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Destiny   Today at 14:50

Návrat hore Goto down
 
Destiny
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 3 z 3Choď na stránku : Previous  1, 2, 3

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Rozpísané poviedky-
Prejdi na: