DomovDomov  FAQFAQ  HľadaťHľadať  RegistráciaRegistrácia  Zoznam užívateľovZoznam užívateľov  Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny  StránkaStránka  Prihlásenie  

Share | 
 

 Gaia... 1/7-7/7

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3
AutorSpráva
Panthera
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1308
Age : 35
Bydlisko : Brno
Nálada : Think slashy... be horny... ;)
Registration date : 27.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   22.01.12 15:43

Ufik, tak jsem to ze sebe konečně dostala ven aneb úklid v hlavě pokračuje. Smile
Ať se líbí.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.panthera-cz.com
Panthera
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1308
Age : 35
Bydlisko : Brno
Nálada : Think slashy... be horny... ;)
Registration date : 27.07.2009

OdoslaťPredmet: Gaia... 7/7   22.01.12 15:44

Část VII.
Jiskřivá záře tajícího sněhu

NC-17

Bobby nevěřícně zamrkal a pohledem rychle přeběhl od Deanova nechápavého výrazu k nečitelné grimase v Castielově ztuhlém obličeji. Sam nechápavě těkal očima z jednoho na druhého. „Ech…“ vzmohl se na jediné citoslovce.

Modré oči získaly skelný výraz. Castiel nepromluvil, s mrknutím sklopil pohled a nerozhodně přešlápl z nohy na nohu. Poměrně rychle si srovnával jednotlivé věci a události v hlavě. Místností se rozhostilo nezvykle tíživé ticho, které narušovalo jen Deanovo bezstarostné mlaskání. Castiel se nakonec beze slova rozloučení otočil a dřív, než se kdokoliv z jeho přátel vzpamatoval, vyšel před dům.

„Nějaký tvůj informátor?“ otočil se na Bobbyho nechápavě Dean a znovu se zakousl do chleba tak, jakoby se nic zvláštního ani důležitého nestalo. „Já jen, že má dost divný chování.“

Sam si bezradně zajel dlaní do zpocených vlasů a několikrát se zhluboka nadechl. „Co si pamatuješ?“ vyrazil ze sebe s jistou dávkou únavy, „a jak se cítíš?“

„Jako já?“ zakuckal se na chvíli Dean a nechápavě se na něj otočil. „A co bych si jako měl pamatovat? Jsem ok, to jste mi do toho chleba něco namazali nebo co?“ nerozuměl jeho otázce a dál žvýkal jednotlivá sousta, jako by se nechumelilo.

Bobby se s povzdechem vydal ke dveřím. „Aspoň že ta ruka už je v pořádku.“ Upravil si kšiltovku a svižným krokem zmizel za rohem.

Dean si promnul dlaně a pohodlně se opřel o gauč. „Hele, něco se děje? Myslel jsem, že…“

„Pamatuješ se na návrat z pekla?“ utnul ho Sam a s přímou otázkou z něj nespouštěl oči.

„Něco jsem snad provedl? Jestli to má být vtipný, tak se mi z toho palce u nohou nekroutí.“ Hbitě poznamenal Dean a se znatelnou nevolí se ušklíbl. „Vylezl jsem z hrobu a voila, byl jsem na světě, ještě něco?“ dodal jízlivě a chopil se plechovky piva, která stála vedle dojedeného talíře. „To jsme snad probírali několikrát, ne?“

Na to se Sam natáhl a hbitě odhrnul Deanovi rukáv na levé ruce až k rameni.

„Hele, hele, klid.“ Ošíval se Dean a odtáhl se bokem. „Něco mi uniká?“

Jeho mladší bratr si rukama přejel přes obličej, vytrhl Deanovi plechovku z ruky a pořádně si přihnul. Když se napil, jednoduše prohodil, „uniká ti toho hodně, řekl bych, že mnohem víc, než je zdrávo.“

Dean se jen ušklíbl a protočil oči, „perfektní.“

~ ~ ~

Chvíli se bál, že Castiela nenajde. Ani nevěděl, proč za ním vlastně šel, snad mu to připadalo správné. „Casi, děkuju za Deana a vlastně i za Sama.“ Bobby se snažil najít správná slova, nevěděl co, ani jak Castiel způsobil to, co se stalo, ale podle výrazu tváře a postoje těla si byl naprosto jistý, že je to všechno jeho práce.

Castiel hleděl se sklopenou tváří k zemi, jakoby pozoroval ve větru se komíhající stébla trávy. Nepromluvil ani teď a nepromluvil ani po celé měsíce, po které zůstával s lovci pod jednou střechou.

~ ~ ~

A tak čas plynul, všechno bylo ve starých kolejích. Bobby i Sam už sami přestali počítat, kolikrát se snažili oživit Deanovi paměť. Ať si s ní pohrál kdokoliv, jeho představy minulosti do sebe zapadaly s až nečekanou přesností. Občas měl Sam pocit, že existence Castiela by v jeho pojetí byla naprosto zbytečná. Crowley a všichni démoni, včetně andělů měli svá přesně určená místa, jen onen modrooký v baloňáku jakoby nikdy neexistoval.

Castiel sám byl stále uzavřený do sebe, ale rychle se učil. Několikrát Samovi naznačoval, že přemýšlí o návratu ke staršímu páru, u kterého již nějaký čas předtím strávil a Sam mu to neměl za zlé, přeci jen nebyl slepý. Moc dobře viděl, jak Deanův chlad Castiela zraňuje a odvádí jeho pozornost od rozdělané práce.

Za nějaký čas už byl Castiel zdatným lovcem a stal se výrazným přínosem do jejich řad. S Deanem se však nikdy nesblížil. Žili vedle sebe, respektovali přítomnost jeden druhého, ale cestu k sobě nenašli. Pro Deana byl osobou trpěnou a stále nechápal, proč by měl u Bobbyho žít vzdálený kamarád, který je navíc němý a zřejmě až nezdravě introvertní.

Castiel často trávil čas o samotě, doslova byl zahrabaný v Bobbyho knihovně i několik dní v kuse. Občas jezdil vyřizovat jednodušší záležitosti zcela sám, až jednou, pár dní před Vánoci, když měl zlikvidovat ducha nějakého mnicha, který svojí přítomností děsil okolí, se nevrátil v domluvený čas.

~ ~ ~

„Ještě se nevrátil?“ ozval se z obývacího pokoje Sam a z jeho hlasu byly cítit skryté obavy. Zaklapl v klíně rozdělanou knihu a svižně se zvedl z rozvrzaného gauče.

Bobby s povzdechem zakroutil hlavou. „Co myslíš chytráku?“ přičemž si řádně lokl a otřel si vousy do rukávu.

„Hele, třeba se naše mlčenlivá Mary vrátila nakonec domů.“ Ušklíbl se Dean a odstrčil nedojedený talíř se zbytkem koláče. Ač si to nechtěl připustit, nepřítomnost němého lovce v něm najednou vyvolávala podivný pocit, který neuměl přesně určit. Jakoby mu snad něco nebo někdo chyběl.

„Hoď mi adresu toho motelu, kde měl být.“ Ozval se odhodlaně Sam a natahujíc si bundu se rozběhl do patra pro tašku s výbavou.

„Moment, napíšu ti to.“ Rychle odvětil Bobby a začal listovat v zamaštěných listech svého poznámkového bloku.

Dean se podíval z okna, za mrazem ozdobeným sklem se doslova honili všichni čerti. Vločky se prudce zmítaly v ledovém větru, až mu na zádech vyskákala husí kůže a bezděky se otřásl. „Jedu s tebou.“ Houkl stroze a sbalíce si bundu se rozběhl za Samem.

Za malou chvíli bouchly dveře, zvenčí se ozvalo spokojené brumlání Impaly a hodiny na stěně odbíjely desátou večerní. Bobby se ztěžka posadil do dřevěné židličky, která pod jeho tíhou nesouhlasně vrzla a položíc si ruce na špinavou desku stolu si oddechl.

~ ~ ~

Sněhová vánice jim výrazně ztěžovala cestu. Stěrače Impaly měly co dělat, aby se s tak mohutným přívalem sněhu vyrovnaly. Bylo vidět sotva na pár metrů, ale Dean instinktivně sešlápl plyn až k podlaze.

Sam to nekomentoval, baterkou si svítil do mapy před sebou a jen se tiše modlil, aby se nevybourali.

Když dorazili do motelu, kde měl Castiel těch pár dní bydlet, stačilo Deanovi jen několik cukrbliků a natěšená recepční mu pohádku o ztraceném bratranci spolkla i s navijákem. S úsměvem královny maturitního plesu mu vydala klíče i s telefonním číslem. „Díky, Cathrin.“ Usmál se na ni sladce Dean a dloubnouc loktem do nevěřícně stojícího Sama vyběhl z recepce.

~ ~ ~

Jak předpokládali, Castiel v pokoji nebyl a jak jim předtím potvrdila recepční, nikdo ho přes dva dny neviděl. Stolek uprostřed pokoje byl plný pootvíraných knih, sice nikde nenašli žádné vypsané poznámky, ale na nočním stolku byla rozdělaná mapa. Stejná, jakou svíral v dlani Sam, až na to, že v ní byl červenou propiskou vyznačený červený kruh.

Sam hmátl po tom jediném kusu papíru, který nesl známky bližšího použití a jakmile poznal označené místo, polilo ho horko. Kruh označoval místo za zdí hřbitova, na kterém byly pochováni jejich rodiče. Zděšeně hleděl na Deana.

Ten se jen poškrábal na čele, vyklepal si z vlasů napadané vločky a olízl si horní ret. „Takže duch mnicha?“ zakroutil hlavou. „Benzín, zapalovač a sůl snad není problém.“

Sam jen při pohledu na něj zakroutil hlavou. „Nevíš, co se stalo. Jdeme.“

~ ~ ~

Sníh se mu bolestivě zabodával do tváří, přesto se nevzdával a prodíral se k označenému místu. Rozhrnul větve křoví a spatřil obrovský javor, v jehož patě stála postava v kněžském hábitu a v rukou držela hromádku šatů, jeho baloňák.

Automaticky na postavu hodil hrst soli z pytlíku a duch se jako na povel za nepříjemně praskavého zvuku rozplynul. Castiel na nic nečekal, shodil batoh ze zad a začal rýčkem vyrýpávat zmrzlou půdu.

Matně si vzpomínal na text v knize, mnich za peníze zradil zpovědní tajemství a byl proklet, aby nedošel klidu.

Pomalu se smrákalo a Castiel dál neúnavně hloubil jámu, kde měl být mnich potupně zahrabán. Rozsvícená baterka v mraze poblikávala a pod zpocenou bundu se mu vkrádal vlezlý chlad. Nepřestával, až narazil na zpráchnivělé dřevo, které se pod rýčkem samo rozpadalo. Našel ho.

V tu chvíli za zády ucítil ledový poryv větru, který nepatřil k vánici. Mnich neútočil, ale s hromádkou šatů mu kynul, aby ho následoval. Castiel nechápal, ale jako ve snu upustil rýč a slepě postavu následoval.


~ ~ ~

Když dojeli ke hřbitovu, byl každý pohroužený do vlastních myšlenek. U hřbitova spatřili Bobbyho starého Dodge, kterého používal Castiel a bylo jasné, že jsou na správné stopě. Vánice pomalu ustupovala a k zemi se snášely poslední zbytky vloček.

Tak jako vždy, vytáhli z kufru potřebné náčiní a rozběhli se na vyznačené místo. O pár minut později bezradně stáli pod prastarým javorem, kde nebylo vůbec nic, žádné známky po kopání, jen sněhem zapadané stopy vedoucí přímo ke zdi a zasněžený batoh s pohozenou baterkou.

Sam se chopil lopaty a začal hrabat. Dean mu chvíli pomáhal, ale stopy ho neustále vytrhávaly ze soustředěné práce a něco uvnitř něj si neustále žádalo pozornost. Když byla jáma poměrně hluboká a vypadalo to jen na pár centimetrů, kývl na Sama a rozběhl se po stopách.

~ ~ ~

Castiel bezmyšlenkovitě běžel za postavou vznášející se nad náhrobky. Neberouc ohled na některé svícemi osvětlené hroby doslova klopýtal za svým přeludem.

John Winchester, hlásal čerstvě obnovený nápis náhrobního kamene. Castiel se zastavil a kašlaje se snažil popadnout dech. Mnich odložil hromádku na hrob a držíce se za kříž na krku se rozplynul.

Castiel se třásl zimou a nevěřícně hleděl na své šaty, natáhl ruku, aby se jich dotkl. Hlava se mu zatočila a zavadíc hlavou o náhrobek se sesunul do sněhu.


~ ~ ~

Dean zkušeně přelezl zeď a čím rychleji se brodil sněhem, tím byly stopy zřetelnější. Obezřetně se prodíral vpřed až v mdlém světle kapesní baterky spatřil na zemi ležící tělo.

Bezmyšlenkovitě se k němu rozběhl. S hromádkou šatů na hrudi tam ležel němý lovec a z náhrobku na něj smutnýma kamennýma očima hleděla soška hrdličky. Socha anděla na náhrobku nestála, ale nad tím Dean už nepřemýšlel. Nevěděl, co jej najednou přepadlo, padl na kolena a sevřel Castielovu hlavu do dlaní. Srdce mu nad chladem tváří zděšeně poskakovalo v nepravidelném rytmu. Kdesi poblíž problesklo modravé světlo a s roztodivnými stíny na pár sekund osvětlilo celé okolí.

Castiel bezvládně ležel a na levém spánku měl tržnou ránu, ze které zvolna vytékal rudý pramínek. Dean mu rozklepanou rukou odhrnul vlasy z čela, aby zkontroloval zranění. Vlastními zimou prokřehlými prsty pod límcem flanelové košile nahmatal slabý puls. Zdálo se, že rána není hluboká a Castiel je jen v bezvědomí.

~ ~ ~

„Prostě zmizel,“ rozdýchával se Sam a opíraje se o Deanovo rameno upíral pohled na ležícího Castiela. „Jednoduše sám odešel a co je s ním?“ Ukázal rukou na tělo na zemi.

Dean neřekl ani slovo, postavil se, schoval šaty do Samovy tašky a naznačil mu, aby mu pomohl. Společně doslova dotáhli Castiela k Impale, narychlo ho naskládali na zadní sedadlo a bez váhání zamířili zpátky do motelu.

~ ~ ~

„Nemají ani přistýlku, vzal jsem dvoulůžkový, někdo bude muset spát na zemi.“ Poškrábal se Sam na hlavě a zamával klíčkem Deanovi před očima.

„A co jeho pokoj, ten byl snad zaplacený až do konce týdne.“ Nahrbil se Dean, prstem ukázal na postel, zašmátral v náprsní kapse a vytáhl náhradní klíč od Castielova pokoje, který získali od recepční už při prvním příjezdu.

Sam pokrčil rameny. „Dobře, fajn.“

„Stejně chrápeš.“ Poznamenal sarkasticky Dean a pohodil hlavou směrem k ležícímu tělu v posteli. „Nepřevlíkneme mu aspoň vršek?“ dodal nesměle.

Nakonec Castielovi převlékli košili, zběžně ošetřili ránu na hlavě a zakrýce ho dekou na sebe hleděli, nevěda, co říct.

„Jsi v pořádku?“ začal Sam jako první a zkřížil si ruce na hrudi.

Dean se na něj otočil a věnujíc mu jeden se svých pohledů jen kývl hlavou. „Jsem v pohodě.“ Odvětil celkem sebejistě, ale uvnitř věděl, že tomu tak není.

„Kdyby něco, bouchni do zdi.“ Poznamenal suše Sam a unaveným krokem odešel do svého pokoje, kde se ani neobtěžoval s převlékáním, či sprchou a únavou padl do nachystané postele, aby okamžitě zabral.

~ ~ ~

Dean chvíli pozoroval tiše oddechujícího Castiela a pak jeho pohled padl na Samovu tašku, kterou si tu nechal. Vstal a vytáhl z ní baloňák a bezděky si jej přitiskl k hrudi, jakoby mu patřil.

Z postele se ozvalo tiché zasténání, Dean otočil hlavu tím směrem a odložil věci na prádelník vedle tašky.

Došel k posteli, nepřemýšlel, naklonil se a vtiskl na Castielovy pootevřené rty letmý polibek, v tu chvíli mu hlavou problesklo několik obrazů. Zděšeně se odtáhl a lapajíc po dechu pevně sevřel víčka. „Jsem anděl Páně, budu tu tiše sedět, to jsem nebyl já…“ hlavou mu vířilo mnoho nesouvislých vět a z hlubokého neznáma ho přepadaly přívaly náhlých vzpomínek, útržků a střípků jednotlivých obrazů.

„Cas…“ vydechl v konečném poznání a otevřel oči. Z lůžka pod ním na něj překvapeně hleděl pár posmutnělých modrých očí a ač se tomu bránil, zvlhly mu oči. Bezděky sáhl do kapsy riflí a když ruku vytáhl, mezi prsty svíral malé pomuchlané šedé pírko.

Koutky se mu roztáhly do širokého úsměvu, odfoukl pírko kamsi ke stropu a s úlevou sledoval, jak se v nepravidelných houpavých pohybech líně snáší k zemi. Na levé ruce ucítil dotek teplé dlaně, otočil se tím směrem a uviděl Castielovu dlaň pevně přiléhající na paži, kde se mu záhy objevila velká jizva.

Očima se vrátil k lovci pod sebou a bez váhání přitiskl své rty na jeho. Byl to on, anděl, jeho Castiel. Zprvu nesměle sevřené rty pozvolna pookřávaly, z jemného polibku se stával žádostí a touhou živený příval chtíče.

Žádostivě se mu dobýval do úst, tiskl jeho ret mezi zuby, dlaní mu přejížděl po klíčních kostech. Castiel jeho péči neméně dychtivě opětoval, doslova mu vyškubl tričko z kalhot a za smyslných doteků mu ho shrnoval až k lopatkám.

Dean lapal po dechu a pod jeho doteky mu po těle vyvstávala husí kůže, neubránil se a z přehršle všech těch slastných pocitů, které zaplavovaly jeho tělo v mohutných přívalech, tiše zasténal. Tělo pod ním sebou znatelně škublo a do stehna jej zatlačil neméně vzrušený Castiel.

Chtěl něco říct, ale myšlenka ho opustila stejně rychle, jako se objevila. Castielova druhá dlaň sevřela jeho zátylek a nekompromisně jej táhla blíž. Dean se podvolil, opříce se o lokty následoval Castiela. Opatrně se na něj rozkročmo položil a hbitě mu mezi jednotlivými hladovými polibky rozepínal flanelovou košili.

S každým dotekem horké kůže se mu doslova svíjel podbřišek.

Nohy se jim proplétaly mezi sebou a v místnosti se udělalo neuvěřitelné horko. Zvenčí se ozývalo bolestné kvílení sněhové bouře, ale Deana a jeho znovu nalezeného anděla obklopoval vlastní svět.

Nakonec Dean přetrhl polibek a nedočkavě si přetáhl tričko přes hlavou. Když mu Castiel dlaněmi přejel po hrudi a jakoby náhodou zavadil o touhou ztvrdlé bradavky, Deanovi se před očima rozběhla barevná kola a hlasitě zasténal, což anděla navedlo a zatímco jeho pravá ruka zápasila s opaskem Deanových kalhot, druhá se v malých kruzích věnovala bradavkám.

„Casi…“ hlesl tiše Dean a jednoduše nedočkavě utrhal poslední tři knoflíky u košile, aby se dostal k bílé a horké kůži anděla. Několika jemnými tahy přejel prsty od pupku ke krku, až se Castiel znatelně otřásl.

Rty se hladově přitiskl do dalšího vášnivého polibku, jakoby se stále nemohl nabažit Castielovy existence. Rukama plenil tělo pod sebou tak, jakoby mu ho chtěl někdo každou chvíli vzít, ale Castielovy ruce na tom nebyly o nic hůř. Ten nenasytně zkoumal každý výstupek, každý záhyb Deanovy kůže. Doteky zkoumajíc jedno žebro po druhém, obratel po obratli, kam jen ze své pozice dosáhl.

Dean mu dráždivě přejel jazykem přes ohryzek a nespouštěje z něj oči se přesunul níž, každé vydechnutí zanechávalo v blízkosti kůže několik pupínků husí kůže, což v Deanovy vyvolávalo stále nové vlny vzrušení. Nezvykle zkušené mu rozepnul kalhoty a jediným pozvolným tahem mu je svlékl. Pod tenkou šedou látkou spodního prádla se dmula pulzující boule. Dean se pousmál a mnouc Castielův rozkrok dlaní, vyhledal jazykem jednu z jeho bradavek. Bělostnou hruď pokrývaly krůpěje vyvstávajícího potu, Castiel pevně sevřel Deanovy vlasy v dlani a prudce zakloníc hlavu slyšitelně zasténal.

Pod Deanovými zkušenými doteky se doslova svíjel v přívalech pocitů, které pro něj byly nové. Pak otevřel oči a obratně Deana převalil pod sebe. Se stejným gryfem mu sundal rifle i se spodním prádlem. Dean překvapeně zamrkal, počkal, až se k němu vrátí, pak si ho přitáhl a přitisknouce se k němu, mu zastrčil dlaň na zadku pod šedou bavlnu. Než to anděl zaregistroval, měl spodní prádlo u kotníků a o chvíli později už byl zpátky na zádech.

Pak se Dean nadzvedl, chytil Castiela za zápěstí, stiskl ho v bocích koleny a přitisknouc mu ruce vedle hlavy se mu zadíval do přivřených očí. Anděl zběsile zamrkal, jakoby byl chycen při něčem, co se nemá a váhavě Deanovi pohled opětoval.

Dean náhle nevěděl, co říct nebo zda vůbec něco říct. Castiel na něj chvíli doslova zíral s pootevřenou pusou, ale pak si nedočkavě olízl rty tak, až Deanem proběhla další vlna vzrušení. Kývl hlavou, pustil mu ruce a nasliníce si prst sjel až dolů.

Chvíli jen tak kroužil poblíž pevně semknutého svalu, aby v nečekanou chvíli jemně zatlačil. Castiel se hltavě nadechl a instinktivně se stáhl. Špička Deanova jazyka však záhy rozptýlila jeho pozornost, když byly uvnitř už dva vzájemně stříhající prsty, Dean se nadzvedl a kolenem roztáhl Castielovy nohy od sebe. Castiel poslušně pustil Deana mezi stehna a když Dean vytáhl prsty, dokonce tiše zasténal a pánví je následoval.

Déle už to Dean nemohl vydržet, pokryl slinami své druhé já a nedočkavě si Castiela přitáhl blíž k sobě. Jednu nataženou nohu chytil za stehno, opřel si ji o hruď a druhou kolenem zatlačil na stranu.

Pomalu zatlačil špičkou, nejdřív se do něj chtěl zanořit jediným přírazem, ale nakonec se ovládl. Kousaje si spodní ret si tiskl jeho stehno k břichu, kolenem mu tlačil nohy od sebe a druhou rukou mu přejížděl po celé krví nalité délce. Teplo, vlhké a úzké teplo ho postupně obklopovalo tak, až se mu dělaly mžitky před očima. Castiel pod ním měl hlavu stočenou na stranu a malý čtvereček gázy svítil do šera. Z pootevřených úst vycházely jednotlivé steny a pevně sevřená víčka se znatelně chvěla. Ruce natažené za hlavou marně hledaly oporu a dlaně svíraly hrany polštáře, hruď se mu nepravidelně zvedala a celé tělo měl pokryté lesknoucím se potem. Byl tak krásný, tak zranitelný.

Když byl Dean celý uvnitř, slastně vydechl a v pomalém rytmu pohyboval pánví tam a zpět. S rostoucí touhou rostlo i napětí, jedna z Castielových dlaní náhle sevřela dlaň na jeho rozkroku a bezostyšně udávala vlastní rytmus. Dean zavřel oči, neberouce ohled vycenil zuby a se slastným úšklebkem zrychlil.

Dlaň měl celou vlhkou od kapiček slasti, které se perlily na Castielově špičce. Pokaždé, když zavadil o to správné místo, tak se Castiel neovládl a hlasitě vyjekl. S každým jeho hlasovým projevem probíhaly Deanovou páteří návaly mravenčení.

Potemnělým pokojem vrzala namáhaná postel a její stížnosti se ztrácely v burácení sněhové bouře venku. Sam ve vedlejším pokoji spokojeně nahlas chrápal.

Castiel se v náhlém přívalu vlastního uspokojení prohnul v zádech a zaboříce hlavu hluboko do polštáře úlevně vykřikl, „Deane!“ Dlaněmi sevřenými v pěst zoufale svíral propocený polštář za hlavou a skrze všechny ty nádherné dojmy pocítil pod lopatkami známý tlak.

Dean ho rukama stále svíral v bocích a rychle oddechujíc se tváří tiskl k jeho lýtku, zatímco se v návalech zbavoval vlastního napětí. Oběma spojenými těly doslova proudila nekonečná záře a ve stínech se mihla silueta křídel, Castielových křídel.

Pomuchlané šedivé pírko na ušmudlaném koberci motelového pokoje následovaly další, tiše se snášely k zemi a pozvolna pokrývaly vybledlé mozaikové motivy ušlapané textilie.

Dean se vyčerpaně položil vedle něj, ochranitelsky si ho přivinul na hruď a vylovíc deku zpoza nohou, je oba přikryl. „Casi, jsem rád, že jsi zpátky.“ Zašeptal, zatímco ho do brady lechtaly Castielovy rozcuchané vlasy.

„Deane…“ dostalo se mu nesmělé odpovědi a Castielova stále rozechvělá dlaň se mu usadila na pupku.

Na levné motelové posteli se k sobě tiskla dvě zpocená a uspokojená těla, z nichž pomalu opadaly vlny vybuzené rozkoše, za oknem se honily bílé vločky a z náhrobku se zvedla bílá hrdlička, aby mezi nimi vzlétla k nebesům.

Castiel pocítil v koutku oka nezvyklé vlhko, tiskl se k Deanově horkem sálající hrudi a o chvíli později mu z oka ukápla jediná horká slza. Dean ho bezděčně hladil po vlasech, až tiše oddechujíc usnul.

Nakonec se mu v mysli tiše ozval Jimmyho známý hlas, „odpuštění, všechny cestou vedou k jedinému cíli…“

FIN

Část VI. Mdlý úsvit půlnočního slunce PG-13 <---


Naposledy upravil Panthera dňa 23.01.12 6:45, celkom upravené 1 krát.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.panthera-cz.com
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   22.01.12 16:20

To byla taková nádhera!!!!! Panthero, díky Ti moc To čekání se skutečně vyplatilo. Já nemám slov... prostě jako vždy jsem hotová... heh Laughing A více to rozvádět nehodlám Takže ještě jednou díky moc za celou povídku!!!!! Byla fantastická
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Padme
Crossroads demon
Crossroads demon


Počet príspevkov : 500
Bydlisko : Ďolíček
Nálada : wookijská
Registration date : 14.11.2011

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   22.01.12 21:57

myslím, že slash už jedině od Panthery Wink
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.cswu.cz
janča
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1214
Age : 26
Bydlisko : Vysočina
Nálada : docela fajn
Registration date : 29.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   23.01.12 18:17

Ano, to je pravda. Rolling Eyes
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Panthera
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1308
Age : 35
Bydlisko : Brno
Nálada : Think slashy... be horny... ;)
Registration date : 27.07.2009

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   27.01.12 14:38

Nestrašte...
Ano, komentáře mě potěšily a jsem za ně vděčná, ale na světe je tolik krásných slashových povídek, kterým nesahám ani po kotníky, až je mi z toho poněkud smutno.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.panthera-cz.com
Padme
Crossroads demon
Crossroads demon


Počet príspevkov : 500
Bydlisko : Ďolíček
Nálada : wookijská
Registration date : 14.11.2011

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   27.01.12 15:16

Panthera napísal:
Nestrašte...
Ano, komentáře mě potěšily a jsem za ně vděčná, ale na světe je tolik krásných slashových povídek, kterým nesahám ani po kotníky, až je mi z toho poněkud smutno.

To je věc názoru. Znám slashovky, ze kterých se mi zvedá kufr
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.cswu.cz
Nemix
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1137
Age : 31
Bydlisko : Praha
Nálada : ...s TFW jde všechno líp...
Registration date : 04.02.2010

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   02.02.12 22:42

teda já jsem si všimla až teď, že je tato povídka dokončená - a nejdraději bych si za to nafackovala
příště do mě Panthero žďuchni Very Happy bo já jsem matla a nějak nestíhám nic pořádně registrovat Twisted Evil a to jsem si zrovna nedávno říkala, že by mě zajímalo, jak to vlastně celé dopadne Very Happy

každopádně - nádherně popsaný celý akt rozkoše mezi Deanem a Casem - nekecám, fakt jsme to viděla celé před sebou a byla to paráda 702 vrrrrr ňuf ňuf
jsem ráda, že to takto dobře celé dopadlo - a že to byl nervák Cool

přidávám se k holkám - není slash jako slash - ale ty ho Panthero (na české a slovenské poměry) umíš napsat víc než dobře - za sebe tě jmenuju královnou českých slash povídek
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
bohdy
Winchester
Winchester


Počet príspevkov : 1570
Age : 31
Bydlisko : Vlčovice, ČR
Nálada : Viva slash!!!
Registration date : 18.09.2010

OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   03.02.12 19:22

Přidávám se k Nemix
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Gaia... 1/7-7/7   Today at 1:10

Návrat hore Goto down
 
Gaia... 1/7-7/7
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 3 z 3Choď na stránku : Previous  1, 2, 3

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
 :: Seriál :: Fanfiction :: Dokončené poviedky :: Panthera-
Prejdi na: